Za portáši kolem Valašské Bystřice

Valašská Bystřice – Hážovické díly 3 km – Rysová, hřeben 5 km –Rožnov pod Radhoštěm, nám. 7,5 km – Křižnice 10 km – Hradisko, zř. hradu a zpět 11,5 km – Kútiska 12 km – Na Horách 14 km – Pod Spinů u křížku 15 km – Valašská Bystřice, U Petrželů 16 km – Valašská Bystřice, kostel 17 km

Uprostřed kopců v údolí Bystřice prostírá se poměrně rozlehlá obec Valašská Bystřice*. Její historie sahá do r. 1651 – tehdy byly založeny pozemkové knihy Randýskovy Bystřice. V té době tady již stálo několik pasekářských usedlostí. Jméno dostala podle říčky, protékající tímto územím, a po prvním fojtovi Randýskovi. Postupně se sem stěhovali především lesní dělníci, kteří káceli pro vrchnost dřevo. V r. 1725 koupil bystřické fojtství Jiří Křenek – a obec dostala jméno Velká neboli Hrubá Bystřice. V r. 1735 byla v obci zřízena stanice portášů, v r. 1750 byla postavena nová hospoda, v níž se dlouhé roky vyplácel žold portášům (objekt existuje dodnes – jedná se o čp. 63 na horním konci vsi). V letech 1772–78 byl postaven pozdně barokní kostel Nanebevzetí P. Marie, před ním jsou dvě kamenné hrobky portášů z r. 1781 a 1791, nová fara pochází z let 1904–05. Při silnici k Bystřičce stojí sbor církve bratrské. (Ubytování, stravování: penzion Horalka 11–22 h, horská chata Bůřov, hostinec Na bařinách PO–ČT, NE 10–22, PÁ, SO 10–23 h, restaurace U Pernických PO–ČT 10–22, PÁ, SO 10–23, NE 9–19 h.)

Z Valašské Bystřice vyrazíme po červené turistické značce – stoupáme k lesu. Po krátkém strmém výstupu pokračujeme kousek mezi stromy a pak pohodlnou cestou, provázenou pěknými výhledy, dospějeme na rozcestí s modrou turistickou značkou, sledující jeden z bočních hřebenů Vsetínských vrchů od Tanečnice. Z rozcestí Hážovické díly scházíme vlevo lesem a pak otevřeným terénem do míst, kde zleva vystoupá silnička od Leskovce. Následuje mírné stoupání k lesu, mezi stromy pokračujeme rozježděnou cestou (pozor za mokra!). Mírné útrapy si vynahradíme pěkným výhledem** z otevřené pláně. U Rysové (554 m) se cesta stáčí vlevo, vkročíme na asfaltovou silničku a pohodlně scházíme k silnici. Po ní se dáme do centra Rožnova pod Radhoštěm***.

Z Rožnova pod Radhoštěm se budeme vracet po modré značce. Vede nás po silnici směrem na jihozápad. Přejdeme po mostě přes Hážovický potok a za městem začneme mírně, ale vytrvale stoupat většinou odlesněným terénem až k podjezdu u samot Křižnice. Tady můžeme značku opustit a dát se vpravo silnicí pěknou kaštanovou a lipovou alejí. Dovede nás k rozlehlému dvoru Hradisko, který dnes slouží jako jezdecký a kynologický areál. Je staršího založení, do dnešní podoby byl přestavěn začátkem 18. stol. s použitím zdiva nedalekého hradu. Majitelé dvora většinou nemají nic proti tomu, abychom prošli jeho areálem a na konci se dali vpravo na cestu, která stoupá na zalesněný vrchol kopce Hradisko (522 m). Dochovaly se tu zříceniny hradu Rožnova*, založeného ve 2. polovině 13. stol. olomouckým biskupem Brunem ze Šaumburka nebo jeho nástupcem Dětřichem. Ve 14. stol. rozšířen o nově opevněn, v 15. stol. rozšířen o nové předhradí a začátkem 16. stol. renesančně upraven. V r. 1539 za Jana z Pernštejna byl hrad zbořen a místo něj vybudován nový zámek ve Valašském Meziříčí. Opevnění však bylo i nadále udržováno a ve 2. polovině 17. stol., kdy hrozily výpady z Uher, bylo ještě zesíleno výstavbou barokních bastionů. Ke skutečnému zániku hradu došlo až počátkem 18. stol. za Žerotínů, od r. 1862 získali povolení rozebírat zříceniny i obyvatelé Rožnova. Dochovaly se ještě poměrně výrazné zříceniny barokních bastionů, základy hradeb a torzo západního a východního paláce, částečně zasypané sklepy, brána a také mohutný hluboký příkop a val. Na severním svahu Hradiska jsou skokanské můstky s umělou hmotou.

Stejnou cestou se vrátíme zpět na modrou značku a pokračujeme vpravo po silnici asi 0,5 km k turistické orientaci u osady Kútiska. Tady zahneme vlevo a dost prudce klesáme asfaltovou silničkou přes osadu, přejdeme přes potok a pokračujeme při kraji lesa k východnímu konci vsi Vidče*. Zahneme vpravo, po 200 m – u prvních domků – vlevo na cestu přes louku kolem kříže a laviček v lesu. Vidče patří k nejstarší obcím v oblasti, první zmínka o ní pochází již z r. 1310. V r. 1621 se její obyvatelé připojili k povstání Valachů. Později se v okolí těžilo vápno a ocelek. Před pseudogotickým kostelem sv. Cyrila a Metodě z r. 1915 stojí typická valašská roubená zvonička z r. 1817. – Vstoupíme do lesa a začínáme stoupat. Cesta je zejména v dolní části svahu místy dost blátivá. Náročný výstup končí na loučce u první chalupy osady Na Horách. Podél ohrady se dostaneme k travnaté cestě, po ní jdeme vpravo vzhůru mezi domy, později asfaltovou silničkou ke křižovatce, kde je zastávka autobusů a turistická orientace.

Zahýbáme vpravo a po silnici dojdeme do osady Spina, kde je konečná stanice autobusů. Osada leží v hezkém místě na plochém holém hřbetu. Odtud silnice klesá k okraji lesa k rozcestí turistických cest Pod Spinou u křížku, kde stojí pěkně udržovaná kaple. Modrá značka tu odbočuje vpravo do lesa, my absolvujeme závěrečný úsek po červené. Krátce sledujeme okraj lesního porostu, pak ze silničky odbočíme doleva na travnatou cestu, která klesá svahem přes louku. Vlevo nad námi je osamělá usedlost pod starými lipami. Na konci louky se stočíme vpravo, projdeme podél lesíka a pak dolů přes louku kolem božích muk, přes dvůr jednoho ze stavení k silnici a po ní mírně vlevo údolím podél potůčku do Valašské Bystřice. Po lávce přejdeme říčku Bystřičku a rozloučíme se se zelenou značkou, která se stáčí vpravo. My půjdeme naopak po silnici doleva, už bez značení, do středu obce.

(Doporučujeme průvodce po Beskydech z edice Česko všemi smysly.)