Zdeněk Šmíd: Otava – Putování po řece

Zdeněk Šmíd: Otava – Putování po řece

Podle první části názvu nové knihy Zdeňka Šmída by se dalo soudit na vodáckého průvodce, podle druhé části by mohlo jít i o beletrii. Skutečnost je trochu jiná. Zdeněk Šmíd přibližuje osudy míst i lidí kolem řeky. Autor má tenhle kus země evidentně rád a chce ho zpřístupnit i dalším zájemcům. Kdo si oblíbil řeku Otavu nebo alespoň její okolí …

Jestliže jsme použili slovo zájemce, je třeba vysvětlit proč. Pokud totiž knihu prolistuje nepřipravený člověk, nebo čtenář naladěný na notu známých šmídovských lehkonohých příběhů, může se stát, že v očekávání beletrie odloží Otavu dřív, než se stane zájemcem. Což by byla škoda, protože je velká pravděpodobnost, že připravený čtenář se v osidlech zajímavého textu uvelebí tak, že přejde do tábora zájemců aniž si toho všimne.

Malou výtkou může být, že kniha maličko pozapomíná na objevování přírodních bonbónků kolem Otavy. Zpočátku to tak rozhodně nevypadá, v srdci Šumavy se stránkami vlní krajina od šumavských slatí až po kaňon Křemelné, dál po řece potom následuje vyprávění o zlatě, o perlorodkách nebo o vorech. Ale postupem času cestou k soutoku s Vltavou se vyprávění přesouvá více k památkám, slavným rodákům a městským reáliím. Nedá se poznat, jestli je to mimovolný příklon, nebo jestli se opravdu autor cíleně více zajímal o osudy lidí kolem Otavy. A když už mluví o voroplavbě, nedá se zaplašit myšlenka, že by vorařské ságy zasloužily více místa. Každopádně po šumavském začátku převažují příběhy měst. Najdeme tu Sušici, Horažďovice, Strakonice a Písek coby hlavní kapitoly a mezi nimi plno dalších menších městeček, obcí a vesniček na Otavě.Poslední jez na Otavě se v dávných časech nacházel nedaleko soutoku Otavy s Vltavou

Při čtení si ovšem přijde na své i zanícený šmídomil. Jakmile se čtenář začte do podrobností, zajímavostí a historických souvislostí, pak ho navíc a jako milý přídavek potěší osvědčené přednosti autora – sympaticky lehký tón přecházející v burácivé obraty a přirovnání. Osvěžením jsou také legendy a pověsti, které Šmíd hojně zařazuje.


Zdeněk Šmíd (1937) je prozaik a autor knih z vodáckého a turistického prostředí (Proč bychom se netopili, Proč bychom se nepotili, Za písní severu, Proč bychom se netěšili, S kytarou v Antarktidě, Jak se mají Májové), ale také i závažnějších knih (Cejch, Lesk a bída čekání, Trojí čas hor). Nyní přichází s autorsky velmi náročným dílem, které ocení všichni, kdo se rádi dozvědí víc o krajině a o její historii.

Zdeněk Šmíd. Otava – Putování po řece, nakladatelství Paseka, Praha a Litomyšl 2005, 354 stran, černobílé fotografie, vložené barevné stránky, cena 384 Kč, při objednání na www.paseka.cz dvacetiprocentní sleva (ale s platbou za zaslání to vyjde nastejno).

Zkušenosti čtenářů

M.Šebek,Nesvačily

Mám rád Šumavu a rád se toulám právě v místech,které popisuje autor knihy.Výborný místopis a vložené pasáže lidové slovesnosti názorně ukazují kouzlo přírody a hlavně sílu člověka,která vyvěrá z drsných šumavských podmínek.Knihu OTAVA-putování po řece jsem přečetl a lze jen napsat:Zlato se na Šumavě už netěží,ale „zlaté knihy“ o Šumavě stále vznikají….a to je dobře.
Přeji autorovi hodně zdraví a štěstí.Díky.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: