Kde kdo se u nás zabývá otázkou co dělat, když se zvrhnu pod jezem, jak plavat v obtížné peřeji, jak se vyhnout podemletým skálám při plavání divokou řekou. Ale co s tím, když se zvrhnu uprostřed lipenského přehradního jezera s plně naloženou kánoí nějaké dva kilometry od břehu…
Kde kdo se u nás zabývá otázkou co dělat, když se zvrhnu pod jezem, jak plavat v obtížné peřeji, jak se vyhnout podemletým skálám při plavání divokou řekou. Ale co s tím, když se zvrhnu uprostřed lipenského přehradního jezera s plně naloženou kánoí nějaké dva kilometry od břehu. A plovací vestu samozřejmě nemám. Pokud jsem sám, je to boj o život! Jsme-li na lodi dva, už je to lepší. A jsme-li na vodě více lodí, to je výhra! Nejen na kanoi nás může taková nehoda potkat. Přece jen se stále více začínají používat pro plavbu na velkých řekách a jezerech (o moři nemluvě) i u nás speciální kajaky. Kajaky, které jsou stabilní, rychlé, lze z nich dokonce rybařit (z některých a chce to mít patřičné povolení k rybaření) a prostorné pro uložení nějakých těch vodáckých věcí, vyplouvají do podobných míst a proti podobné nehodě nejsou chráněny. Pravda, znalý jezdec a dobře vybavený, zvládne eskymácký obrat i na takovémto kajaku (na otevřené kanoi to nelze) a pomůže si sám. Ale co když se to nepovede? Anebo to ještě neumí, přece proto nepřestane jezdit! Co pak? V prvé řadě – nejen na divokou vodu, ale i na vodní plochy – mít vhodnou plovací vestu! Postačí jednoduchá, s dostatečnou nosností, ale vybavení, které použijeme na tekoucích vodách zde být nemusí. To se spíš hodí nějaká ta kapsa (třeba na vlasec a háčky). Ale zpět k činnosti při převržení. Nebude od věci si to napřed vše vyzkoušet za horkých letních dnů. Může se to hodit, pokud se do problémů dostanete uprostřed jezera Rozkoš za nočního vichru. Ve velkých vlnách to bude mnohem obtížnější. Ale jde to! Stejně jako na vodě kdekoliv platí pravidlo: „Nikdy se nevzdávej!“ Ale pojďme k věci samé. Velice jednoduše naznačí řešení následující obrázky.
Určitě je rozdíl pokud z kanoe vypadneme či se opravdu převrhneme a loď je dnem vzhůru. V prvém případě stačí jen dostat se do kanoe zpět. Vylézt do otevřené kanoe na hluboké vodě je však docela obtížné. Pokud jsme sami, tak jedině přes špici, ale chce to cvik. A co s tím, když je loď dnem vzhůru? Pak nezbývá než ji na vodě otočit. Plavat kilometr ke břehu (třeba ve vlnách) a táhnout plnou loď je vysilující a v podstatě téměř nemožné. Jak na to? Jsme-li na vodě sami nezbývá než loď otočit a vodu vybrat. Pokud nás je víc, může druhá loď pomoci. Někde tomu také říkají „T“ záchrana. To proto, že jednu špici převržené lodě zvedneme společnými silami na střed bortu záchranné kanoe. Pak doplaveme ke druhé špici a tu zvedneme a podržíme (kupodivu to jde), aby voda vytekla. Sehraná posádka záchranné lodě tento manévr dokáže zvládnout i bez pomoci plavců (viz obrázek). Pak loď rychle otočíme dnem na hladinu. A následuje nasednutí. V případě přítomnosti nepřevržené lodě opět tato může pomoci. Jezdec v lodi podrží borty kanoí u sebe, plaváček pak se vzepře na bortu a otočením trupu sedne do lodi. Dále je postup již jasný. Pro někoho se může zdát způsob jednoduchý, ale ve vlnách to není žádná legrace. U rekreačního nebo mořského kajaku je to podobné. Jen zde s výhodou můžeme použít pomůcku, která se u nás zatím často nevyskytuje – „float bag“ nebo plovací podpůrný vak na list pádla (kajakového). Vak navlékneme na list pádla a nafoukneme. Získáme tím oporu na jedné straně (takový malý plovák jako u katamaranu), která nám usnadní nasednutí do kajaku z vody. Pomoc z druhé lodi je opět výhodná. Obrázky napoví více. Návrat kajaku z polohy dnem vzhůru do polohy „před nasednutím“ je identický jako u kanoe – „T“ záchrana. Zkuste si některou z těchto technik, pokud uvažujete o plavbě po větších jezerech a velkých řekách. Nebude to na škodu.
Autor: Vojta Jančar
Kresby: BCU
© Malý Průvodce 2001
