Vysvětlení k tragédii, která se stala pod „Horou mrtvých“, chybí už 55 let + VIDEO

Cíl výpravy a její postup na „Horu mrtvých“

Psal se rok 1959 a skupina deseti členů¹ (devět z nich byli členové Uralského polytechnického institutu) se vydala vstříc Uralu. Vůdcem celé akce byl Igor Djatlov. Cílem bylo dosáhnout vrcholu Otorten (v místním dialektu „Místo, kam nechoď“).

Plánovaná trasa byla pro svoji délku, terén a klimatické podmínky hodnocena jako velmi náročná, což se odráží také ve zkušenostech a schopnostech jednotlivých členů výpravy. Jinak řečeno, nebyli to žádní nováčci, co se tvrdých podmínek a horských výstupů týče.

Vstříc svému cíli se výprava začala posouvat 27. ledna skrz uralskou divočinu. Následující den se odpojil Jurij Judin, který se vrátil do civilizace kvůli nemoci.

31. ledna se devíti členný tým dostal do horské oblasti a začaly přípravy na hlavní část celé akce, tedy výstup na vrchol Otorten. Hned další den započali svůj výstup skrz horský průsmyk. Kvůli špatnému počasí a těžké orientaci se jejich směr odklonil od průsmyku mírně na západ. To znamenalo stoupání na „Horu mrtvých“ neboli Cholat Sjachyl.

Poté, co si chybu uvědomili, rozhodli se rozdělat tábor přímo v úbočí hory a to i přesto, že nedaleko byl les, který by jim poskytl ochranu před nepříznivým počasím.

Jurij Judin (jediný přeživší) se později vyjádřil, že výprava buď nechtěla ztratit nastoupanou výšku, anebo šlo o zkoušku v podobě nocování za těžkých podmínek.

Šokující zjištění

Pátrání začalo 20. února, jinak řečeno tři týdny po tragédii. Těla byla nalezena až o týden později (26. 2). Stan horalů byl nalezen prázdný a vyšetřování později ukázalo, že byl rozříznut zevnitř. Stopy devíti osob vedly ke zmiňovanému lesu, který byl vzdálený zhruba 1,5 kilometru.

První dvě těla byla nalezena na okraji lesa kolem ohniště. Dvojice Krivoščenko a Dorošenko na sobě měla jen spodní prádlo (chyběly také boty). Další tři těla byla objevena ve vzdálenosti kratší než 500 metrů od ohniště.

Zbývající členové expedice byli nalezeni až po dvou měsících, protože byli ukryti pod silnou vrstvou sněhu (vzdálenost od ohniště cca 75 m). Tato čtveřice již byla lépe oblečena a je možné, že oblečení vzali dříve nalezeným členům výpravy.

Diagnóza úmrtí a teorie

Jako příčina smrti byla u prvních nalezených těl stanovena jako důsedek podchlazení. Později objevení členové výpravy už měli na svých tělech známky mechanického poškození, které bylo způsobeno silným tlakem (promáčknuté lebky, polámaná žebra).  Ludmile Dubininové dokonce chyběl jazyk. V okolí tábořiště nebyly nalezeny žádné stopy souboje.

Fotografie a zásadní skutečnosti

Vysvětlení vznikla spousta. Od laviny, přes UFO a armádu až po útočníky ze strany místních obyvatel. Každý scénář však zahrnuje určité argumenty, které jsou proti. Kde vidíte pravdu vy?

Podrobnější informace k celé záhadě, včetně kompletního seznamu faktů a konspiračních teorií, najdete na wikipedii. Loni dokonce spatřil světlo světa film, který se záhadě věnuje. Ale prý to za moc nestojí, jelikož tam běhají zombíci .

S využitím wikipedia.org, bushcraft.cz, rbth.co.uk

¹Igor Alexejevič Djatlov,  Zinajda Alexejevna Kolmogorovová , Ludmila Alexandrovna Dubininová, Alexander Sergejevič Kolevatov, Rustem Vladimirovič Slobodin , Georgij Alexejevič Krivoščenko, Jurij Nikolajevič Dorošenko, Nikolaj Vladimirovič Thibeaux-Brignolles , Alexander Alexandrovič Zolotarjov, Jurij Jefimovič Judin.