Až na moravsko-slovenské pomezí nás přivede následující trasa, plná nádherných výhledů. Podíváme se i na Čartak, k nejmladší z rozhleden v celé oblasti. Většinou se budeme pohybovat po pohodlných a mnohdy i asfaltových komunikacích, zabrat nám dá jenom úsek mezi Oselnou a Pindulou. Výstup na hřeben Vsetínských vrchů v první části putování je vcelku pohodlný. V druhé polovině výletu nemůžeme počítat s žádným občerstvením.
Leskové – rozc. Hanzlová 1 km – Laďův pramen 2,5 km – Třeštík 6,5 km – Čartak 7,5 km – Trojačka 8,5 km – U tabulí 10,5 km – Pod Oselnou 12,5 km – Pindula 16 km – Leskové 23,5 km
Půvabná osada Leskové***, součást Velkých Karlovic, vlastně uzavírá údolí Vsetínské Bečvy – za ní začne silnice šplhat do Makovského průsmyku a ještě než nabere výšku, zpomalí cestu závora a celnice. Nahoře v průsmyku je už hranice mezi Českem a Slovenskem. V letech 1863–1930 pracovala v Leskovém sklárna Mariánská huť. Dnes je je Leskové zaměřeno především na cestovní ruch – obdivovat můžeme řadu staveb lidové architektury, okolní lesy lákají houbaře, turistické stezky jsou ideální a speciálních cyklotras pro milovníky kol i horských kol více než kde jinde.
Náš výlet začínáme v centru Leskového, na rozcestí, kde z hlavní silnice odbočuje vlevo silnička do údolí Velké Hanzlůvky. Je tady autobusová zastávka a malá prodejna potravin. Údolím Velké Hanzlůvky vede i cyklotrasa, pohodlnou zpevněnou komunikací proti proudu potoka Rybjanka se pustíme i my. Zprvu šlapeme mezi loukami a pastvinami, na kraji lesa vlevo stojí hotel Galík s parkovištěm a chatami (ubytování, stravování: 10–22 h). Pokračujeme podél vody, stále se držíme levého břehu, není kam odbočit. Zleva se k nám připojí další širší cesta. Na příštím rozcestí při soutoku potoků přejdeme mostek a uhýbáme stále po silničce mírně vpravo. Jdeme vysokým lesem nad pravým břehem potoka, nabíráme trochu výšku. Pak sejdeme vpravo k vodě, komunikace dělá ostrý oblouk vlevo, my se držíme trochu rozbité silničky a stoupáme vpravo od vody. Vlevo pod námi je upravený Laďův pramen*, hezké místo k odpočinku. Silnička se hrabe vzhůru místy i trochu strmě, ale dá se to zvládnou tím spíš, že už se nám poodhalí i trochu pěkných vyhlídek. Vystoupáme na rozcestí silniček ve tvaru písmene „T“, se směrovkami cyklotras.
Pohodlně zatočíme vpravo, lehce se dostaneme na boční hřebínek a zatáčíme vlevo mírně klesající širokou cestou bukovým lesem. Teď už je to pohoda, výstup je za námi. Naše cesta se protáhne mezi stromy, zleva se k nám připojí i červená turistická značka. Společně pokračujeme vpravo po hřebeni. Ještě se k nám přidá značka žlutá, stoupající z údolí Rožnovské Bečvy a pak sejdeme o oblíbené turistické chatě Třeštík* (stravování: ÚT–ČT 10–22, PÁ–NE 8–24 h). Je tady „miniparkoviště“, dá se posedět i venku a nabrat síly k dalšímu stoupání. Povede nás žlutá turistická značka. Před námi se tyčí kopec Čartak (953 m). Poměrně široká cesta nás vtáhne vpravo od louky do jehličnatého lesa, nabíráme výšku, mírným obloukem vlevo zatím obcházíme vrchol a staneme u horského hotelu Sůkenická (ubytování, stravování: denně 8–22 h). Tady také zjistíme, jak to je s naším nejatraktivnějším cílem – rozhlednou na Čartaku. Klíče od rozhledny, pokud je uzavřená, se dají vypůjčit právě tady. Od Sůkenické k rozhledně to už je jenom pár kroků po žluté značce. Nejmladší rozhledna*** v oblasti byla slavnostně otevřena v červnu r. 1998. Jedná se o 30 m vysokou telekomunikační věž, tvořenou betonovým jádrem a z vnějšku opláštěnou smrkovými prkny, s krytou vyhlídkovou plošinou ve výšce 26 m. Plošina je nad vrcholky stromů, výhled je to impozantní, u objektu je ohniště – zkrátka místo, kde se určitě zastavíme.
Od rozhledny pokračujeme vcelku pohodlně k rozcestí u vrchu Trojačka (939 m), vpravo pod námi je upravený pramen Vsetínské (Horní) Bečvy*. U rozcestí končí žlutá, napojujeme se na červenou značku. Přímo bychom pokračovali k Bumbálce a k hřebenovce půvabných Zadních hor. My se dáme vpravo, vysokým lesem míjíme vrch Beskydek (953 m) vpravo od nás. Cesta vede z části již po slovenském území, dobře vidíme silnici mezi Bumbálkou a Makovským průsmykem i některé usedlosti na slovenské straně. V závěru poměrně strmě klesáme do Makovského průsmyku (800 m), kterým prochází široká frekventovaná silnice na Slovensko. Říká se tu také U tabulí**. Při silnice stojí monumentální památník přechodu 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky ze Slovenska na Moravu a velkých bojů partyzánů s fašisty ve dnech 21.–22. září 1944. Bronzová socha partyzána je dílem J. Malejovského. Pamětní deska také připomíná 100 let turistiky (z r. 1988) u nás. Již na slovenské straně stojí oblíbený Valašský šenk.
Průsmyk odděluje Vsetínské vrchy a Javorníky, začíná tady také naučná stezka Javorníky – Družba, vedoucí pak střídavě po českém i slovenském území až k Portáši. Pokud bychom chtěli výlet ukončit, můžeme využít autobusového spojení, jinak vykročíme k Javorníkům. Pěšina sledovaná červenou turistickou značkou míjí partyzána a vstupuje na území chráněné krajinné oblasti Kysuce, půvabného koutu, který doporučujeme k hlubšímu poznání – především ze slovenské strany. Provlékneme se nižším porostem, „doplníme si vzdělání“ z informačních tabulí naučné stezky, projdeme kolem osamělých stavení, překročíme potůček a sledujeme širší komunikaci k rozcestí Pod Oselnou. Vede tudy jedna z cyklotras – pokud se dáme zpevněnou komunikací vpravo, je to možnost k ústupu, vlevo nás čeká varianta podstatně náročnější. Stále stoupáme až takřka k vrcholu Lemešné (950 m), ten zůstává pár kroků od nás po pravé ruce. Společně s červenou značkou se obracíme vlevo a úvozovou cestou vysokým lesem velmi strmě klesáme do sedla Pindula (Lemešná)* – na krátkém úseku jsme „spadli“ asi o 200 m. Je tady rozvodí Lemešné a Kysuce, odedávna vedla přes sedlo důležitá cesta. Pindula se říká samotám na slovenské straně sedla. Od Kopanic ze Slovenska sem vede silnice a pokračuje až do areálu Na kasárni. Památník připomíná zdařilý přechod partyzánů z 28. na 29. 9. 1944. Východně je mohyla prvního partyzána, padlého na Moravě, Alexandra Zábojníka. Historikové zaznamenali i přepad maďarské vojenské jednotky partyzány 18. 4. 1945 právě v tomto sedle.
Nabízí se několik variant pokračování – hlavní červená hřebenovka vstupuje hluboko na slovenské území a vede k nejvyššímu vrcholu Javorníků – Velkému Javorníku. Z hřebene odbočuje žlutá značka vpravo kolem osamocených valašských usedlostí do půvabného údolí Podťaté – tím se dostaneme k autobusu, případně po silnici do údolí Vsetínské Bečvy (asi 3 km západně od výchozího místa výletu). Pokud si vybereme návrat přesně do místa začátku našeho putování, pak vyrazíme po žluté značce vpravo až do místa, kde se napojíme na jednu z hlavních cyklotras (č. 6020/4), stoupající sem právě po žluté. Dáme se po ní vpravo – klesáme kolenm vrcholu Bařinky (868 m) k památnému buku* o obvodu kmene 620 cm, dotkneme se národní přírodní rezervace Razula*. Chráněné území o rozloze 23,52 ha bylo vyhlášeno již v r. 1949, zahrnuje jediný zachovaný zbytek jedlobukového pralesa v povodí horní Vsetínské Bečvy s buky a jedlemi starými až 200 let.
Od Razuly na rozcestí se dáme vlevo, klesáme k usedlostem Malé Hanzlůvky a pohodlně po silničce zpět do Leskového (ubytování, stravování: penzion Tabačka, U Románků ÚT–ČT, NE 10–21, PÁ, SO 10–22 h, U Dvořáků 10–22 h).
(Doporučujeme průvodce po Beskydech z edice Česko všemi smysly.)
