Ne vždy je chuť a nálada na dlouhý výlet, proto nabízíme odpočinkové putování, při kterém nás tak trochu bude „pronásledovat“ historie. Ať je to skála Kazatelna, kde v dávné minulosti prý kázali augustiniáni z kláštera od sv. Klimenta, či vrchol Hroby, kde se hledalo místo Metodějova posledního odpočinku.
Rozcestí U Křížku – Kozel – U mísy – Kazatelna – Ocásek – Hroby – U Křížku – 10 km, mapa KČT č. 89 – 90
Asi 4 km JV od Koryčan se při silnici nachází parkoviště, kde je turistické rozcestí U křížku. Pro mnohé je to místo, odkud se dá pohodlně dojít na hrad Cimburk, my se ale dnes vydáme úplně jiným směrem. Vyjdeme po červeně značené trase a po necelém půl kilometru se před námi objeví přírodní památka – mohutné izolované skalisko Kozel. Místo je hojně navštěvované a zřejmě proto nedaleko skály vyrostl přístřešek s ohništěm jak pro turisty, tak i pro lyžaře. Od Kozla krátce sestupujeme ke studánce s dobrou pitnou vodou, kde je zároveň turistická křižovatka U mísy a také odpočinkový altánek s lavičkami.
Od studánky červená značka ostře uhýbá vpravo a stoupá poměrně strmě lesní pěšinou vzhůru a zanedlouho nás přivede k další přírodní památce – Kazatelně. V pískovcové skále jsou vytesané schody, které lákají k výstupu nahoru k železnému kříži. Výhledy směrem na hrad Cimburk a Koryčanskou přehradu jsou sice omezené, ale pohledy do kraje jsou nádherné. Pokračujeme po červené značce a sestoupíme na zpevněnou širokou cestu, vhodnou i pro cyklisty (cyklotrasa č. 5154), kde se dáme ostře vlevo a přijdeme k turistické orientaci Pod Kazatelnou. Čeká nás jen krátký úsek k dalšímu rozcestí Pod Ocáskem, kde nad cestou láká k odpočinku altánek s lavičkami.
Stoupání na Ocásek a Hroby
Tady opustíme červenou značku a vydáme se vlevo po zelené značce po téměř nezřetelné pěšině vzhůru. Po chvíli vystoupáme na jeden z nejvyšších vrcholů Chřibů – Ocásek (553 m). Mezi stromy jsou sice jen částečné, ale přesto moc pěkné výhledy daleko do okolního kraje. Následuje příkrý sestup až na širokou lesní silničku, kde odbočíme vpravo (pozor na značení – je řídké), u informačního panelu odbočíme ze silničky ostře vlevo a půjdeme rozježděnou lesní cestou. Za shlukem smrků je u orientace U Hrobů významová odbočka mírně stoupající po travnaté stezce.
Původní značení je v současné době uprostřed oplocenky, proto musíme projít podél plotu a pěšinou vystoupat na vrcholek Hroby. Po prohlídce místa se vracíme ke spodnímu okraji oplocenky a sestupujeme opačným směrem, než odkud jsme přišli. Jdeme neznačenou a zpočátku sotva viditelnou pěšinou (později se rozšíří) a zhruba po cca 500 m přijdeme k široké lesní cestě s červenou turistickou značkou (také cyklostezky č. 5151 a č. 5154). Tady se dáme vpravo a stoupáme k orientaci Pod Ocáskem, odtud pokračujeme stále vzhůru, od turistického rozcestí Pod Kazatelnou kráčíme stále rovně a za chvíli přijdeme k rozcestí U Křížku, kde jsme náš dnešní výlet zahájili.
U křížku (450 m)
Poměrně významné turistické rozcestí se nachází v lese při silnici z Koryčan do Vřesovic. Místo nese jméno podle litinového kříže z konce 19. století připevněného na stromě a bývá častým výchozím místem při výletech na hrad Cimburk, ke skaliskům Kozel a Kazatelna atd. Je zde možnost parkování.
Kozel (470 m)
Kozel patří k největším chřibským izolovaným skalním útvarům. Je to skála z velmi pevného pískovce a slepence, vysoká 22 m. Puklinou je rozdělena na dvě části, mezi kterými zeje skalní okno. Na jejím povrchu jsou výklenky, převisy, skalní dutiny, voštiny atd. a i díky tomu se stala mezi horolezci nejnavštěvovanější skálou v Chřibech. Na Kozlu je popsáno několik výstupových tras s různými stupni obtížnosti, ale v současné době je zde horolezecká činnost zakázána – jedná se totiž o chráněný přírodní útvar, vyhlášený roku 1967.
S Kozlem je spojováno několik pověstí Jedna z nich vypráví, že se v dávných dobách usadil pod vrcholem Ocásku poustevník, který se tu snažil vystavět kapli. Z velkých i z menších kamenů stavěl zeď budoucí kapličky. Nedaleko žil i čert, kterému vadilo, že by tu měly znít motlitby, které by ho donutily odtud zmizet. Proto si umínil, že poustevníkův úmysl překazí. Co poustevník ve dne vystavěl, to mu čert v noci zboural a rozházel. Poustevník si jednou na čerta počíhal a použil proti němu slovo boží a svěcenou vodou. Čert na tom místě zkameněl – to prý je ten Kozel a jednotlivé kameny v okolí jsou prý části stavby kaple. |
U Mísy (450 m)
Nedaleko skaliska Kozel, v sousedství lovecké chaty Lesany, se nachází známá studánka U Mísy. Své jméno získala díky kamennému sběrači vody, vytesanému do tvaru mísy a v minulosti prý dokonce tento pramen sloužil jako vodní zdroj pro hrad Cimburk. Dnes lze u rekonstruované studánky posedět v dřevěném altánku.
Vznik studánky je rovněž spojován s pověstí Ta vypráví o cimburském panu Ctiborovi, který na lovu pronásledoval velkého jelena. Najednou jelen klopýtl, zůstal chvíli ležet, ale pak se zvedl a utekl do houští. V místě, kde upadl, vzápětí vytryskl ze země silný pramen pitné vody. Když to pan Ctibor uviděl, přestal jelena pronásledovat a hned druhý den nechal pramen upravit na studánku, jejíž vodu využívali i na hradě. |
Kazatelna (542 m)
Přírodní památka Kazatelna v pohoří Chřiby byla vyhlášena v roce 1967 a tvoří ji vypreparovaná 8 m vysoká mohutná skála z pískovce a slepenců magurského flyše. Skalisko vystupující z prudkého svahu má vytesané schůdky a upravenou plochu na vrcholu, takže svým vzhledem připomíná kazatelnu. Schůdky byly vytesány snad již ve středověku, ale železný dvouramenný kříž byl na vrcholu zasazen v roce 1972. Plošina nabízí dílčí výhledy přes údolí Kyjovky na protější hřeben Chřibů, na hrad Cimburk a částečně i na Koryčanskou přehradu. Kazatelna prý pochází z časů raného křesťanství a podle pověsti ze skály kázal v 9. století arcibiskup Metoděj. Traduje se, že místo bylo využíváno jako kazatelna i v pozdějších dobách a jedním z duchovních měl být i Jan Amos Komenský.
Ocásek (553 m)
Jeden z nejvyšších vrcholů Chřibů. V letech 1920 – 1956 zde stávala dřevěná rozhledna o výšce téměř 50 m, která musela být z bezpečnostních důvodů zbourána. Dnes je vrchol s výškovým bodem státní nivelace téměř bez výhledů a zarostlý vysokými buky. Při troše pozornosti najdeme na jednom z vrcholových balvanů již téměř nečitelné nápisy. Je tu vyryta trojúhelníková značka s číslicí 553 a slovo Ocásek, udávající výšku a název vrcholu. Dále se zde nalézá jméno Polášek a na nedalekém kameni jméno Mrhálek s datem 17. 9. 1831. Jedná se pravděpodobně o datum prvního měření a jména tehdejších měřičů.
Hroby (503 m)
Toto místo v Chřibech získalo ohromnou popularitu na přelomu 19. a 20. století. V 80. letech 19. století stupavský farář Vavřinec Sigmund dospěl k přesvědčení, že na kopci s tímto názvem musí být místo posledního odpočinku arcibiskupa Metoděje. Farářovy snahy najít hrob na tomto místě byly ale bezvýsledné. Iniciátorkou dalších výkopů se stala Klementina Maštalířová ze Stupavy, jejíž matka sloužila u faráře Vavřince Sigmunda.
V nočním zjevení se jí prý ukázal sv. Metoděj, který ji prosil, aby jeho tělo vyzvedla z hrobu. Při dalším zjevení v roce 1929 jí dokonce dívka v růžových šatech prozradila místo Metodějova hrobu. V roce 1932 se skupině kopáčů podařilo najít v hloubce téměř pěti metrů kamennou desku se znaky a vyrytou kněžskou mitrou. Všechny české i moravské noviny přinesly zprávu o fantastickém nálezu, na Hroby začaly proudit tisíce věřících od nás i ze zahraničí. Oblast Hrobů zaplnily stánky s občerstvením, svatými obrázky, pohlednicemi atd. Kopání pokračovalo, ale archeolog Josef Skutil a Otto Ritz označili celý nález za podvrh a na základě jejich odborných posudků byly další vykopávky zakázány.
Následné nálezy dalších kamenů o rok později již nevzbudily větší pozornost. Po prokázání, že se jedná opět o falza, následoval úplný zákaz výkopových prací, o jehož odvolání marně žádala Maštalířová ještě v roce 1960. O tři roky později Klementina Maštalířová zemřela ve věku 88 let.
