Žďárské vrchy – putování kolem bizarních skalisek

Z Českomoravské vrchoviny – rozlehlé lesnaté hornatiny, oddělující území Čech a Moravy, vystupuje na severu mezi Žďárem nad Sázavou, Hlinskem a Poličkou vyvýšenina Žďárských vrchů. Výrazné hřebeny, převyšující na mnoha místech 800 m.n.m, dominují tomuto pohoří, v jehož hustých, převážně smrkových lesích je ukryto množství mohutných bizarních skalisek, která jsou zajímavá nejen pro horolezce.

Řadu atraktivních skalních útvarů, hojně využívaných i sportovními lezci, najdeme v okolí obce Milovy, která vznikla na obou stranách řeky Svratky v místech, kde řeka tvoří přirozenou hranici mezi Čechami a Moravou a obec tak rozděluje na České a Moravské Milovy.

Přes Čtyři palice a Milovské perničky ke Zkamenělému zámku

Naše putování po zajímavých skaliskách v hustých lesích severně od Milov můžeme zahájit u turistického rozcestníku Milovský rybník kousek od hotelu Devět skal. Odtud se vydáme společně se zelenou značkou asi kilometr ke křižovatce silnice na Křižánky a České Milovy, za níž značka přechází podmáčenými loukami kolem Svratky a stoupá nahoru kolem několika chat k lesu. Příjemná lesní cesta nás dovede k turistickému rozcestí Plaňkovka, u něhož se připojuje modrá značka od Křižánek a společně s ní pokračuje asi půl kilometru k rozcestníku Čtyři palice, vzdálenému od Milovského rybníka tři a půl kilometru. Čtyři palice (732 m) jsou skupinou velice monumentálních skalních útvarů Děvín, Paličatá, Tvrz a nízkého skalnatého hřebene Opomenutá, jež se skví v okolních hlubokých lesích jako bizarní přírodní výtvor, který stojí za to vidět. I když nejsme horolezci, zdolávající vysoké skalní stěny, plné převisů různých tvarů, chuť podívat se nahoru lze poměrně snadno uspokojit značenou odbočkou z levé zadní strany skaliska Tvrz. Kdo má trochu zkušeností s lehčím šplháním, může se dostat z levé zadní strany i na vrcholek skaliska Paličatá, u něhož je ke zdolání poslední čtvrtiny skalního bloku nutná trocha lezení.

Modře značenou pohodlnou lesní pěšinou, tlumící měkkým jehličím naše kroky, přicházíme po kilometru k dalšímu zajímavému skalnímu útvaru této části Žďárských vrchů – Velkým (Milovským) perničkům (757 m). Tato přírodní památka je tvořena malebnou skupinou tří skalních bloků, na jejichž vrcholech jsou zvětráváním horniny vytvořeny prohlubně, skalní mísy s průměrem 40-80 centimetrů a hloubkou 15-30 centimetrů, kterým se podle pověsti přisuzuje různý původ i účel. Údajně měly být vytvořeny člověkem ke kultovním účelům; jiné prameny zase uvádějí, že sloužily k zapalování strážních ohňů, jakož i k drcení obilí v lesích se ukrývajícího obyvatelstva za třicetileté války. Ať je tomu již jakkoli, rozhodně se vyplatí vyšplhat se po značce k nejvyššímu vrcholu po pravé straně cesty a udělat si vlastní představu.

Lesní cestou, kopírující mírně zvlněný terén pokračujeme od rozcestníku půldruhého kilometru po modré značce až k dřevěnému zastřešenému odpočívadlu na úpatí kopce, který zbývá zdolat. Zkamenělý zámek (757 m) je dalším zajímavým skalním útvarem na trase našeho putování. Toto nepříliš vysoké skalisko má podkovovité uspořádání a ohraničuje tak vnitřní prostor, v němž v 6. a 7. století stávalo opevněné hradiště, jehož části valů a příkopů se do dneška zachovaly a jsou na první pohled patrné. Při troše fantazie si tak můžeme představit, jak asi vypadala obydlí našich prapředků, usídlených v hlubokých lesích Vysočiny.

Modrá značka sestupuje po asi pěti stech metrech od skaliska k rozcestníku s dřevěným odpočívadlem U knížecí studánky, u něhož se kříží s červenou značkou. Ta přichází zleva od kilometr vzdáleného rokokového loveckého zámečku Karlštejn, vybudovaného majitelem rychmburského panství Filipem Kinským v roce 1787. My se tedy po červené značce vydáme od rozcestníku směrem k Rybenským perničkům; nejprve mírně stoupáme vpravo pěšinou až k odpočívadlu u lesní cesty, která nás po třech kilometrech střídání pozvolného klesání a stoupání přivede ke dvěma poměrně velkým skalním blokům – Rybenským perničkům (750 m).I v jejich vrcholových částech si můžeme prohlédnout nám již známé skalní mísy, které jsou tu též vytvořeny. Po půl kilometru již opustíme husté lesy a úvozovou cestou sestupujeme k Pusté Rybné, kam jsou to odsud dva kilometry. Žíznivé poutníky napojí studna s výtečnou pitnou vodou, k níž vede značená odbočka vlevo od okraje lesa. Malebnými podhorskými loukami s výhledy na okolní krajinu procházíme až k rozcestníku u ubytovacího hostince Hlučál uprostřed obce. Vývěsní štít „U dvou čarodějnic“ nad lokálem není zcela adekvátní – děvčata jsou příjemná a úslužná.

Nyní nás čeká asi kilometr silnicí po zelené značce k rozcestníku Drašarova lípa. V těchto místech, pronásledován církví i panstvem dožil v bídě poslední léta života buditel a spisovatel Justin Michl-Drašar. Do tohoto kraje je rovněž situováno i dějiště románu Terezy Novákové „Drašar“. Značka, která odbočuje vpravo do kopce nás vede polní cestou přes stráně s malebnými loukami a roztroušenými chalupami, citlivě zasazenými do krajiny až do obce Březiny. Na pravotočivou zatáčku za místním obchodem navazuje u památníku padlým ve světových válkách březová alej, vedoucí k místnímu hřbitůvku, kde je pochován i spisovatel J.M. Drašar. Kolem mohutné památné Luňáčkovy lípy s obvodem kmene 600 cm, procházíme asi tři a půl kilometru po silnici malebnou krajinou s hezkými staveními lidové architektury přes České Milovy zpět na zelenou značku k Milovskému rybníku, kde můžeme dnešní asi 20 kilometrový okruh zakončit dobrým jídlem v některé z místních restaurací.

Hřebenová túra přes Dráteničky, Malínskou a Lisovskou skálu na Devět skal.

Výchozím bodem je opět turistický rozcestník u Milovského rybníka, od něhož se vydáme po zelené značce nejprve kousek podél břehu, abychom poté vešli do krásného hlubokého lesa a po dvou kilometrech se dostali k rozcestníku Dráteničky. Spolu s červenou značkou zatáčíme doleva a kolem dřevěného odpočívadla pozvolna stoupáme pět set metrů k dalšímu rozcestníku, od něhož se vydáme již po značce červené ve směru na Sněžné. Po několika stech metrech hustým lesem se vynoříme pod jižními stěnami skalního útvaru Dráteničky (775 m.), vysokými kolem třiceti metrů. Dráteničky patří mezi cvičné horolezecké terény, a tak tu není o milovníky lezení přes léto nouze. Pokud se chce turista rozhlédnout po okolní krajině ze skalního hřebene pod vrcholovou pyramidou, je třeba se podél skalního masivu přesunout do jeho levé části, kde se po výstupu ke střední části skalní stěny objeví nepříliš široká průrva ve skále. Tou prolezeme na druhou stranu skalního masivu a poměrně lehce vyšplháme na hřeben, až pod vrcholek ve tvaru pyramidy. Na vrcholek se však výstup turistům pro nebezpečí spadnutí nedoporučuje. Od Dráteniček se vrátíme po červené značce stejnou cestou zpět až ke spodnímu rozcestníku u asfaltové lesní cesty, odkud nás čeká kilometr dlouhé stoupání na hřeben. Vycházíme u turistického rozcestníku před skalním útvarem Malínská skála (811 m), tvořeným skupinou skal. Přímo od rozcestníku můžeme vylézt na turisticky zpřístupněný vrchol nejmohutnějšího skalního útvaru Výspa, z něhož se naskýtají panoramatické výhledy na krajinu Žďárských vrchů i skalní bloky, vystupující ze zalesněného hřebene pod námi.

Cestou lemovanou borůvkovými plantážemi pokračujeme tři kilometry hřebenem kolem dalšího skalního útvaru Lisovská skála (801 m), odkud po pěti stech metrech sestoupíme k rozcestníku Pod Lisovskou skálou, kde se zleva připojuje žlutá značka. Té se již držíme k rozcestí Devět skal a dál vpravo nahoru kilometr lesem k dalšímu rozcestí Devět skal-vyhlídka. Značená odbočka nás odtud po stometrovém stoupání lesem přivede doprostřed skupiny vrcholových skal, z nichž některé jsou opět využívány horolezci a přes několik menších skalních stupňů na upravenou vyhlídku nejvyššího vrcholu Žďárských vrchů – Devět skal (836 m). Ta však díky vysokým stromům však poskytuje výhled pouze na severní stranu. Vlevo pod úpatím skal stojí v lese starý roubený lovecký srub, využívaný v době 2. světové války partyzány, pod jehož zastřešenou terasou se lze v případě nepříznivého počasí ukrýt.

Od rozcestníku pod vyhlídkou nás již nyní čeká jen sestup z hřebene po modré značce lesní cestou do tři a půl kilometru vzdálených Křižánek a dva a půl kilometru silnicí, vedoucí malebnou krajinou zpět k Milovskému rybníku. Tento celodenní výlet po zajímavých skaliscích jižně od Milov je dlouhý asi 16 kilometrů.

Za návštěvu s příjemnou degustací rozhodně stojí stylová kavárna soukromé pražírny kávy HOFR v osadě Blatiny, nedaleko Milovského rybníka. Ochutnávka místní výtečné kávy, spolu se zákuskem či domácími buchtami, jejichž vůně se při pečení line vůkol je „třešničkou na dortu“ návštěvy Žďárských vrchů.

Doporučená mapa : Edice KČT č. 48 ŽĎÁRSKÉ VRCHY   1 : 50 000

Ubytování

Hotel Gaudeamus,  Milovy 28     www.hotelgaudeamus.cz

2-4 lůžkové pokoje, 4-lůžkové chaty v areálu

tel. 566 664 217, e-mail : ga************@gm***.com

Penzion Blatiny, Milovy 34         www.penzionsolitary.cz

2-4 lůžkové pokoje, 4-lůžkové bungalovy v areálu

Tel. 566 664 285  e-mail: Pe*************@se****.cz

Hotel Devět skal, Milovy

Tel. 566 664 282       www.orea.cz

Ubytovací hostinec Hlučál, Pustá Rybná

www.pocechach.cz/ubytovani/hostinec-hlucal

Tel. 461 746 529

Firma HOFR, Blatiny 73  pražírna kávy, kavárna

Apartmán 2-4 osoby

Tel. 566 664 736

Internetové stránky  o oblasti : www.zdarskevrchy.cz www.e-vysocina.cz