Řád německých rytířů vznikl na začátku 12. stol. a v počátku 13. stol. přišel i do Čech. Jeho členové šířili křesťanství a upevňovali pozice církve, také zajišťovali německou expanzi na východ. Každá jeho komenda jako sídlo řádu byla zároveň pevností. Takovým příkladem bylo i Blatno, původně ves dřevařů a horníků. Již ve 13. stol. se připomíná hrad, osídlený právě německými rytíři. Náš nenáročný výlet vede malebným okolím Blatna, prakticky stále po silnici nebo silničce, jistě je vhodný i jako lehká vyjížďka na kole.
Blatno – Mezihoří, lyžařský areál 3 km – údolí Bíliny, rozc. 4,5 km – Květnov 6,5 km – Blatno 9 km
První zmínka o vsi Blatnu** pochází z r. 1344, již na konci 13. stol. se objevují náznaky, že tu stál hrad – doložit by to mohly i sklepy nynější budovy obecního úřadu, stojící na základech bývalé komendy. Budova komendy byla přestavěna na hrad s věží, poprvé písemně uváděný v r. 1455. Zajímavou postavou byl Albrecht z Dubé, v r. 1403 komtur v Blatně. Po stížnostech, že se svými muži přepadá a olupuje obchodníky i obyčejné pocestné, byl úřadu zbaven. V té době měl řád německých rytířů problémy, neuznával královskou moc a provokoval rozmařilým životem. Václav IV.odebral r. 1404 Blatno na úhradu dluhů a po porážce Německých rytířů r. 1410 v bitvě u Grunwaldu pak zabavil celý majetek. V r. 1560 tehdejší majitel Jan z Veitmile přestavěl hrad na zámek, který stejně jako vesnice byl zničen za třicetileté války. Na zbořeništi zámku byl v r. 1707 za Jáchyma Adama Ondřeje z Lichtenštejna postavit barokní lovecký zámek, v němž v r. 1773 rottenhanský lesmistr Jan Ignác Ehrenwerth zřídil jednoletou lesnickou školu, první na území tehdejšího mocnářství.
Zámek ovšem nebyl dobře udržován, a tak muselo v 70. letech 19. stol. dojít k rozsáhlé rekonstrukci – úpravy však setřely barokní charakter stavby. Na jižní a západní straně se zachovaly zbytky opevnění – příkop široký až 6 m. V r. 1903 bylo zbořeno jedno křídlo, dnes je v objektu obecní úřad. Obyvatelé Blatna se věnovali především zemědělství a chovu dobytka, do r. 1900 se tu vyrábělo tříslo a nějaký čas byla v rovozu i výrobna sýrů. V r. 1782 byl postaven barokní kostel sv. Michala, před ním rostou dvě památné mohutné lípy. Kamenný kříž pochází z r. 1739. Pozoruhodná je i lidová hrázděná architektura (např. čp. 9). Proslulost si získal ranč U Matěje – součástí bohatého programu jsou i westernové akce. (Stravování: restaurace U Divouse, U dobré vůle.)
Od kostela sejdeme pohodlnou cestou po silnici směrem na Kalek – vede tudy zelená turistická značka. Sledujeme silnici, ze které se otvírá nádherný výhled* daleko do kraje. Procházíme Radenovem s ukázkou hrázděné architektury a scházíme do zalesněného údolí Bíliny. Na křižovatce opouštíme hlavní silnici a dáme se vpravo po úzké komunikaci (průjezdné) k lyžařskému areálu Mezihoří a dál klidným údolím na rozcestí – vpravo stoupá kamenitá cesta (sjízdná) vzhůru mezi louky a pastviny. Dáme se po ní, brzy vyjdeme z lesa. Vlevo na návrší vidíme poutní kostel P. Marie** z 1. poloviny 16. stol., přestavěný v 17. (hranolovitá věž je z té doby) a 18. stol. (tehdy přibyla ohradní zeď a venkovní schodiště). Hlavní barokní oltář pochází z doby kolem r. 1700. Proti hlavnímu vchodu je kaple Narození P. Marie z poloviny 18. stol. Pověst vypráví o pasáčkovi, který zaklel, když se mu nedařilo sehnat dobytek – v tu chvíli ho z křoví napomenul tajemný hlas. Když se do houští podíval, ležela tam soška Panny Marie. Hoch si vzal sošku domů, ale ta do rána zmizela – a chlapec ji objevil opět na starém místě. Několikrát se to opakovalo, až se lidé rozhodli postavit na tomto záhadném plácku kapli. Koncem 16. stol. se v ní konaly první bohoslužby a jeden slepec tu nabyl znovu zrak.
Ke kostelu odbočíme, jinak pokračujeme po silničce do Květnova*, hezky položené vsi (otvírá se odtud skvělý výhled), poprvé zmiňované r. 1552. U Květnova se vysazovaly dubové háje na kůru pro výrobu třísla, bez úspěchu skončil pokus o dolování stříbra. Na návsi je socha Ukřižovaného z r. 1737. Seznámit se můžeme i s hrázděnou architekturou. Z Květnova šlapeme dál po silničce, která nás přivede k asfaltové silnici – po ní vpravo se vracíme do Blatna.
Další doporučené cíle:
Hrádečná* – 2,5 km jv. od Blatna, lidová hrázděná architektura.
Orasín – 4 km vých. od Mezihoří, výklenková kaple se sochou sv. Jana Nepomuckého z r. 1743.
Údolní nádrž Jirkov* – přehrada na pitnou vodu na Bílině, dokončená r. 1965, hráz je 200 m dlouhá a 55 m vysoká. Nad přehradou v lese na pravém břehu nepatrné zbytky základů a valů hrádku Najštejna ze 14. stol.
(Doporučujemeprůvodce Krušné hory – střed ze Zelené edice.)
