Zakázané zimní aktivity – co byste neměli dělat (nejen) v českých a slovenských horách?

Zakázané zimní aktivity – co byste neměli dělat (nejen) v českých a slovenských horách?

Když nejvyšší české a slovenské hory přikryje bílá peřina, máme většinou pocit, že se z hor stává velké hřiště bez pravidel. Je tomu ale opravdu tak? Co se v našich a sousedních „bratrských“ horách v zimě smí a nesmí a jaké jsou tresty, pokud „hrajeme nedovoleně“?

Turistické stezky zapadané sněhem neznamenají jejich definitivní zánik a možnost neomezeného pohybu lidí po dané lokalitě za svou vlastní zábavou, vždy je třeba přistupovat k regionu tak, jak je stanoveno. Ať se jedná o naše Krkonoše, nebo o slovenské Tatry, obě nádherná pohoří jsou národními parky (první – KRNAP – vznikl v roce 1969 a druhý – TANAP – byl ustanoven v roce 1949) či striktně regulovanými zónami (například v KRNAPu: 1. nejchráněnější zóna parku je vždy nejvíce vymezena vůči všem aktivitám; další zóny mají povolen pohyb osob a provádění aktivit více).

Důvodem jsou nejen přírodní krásy, ale také ochrana nejdivočejších a často endemických rostlin a živočichů – zatímco v Krkonoších se jedná především o ptactvo, v Tatrách jde například o kamzíka či sviště. A nemusí to být nutně jenom tato pohoří, i dalších hor se týkají různá omezení, vždy se proto seznamte důkladně s návštěvním pořádkem a konkrétními regulemi dané lokality!

Čemu byste se měli například ve zmiňovaných Krkonoších a Tatrách v zimní sezóně vyhnout a co v nich nepodnikat? Samozřejmě, je toho hodně, ale to nejhlavnější si připomeneme!

Sněžnice mimo trasu

Jaroslav K. z Trutnova, který si nepřeje být konkrétně jmenován, vzpomíná: „Před několika lety jsem si vyrazil se sněžnicemi za nečekaně pěkného dne po sérii špatných dní na hřeben Krkonoš. Nahoře jsem od Luční boudy nešel po značené stezce do údolí Bílého Labe, ale uhnul jsem na Kozí hřbety.“ Ty leží mimo povolené území pro turisty, a proto po tomto krásném a krkonošsky významném hřebeni nelze jít, ačkoliv to před desítkami let bylo možné a túra do Špindlerova Mlýna byla klenotem tamních tras. „Netrvalo dlouho a narazil jsem na strážce národního parku, kteří asi kontrolovali hnízda ptáků. Ihned mne vyzvali a zjišťovali můj důvod cesty. Naštěstí se vše vyřešilo domluvou bez pokuty, vrátil jsem se k Luční boudě a pokračoval po oficiální stezce.“

Jaká výše pokuty může být? „Bloková pokuta na místě může být do výše 1000 korun. Když je zahájeno správní řízení, tak se pokuta pohybuje v řádu nižších desítek tisíc korun. Vždy záleží na typu přestupku, jeho závažnosti a hlavně místě, kde byl spáchán,“ odpovídá Radek Drahný, tiskový mluvčí a vedoucí oddělení styku s veřejností KRNAPu.

O něco drsnější přístup panuje na Slovensku v národním parku, Pavol Lenko, vedoucí Odboru strážnej služby Správy TANAPu: „Keď toto návštevník robí vedome, dokonca zámerne, prípadne aj opakovane, v takýchto prípadoch je udeľovaná bloková pokuta do výšky až 66 EUR každej osobe, ktorá toto porušila. „Priestupca“ alebo „priestupcovia“ sú po zaplatení blokovej pokuty strážcom (alebo strážcami) vyzvaný na opustenie lokality. V prípade opakovaných priestupkov toho istého charakteru, prípadne tými istými priestupcami, dochádza z našej strany k presnej dokumentácií miesta, času a spôsobu priestupku, pričom následne takúto situáciu postupujeme príslušným orgánom ochrany prírody ako podnet. V takomto prípade orgán ochrany udeľuje vždy vyššiu sankciu ako napríklad pri blokovej pokute udelenej príslušným strážcom priamo na mieste, kde k nemu došlo.“

„Neomezený“ skialpinismus

Obdobnou situaci i postih můžeme zažít, pokud se vydáme na skialpinistických lyžích mimo značené stezky a do lokalit, které jsou k tomuto účelu zapovězené. Jaké jsou areály pro skialpinismus v Tatrách (který je povolen dle návštěvního pořádku v rozmezí 21. prosince až 15. dubna), si můžete přečíst zde, zatímco o „nově vzniklých“ osmi krkonošských trasách můžete detailně číst na tomto odkazu, krásně zpracované, doporučujeme! Trasy jsou vždy různé obtížnosti a vyhýbají se nejpřísněji chráněným zónám parků. „Strážci a i jiiní pracovníci Správy KRNAP jsou v terénu denně a vždy dohlížejí na dodržování pravidel chování v národním parku. Žádný speciální dohled na skialpové trasy neděláme. Nepředpokládáme, že na vyhrazených trasách budou problémy. Ty sledujeme spíše ve volném terénu 1. zóny KRNAP, kam lidé nemají volný vstup,“ prozrazuje Radek Drahný za KRNAP.

Možná se vám mnohým zdá, že pouze osm tras pro skialpinisty v nejvyšších českých horách je málo, budou se tedy množit na přání sportovců? „Ne. Neplánujeme trasy přidávat. Vyhrazených 8 tras vznikalo ve spolupráci se skialpinisty. Pochopitelně jsme řešili společně víc návrhů. Řada jich ale skončila na tom, že vyhradit v dané trase by znamenalo akutní ohrožení pro přírodní hodnoty území (především zimující tetřívky obecné, hnízdící sokoly stěhovavé či citlivé části lesních ekosystémů). V současné době nevíme o žádných nových návrzích tras, které by bylo možné vyhradit. Snažili jsme se hned na začátku najít co nejvyšší počet možných tras tak, abychom skialpinismus pustili všude tam, kde to ochrana přírody dovoluje,“ dodává záhy výše jmenovaný.

Ledolezení v první zóně – ne!

Koho nateklé rampouchy nechávají klidnými, zřejmě nikdy nezakusil tesat cepíny do křišťálově čisté a tvrdé hmoty, v níž se mění většina letních vodopádů v zimní sezóně. Například v krkonošském Obřím dole takový nádherný led přímo zvoucí k lezení je, nezapomeňte se ale před případným plánování výletu do tohoto místa podívat do návštěvního pořádku, zda neleží třeba náhodou v nejchráněnější zóně hor.

Telemark, splitboard

Obdobné omezení jako pro skialpinismus platí i pro tyto lyžařské sporty. Takže pozor!

Snowkiting po pláních

Bude tomu zanedlouho přesně 4 roky, co jsme mohli zaznamenat zprávu o tom, že byla udělena pokuta za provozování snowkitingu na pláních nedaleko Luční boudy v Krkonoších. Je to samozřejmé – ať už na sněžnicích, skialpech nebo běžkách, dotyčný opustil povolenou stezku a vydal se do první zóny národního parku, kam nesmí. Milovníci snowkitingu ale nemusí truchlit, legálně lze v Krkonoších tento sport provozovat například okolo Brádlerových bud nebo na loukách v okolí Vrchlabí.

Takže ani draka do hor netahat, vítr vás zavane daleko!

České jasno, slovenské mlžení aneb Jak to je?

Co se těmito všemi zimními (i letními) zákazy sleduje? Proč se v Alpách daří některé věci výrazněji neomezovat, zatímco v česko-slovenských horách panuje nervózní situace a rozpolcenost? „Krkonoše jsou prakticky celé Krkonošským národním parkem. V alpských národních parcích jsou regulace často ještě mnohem přísnější. Ovšem Alpy jsou výrazně rozlehlejší horská oblast, nejde o jeden národní park od Francie, přes Švýcarsko, Rakousko až po Slovinsko a Itálii. Rozsáhlý prostor Alp disponuje rozlehlými oblastmi klidu pro živočichy i množstvím lokalit s obdobnými biotopy. Akrto-alpínská tundra, kterou především chrání 1. zóna KRNAP, je jen v Krkonoších. Nikde jinde na světě. Správa KRNAP hlídáním limitů sleduje v první řadě dodržování platného zákona a ochranu toho, proč byl v Krkonoších založen národní park. Tím nejcennějším (většina 1. zóny KRNAP) je arkto-alpínská tundra, “ uvádí Radek Drahný, tiskový mluvčí KRNAPu.

Tatranské uzavírání stezek a ochranu přírody obhajuje Pavol Lenko následovně: „Čas sezónnej uzávery v termíne od 1. novembra do 15. júna je z pohľadu ochrany prírody nevyhnutný pre ochranu endemických druhov (iba tu žijúcich), ako je kamzík vrchovský tatranský (Rupicapra rupicapra tatrica) a svišť vrchovský tatranský (Marmota marmota latirostris). Pri týchto živočíchoch ide hlavne o zabezpečenie kľudu v období kamzíčej ruje, jarného párenia svišťov, no tiež vyvádzania a výchovy ich mláďat. Napríklad pohyb skialpinistov v posthibernančnom období svišťa (apríl, máj) po lokalitách ich zimovacích nôr spôsobuje ich stres, čo má na ich bionómiu výrazný negatívny vplyv. Kamzík vrchovský tatranský a svišť vrchovský tatranský sú hlavní predstavitelia ochrany fauny v Tatranskom národnom parku. Zároveň sú prioritnými druhmi európskeho významu. Predstavujú tak jeden z hlavných predmetov ochrany územia európskeho významu „Tatry“ (v zmysle európskej sústavy chránených území NATURA). Areálom výskytu kamzíka a svišťa sú iba biotopy v alpínskom a subalpínskom vegetačnom stupni, výnimočne to môže predstavovať napríklad u kamzíkov aj horná hranica lesa a subnivál. Okrem výskytu týchto živočíchov žijú v TANAP-e aj ďalšie veľmi významné živočíšne a rastlinné endemické druhy, ktoré vyžadujú prísnu ochranu a čiastočné obmedzenia pohybu návštevníkov.“

Vystřelili jsme směrem do obou národních parků – českého i slovenského – poslední otázku ohledně počtu pokut, které za rok strážci udělí za proušování návštěvního pořádku, tedy především svévolné opouštění stezek? „V KRNAPu se jedná o desítky pokut, jen málokdy toto číslo přesáhlo 100. Velkou část přestupků se daří řešit domluvou. V Krkonoších jsou dvě hlavni sezóny – léto a zima. Proto lze odhadnout, že tedy půlka pokut je ze zimy a druhá z léta,“ stručně a jasně uvádí Radek Drahný. Zato na slovenské straně se jasnou konkrétní odpověd nedají: „Počet pokút za priestupky v TANAP-e pri nedodržiavaní platných zákonných noriem a predpisov na úseku ochrany prírody, ktoré udeľujú strážcovia, sa vždy pohybuje od viacerých okolností. Predovšetkým od návštevnosti Tatier v jednotlivých ročných obdobiach, od charakteru zimy s dostatkom alebo nedostatkom snehu (čo vždy súvisí s možnosťou vykonávania daných športových a rekreačných aktivít), no v neposlednom rade aj od priebehu počasia a pod. Veľké množstvo priestupkov, kedy sa návštevníci pohybujú len krátkodobo a bezprostredne za hranicou sezónnej uzávery (predovšetkým z vlastnej nevedomosti), je riešených formou dohovoru. Takýchto situácií strážcovia ročne riešia pomerne veľa,“ kličkuje Pavol Lenko z TANAPu a nesděluje nic zásadního.

Aktualizace: Mluvčí TANAPu po uveřejnění článku do telefonu dodal, že k podávání těchto informací nemá kompetence a musíme se obrátit pro jasnou odpověď přímo na ministerstvo.

Ať už jedete kamkoliv, v létě či zimě, nezapomeňte se seznámit s podmínkami návštěvního řádu, ať už si o něm myslíme cokoliv a přistupujeme k němu každý osobně jakkoliv, měl by být pro nás závazný – přece i my chceme, aby se ostatní návštěvníci chovali „slušně“, nebo ne?

A jaké jsou vaše zkušenosti se zákazy v národních parcích či obecně na horách? Pokutoval vás někdy někdo za provozovanou aktivitu? Jak to dopadlo? Máte za sebou některou ze skialpinistických tras v Krkonoších? Podělte se s námi, nebo jen napište váš názor! Zajímá nás vše!

Aktualizace ke komentářům níže: V redakci se umíme problémům postavit čelem („chlapsky“) a nepatříme mezi ty, kteří bezhlavě obhajují „svou pravdu“, aniž by si řádně vyslechli druhou stranu. Navíc si vážíme všech, kteří s námi spolupracují a pomáhají nám. Zavolali jsme proto dnes na Slovensko panu Pavlu Lenkovi, abychom si vše osobně vysvětlili a vzniklá nedorozumění odstranili. Z původně lehce bojových postojů na obou stranách vznikla vesměs přátelská diskuse a loučení s přáním všeho dobrého a těšení se na další spolupráci. Díky!
Kometáře níže necháváme v nezměněné podobě, stejně jako článek výše, do nějž jsme pouze aktualizovali informace.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: