Pěkná, zajímavá trasa romantickými skalními partiemi, z větší části zalesněným terénem, s několika vyhlídkami. Široké lesní cesty se střídají s úzkými pěšinami. Čeká na nás jediné výraznější stoupání a to pod vrchol Velké kupy s Kamennou branou. Doporučujeme zásobit se jídlem a pitím, protože po cestě není možnost občerstvení.
Slavný – Zaječí rokle 1,5 km – Kamenná brána 5,5 km – U Koruny 8 km – Koruna 9 km – U Koruny 10 km – Zelený hájek 10,5 km– Pánův kříž 11,5 km – Řeřišný 15 km – Machov 16,5 km
Putování začínáme v malé vsi Slavný* nad Suchým Dolem. Její historie se začala psát r. 1561, kdy ji uprostřed lesů založil polický opat Jan Chotovský. Původních kolonistů bylo málo, snad pět nebo šest. Život ve Slavném asi příliš slavný nebyl. Například v r. 1727 tu nebyl jediný sedlák, jen deset zahradníků a šest domkářů. V selské rebélii r. 1775 byl jedním z vůdců povstání místní občan Martin Knittl. – Přes Slavný vedla v minulosti tzv. Vambeřická cesta, po které v 19. stol. putovaly statisíce věřících. Dodnes ji připomínají četné kříže a kapličky v polích.
Ze Slavného půjdeme po žluté značce. Projdeme vsí a mírně stoupající silničkou dorazíme na rozcestí Nad Slavným. Za ním vstoupíme na cestu do lesa, která mírně klesá k horní části Zaječí rokle*. Brzy odbočíme vlevo na pěšinu, která kamenitým terénem sestupuje kolem skalních útvarů Drak, Lucifer a dalších úzkým tmavým kaňonem. Na konci Zaječí rokle půjdeme vpravo lesní pěšinou. Po necelém kilometru sestoupíme do Třešňové rokle, zahneme na širší cestu vlevo a po několika krocích opět vpravo na lesní pěšinu. Z odlesněného úseku se otvírá hezký pohled na Martínkovice. Stočíme se vpravo a členitým terénem kolem velkých balvanů vystoupáme na širokou, kamenem dlážděnou cestu od Martínkovic. Jdeme po ní vpravo vzhůru, mineme pramen a vzápětí se ocitneme v lučinatém sedle pod Velkou kupou (708 m). Brzy na to širokou cestu opustíme a dáme se vlevo stezkou prudkým kamenitým svahem, místy po schodech, k rozcestí v romantickém seskupení skal na vrcholu táhlého hřebene. Odbočuje odtud značená cesta ke Kamenné bráně**, malebnému útvaru na hraně pískovcových skal nad broumovskou kotlinou. Je 3,5 až 5,3 m široká, 5 m vysoká a 2,5–3 m hluboká. Tvoří ji mohutný obloukovitý kámen, opřený úzkými konci o dva skalní sloupy. Od brány je rozhled do údolí Stěnavy a na Javoří hory. Odbočka je dlouhá jen 200 m.
Od rozcestí pokračujeme po žluté značce. Vede nás úzkou rozsedlinou mezi pískovcovými bloky. Později mírně stoupáme, rozsedlina se rozšiřuje, po obou stranách stezky ji lemují skalní stěny. Nakonec vyústíme na širší cestu, ale jdeme po ní jen krátce, vzápětí uhýbá značka vlevo do lesa. Míjíme izolované skály, nepříliš vysoké, ale zajímavě modelované. Dojdeme až na rozcestí U Koruny, kde odbočuje významová značka k vyhlídce. Vydáme se po ní vlevo k táhlému vrcholu Koruny**. Pěšina nás vede členitým, převážně zalesněným terénem podél skalních bloků protáhlého tvaru, připomínajících hradby. Přecházíme přes mýtiny, prolézáme úzkými štěrbinami, cesta často mění směr. Za sotva patrného stoupání dojdeme k zalesněnému vrcholu; vpravo od něj na okraji strmého srázu je pěkná skalní vyhlídka**. Z upravené plošiny opatřené zábradlím se otvírá daleký rozhled do údolí Stěnavy, na Broumov, Martínkovice, Božanov, Janovičky, Rožmitál, Šonov, na věnec Javořích hor, Hejšovinu, Bor i sousední Božanovský Špičák.
Stejnou cestou se vrátíme zpět na rozcestí a pokračujeme žlutou značkou dolů lesem. Po necelém půlkilometru sestoupíme na křižovatku lesních cest, kde zahneme vpravo (žlutá klesá vlevo do Božanova, 2 km). O 60 m dál je další rozcestí, zvané Zelený hájek. Setkáme se zde se zelenou značkou. Budeme po ní pokračovat k jihu. Pokud bychom šli k západu, vpravo, značka by nás dovedla k rozcestí Nad Slavným a odtud spolu s červenou do Slavného, kde jsme výlet začínali. Tuto variantu zvolí především motoristé, kteří ve Slavném zaparkovali auto. My dojdeme lesem k turistické orientaci Pod Božanovským Špičákem, kde odbočuje okružní žlutá značka do skalního města, a brzy na to k významné orientaci U Pánova kříže, kam přichází i červeně značená Vambeřická cesta. Kříž, zvaný také Oberfořtův, zde byl postaven v r. 1827; během let byl poškozen.
My pokračujeme po zelené značce dále k jihu. Klesáme lesní cestou, později mělkým údolíčkem kolem potoka, mineme lesní boudu a východním svahem Signálu sestoupíme na rozcestí Pod Machovským křížem. Pokračujeme po červené širokou cestou vpravo a Černým dolem nad pravým břehem potoka Židovky (Stekelnice) mírně klesáme k samotě Řeřišný**. Na rozcestí je pěkný kříž z r. 1858, o kus dál vpravo na louce u lesa hájovna, postavená r. 1852 ve stylu pozdního klasicismu se dvěma znaky – broumovského opata a konventu. Samota patří k obci Bělý, svůj název převzala od lesa, pojmenovaného podle řeřichy. V letech 1654–1727 byly na pravém břehu Stekelnice postaveny dvě chalupy; další dvě chalupy na levém břehu už patřily do Kladska a jmenovaly se Brunnenkress. Potok tvořil státní hranici. V r. 1933 v rámci dohody mezi Československem a Německou říší byl výběžek pruského území, vklíněný mezi obce Lhotu a Bělý, o rozloze 15,5 ha se dvěma chalupami, přičleněn k Československé republice, a to výměnou za jiné území.
Od hájovny jdeme po červené značce silničkou podél potoka, pak vlevo na jeho levý břeh, vystoupáme na nevysoký ostroh a pak poli a lukami sestoupíme do Machovské Lhoty. Krátkou neznačenou spojkou dojdeme k silnici a po ní do Machova.
Další doporučené cíle:
Martínkovice** – 4 km jižně od Broumova, v severní části obce cenný raně barokní kostel sv. Jiří a sv. Martina** z let 1692–98 od M. Allia, centralizující stavba s věží, hodnotné zařízení ze 17. a 18. stol., gotická madona, nástropní malby od F. A. Schefflera. Na hřbitově barokní márnice a kaple*, před kostelem kamenné kapličky křížové cesty* z 19. stol. a sochy z 18. a 1. poloviny 19. stol. Za obcí kaple sv. Anny z r. 1798. Velké pohřebiště z 1. světové války. Na barokní faře z r. 1690 často pobýval historik V. V. Tomek.
(Doporučujeme průvodce Teplicko-Adršpašské skály a Broumovsko ze Zelené edice)
