Venku sice sněží, někde prší, teploty jsou okolo nuly, ale ti, co zimě zrovna neholdují, už prorokují, že je „jaro za dveřmi“. A tak by bylo škoda se nepřipravit, a nenavštívit v tu pravou dobu rozkvetlé Bílé Karpaty!
Většinou si zde na pohora.cz předkládáme různé náročnější tipy na výlet pro outdoorové nadšence – na kole, pěšky, ale většinou v horách, s batohem na zádech, nebo aspoň v náročnějším terénu. Tentorkáte bych mile rád tuto „tradici“ porušil a seznámil vás s malebným moravským krajem takovým obecnějším způsobem a doporučením. Ne vždy je totiž nutné se za skvělou podívanou hnát do strmých svahů, skalnatých údolí apod.
Světem symbiózy
Pod názvem Bílé Karpaty můžeme rozumět v základu mnohé – horský pás na hranici České republiy a Slovenské republiky v regionu Slovácka (rozumíme jižně a jihovýchodně od Brna), který stojí na počátku celého známého Karpatského oblouku; dále chráněnou krajinnou oblast vyhlášenou na témže území v roce 1980 (a biosférickou rezervaci UNESCO); ale hlavně soustavu stovek a tisíců malý či větších rozkvetlých luk, světlých lesů, malebných zákoutí, o něž se starají lidé stále s láskou a vědomí důležitosti zachování přírody v jejím nedotknutelném stavu i dalším generacím. A proč zrovna bílé? V tomto pohoří převažuje z geologického hlediska pískovec, vápenec, jílovec či slepenec.
Bílé Karpaty mají svůj typický genius loci, který je možná světovým unikátem. Lidé, rostliny, zvířata, kultura a atmosféra klidu a souznění. Jedno bez druhého by nešlo. Příjemné pohostinné vítání místních obyvatel překrásných vesnic či osad je vždy tou nejlepší tečkou po celodenních toulkách loukami nebo prostě krajem.
Světem rozkvetlých luk
Nejvýraznější a nejpohlednější složkou celý Bílých Karpat jsou beze sporu květiny, které bují od nejranějšího jara až do podzima a jsou tím správným důvodem, proč sem vyrazit. A nejsou to jenom květiny, které máme i okolo našich domovů, rostou zde ty nejvzácnější kousky z celé republiky, zejména z čeledi vstavačovitých (orchidaceae), z nichž jsou některé druhy právě a jenom zde v tomto regionu (v rámci celé střední Evropy). Vzhledem k tomuto faktu, a několika dalším přírodním úkazům či výskytu zvířat, je vyhlášeno na celém území 5 národních přírodních rezervací, 1 národní přírodní památka, 15 přírodních rezervací a 29 přírodních památek!
Mezi nejvýznamnější lokality patří například NPR Čertoryje, NPR Jazevčí, PR Porážky či PR Lázy, které svou barevností lahodí oku již po prvním jarním tání sněhové přikrývky a lze zde strávit hodiny a hodiny studiem nádherné, ale křehké přírody. Pozor tudíž! Správný turista nic netrhá, nic neodnáší domů, pouze naslouchá přírodě a sleduje její krásu. Určitě to víte …
Skoro bych zapomněl na druhou výraznou přírodní složku bílokarpatského regionu, a tou jsou stromy. Ať už lesy tvořící jednotný porost v podobě lesů, nebo stromy alejového charakteru jako v některých přírodně chráněných lokalitách, ale především stromy památné! Jsou jich desítky, nejznámější je nicméně zřejmě Adamcova oskeruše, nejstatnější ovocný strom s výškou okolo 17 metrů a obvodem kmene přes 4 metry! Je radost takové krásné živoucí paměti našeho národa vidět.
Chce to čas!
Pro každého budou Bílé Karpaty něčím jiným – rájem květin, brouků, motýlů, hub, architektury, folkloru, vstřícných lidí a kdo ví, čeho všeho ještě. Najít si musí každý to svoje. Doporučuji ale všem, aby za dlouhých zimních večerů provedli bližší rešerši důvodu své návštěvy, aby přijeli v tu pravou dobu – mnoho květin roste pouze několik týdnů, některé hudební festivaly jsou pár dní, vínobraní také není celý rok! Byla by přece škoda zmeškat to nejlepší! Záleží pak už na každém, kolik dní chcete v koutu Bílých Karpat strávit. Je možné sem vyrazit v kteroukoliv roční dobu a vždy uvidíte jinou přírodu, to je to nejlepší!
A o tom si povíme třeba zase příště, s nějakým konkrétním tipem, snad vás aspoń tato „ochutnávka“ navnadila…
