Vůdce versus průvodce. S kým bezpečně vyrazit do hor?

Vůdce versus průvodce. S kým bezpečně vyrazit do hor?

Pro mnohé se to zdá být práce snů. Trávit celé dny na horách – to obnáší povolání horských průvodců a vůdců. Spojuje je láska k horám, ale i velká odpovědnost. Svou kvalifikací má ale každý z nich jiné pole působnosti. Jaké jsou rozdíly mezi horskými průvodci a vůdci, na to jsme se zeptali průvodce Michala Lolloka a vůdců Vojty Dvořáka a Karla Kříže.

Na úvod: Co může horský vůdce

Karel Kříž – Horský vůdce: Protože definice těchto profesí není obecně známá, snadno dochází k záměnám. Problém nastává při popisech mimořádných událostí – veřejnost se pak cítí „zmatená“ a nikdo neví, kdo má jaké oprávnění. Označení vůdce a průvodce vidím tedy jako zásadní věc a naší snahou, samozřejmě ve spolupráci s novináři a kolegy s ČSHP, je používat pro tyto profese přesné označení. Veřejnost pak bude mít jasno, s kým má tu čest a koho si na jakou túru najmout. Horský průvodce člověka po horské krajině provádí – tedy jde s ním, vedle něho. Horský vůdce člověka v horách vede na laně a je s ním symbolicky spojen. Ostatně práce s lanem a dalšími technickými pomůckami nutnými k horolezectví vnímám jako dělicí čáru mezi prací vůdce a průvodce. Další rozdělení našich činností můžeme chápat jako rozdíl mezi horolezectvím a pěší turistikou.

Horský vůdce Karel Kříž ve švýcarském středisku během SNOWfestu - lyžování ve volném terénu
Horský vůdce Karel Kříž ve švýcarském středisku během SNOWfestu – lyžování ve volném terénu

Co může horský průvodce

Michal Lollok – Horský průvodce: Mezinárodní horský průvodce s licencí UIMLA je kvalifikovaný provázet a vzdělávat zájemce ve všech horských oblastech celého světa za všech sezonních podmínek ve značeném i volném terénu. To zahrnuje i oblasti pokryté trvale sněhem či ledem, kde se k postupu nepoužívají horolezecké, alpinistické techniky. Ledovec může překračovat jen po oficiálně značené cestě. Pro zajištění bezpečnosti a řešení krizových situací může využít lano, případě mačky a cepín. Naopak horolezecké výstupy, lezení, skialpinismus nebo freeride jsou doménou kolegů horských vůdců UIAGM. V ČR existují ještě horští průvodci s národní licencí MŠMT. Jejich vzdělání ale probíhá rozdílně a často se jedná o účastníky rychlokurzů, kteří získají oprávnění během pouhých 16 dnů. Ne všechny kurzy řeší např. pohyb v zimních horách nebo lavinovou problematiku.

Jak průvodci, tak vůdci jsou školení v orientaci, navigaci, meteorologii, lanových technikách, zdravotní pomoci a různých technikách záchrany na horách
Jak průvodci, tak vůdci jsou školení v orientaci, navigaci, meteorologii, lanových technikách, zdravotní pomoci a různých technikách záchrany na horách

Hlavní rozdíl je tedy ve způsobu vedení túry – místa a pomůcek, které k tomu použijete. Je zřejmé, že potřebujete specifické znalosti. Jaké vzdělání absolvují adepti na průvodce a vůdce?

Horský průvodce

Vzdělání na mezinárodní úrovni u horských průvodců i vůdců probíhá podle standardů jednotlivých organizací (UIMLA a UIAGM). Ty definují minimální pravidla pro výcvik, hodnocení, povinnou praxi a provádění konkrétní profese. Vzdělání UIMLA obsahuje tyto nosné body: vedení a psychologie, lektorské dovednosti, zdravotní pomoc a různé techniky záchrany, horské prostředí (fauna, flora, geologie, ochrana přírody), základní i pokročilé lanové techniky, orientace a navigace, meteorologie, bivakování, specifické letní i zimní dovednosti, jako je lavinová prevence, pohyb ve sněhem a ledem pokrytém terénu a po zajištěných cestách. Standard udává minimálně 40 dnů výcviku a 40 dnů pravidly definované praxe. Pro ukončení vzdělání musí zájemce splnit letní a zimní závěrečné hodnocení. Existují i specifické specializace, např. na sopečné oblasti, tropické horské oblasti a džungle, polární expedice, canyoning, nordic walking, horská kola atp.

Horský vůdce

Rozdíl ve vzdělání je poměrně značný, ale základ je podobný. Horský vůdce i průvodce se se svými klienty pohybují na stejném hřišti – v horách. Pro pohyb v horách s lidmi musí ovládat orientaci, počasí, lavinovou problematiku, první pomoc, plánování túr, základy anatomie a fyziologie, pedagogiku a psychologii. U horských vůdců k tomu pak přibude lezení ve skalním, sněhovém nebo smíšeném terénu a s tím spojené technické dovednosti jištění a pohybu v exponovaném terénu. Další velkou částí práce horských vůdců je lyžování – freeride a skialpinismus. Je jasné, že zvládnout tak velkou nálož informací a dovedností trvá nějaký čas, takže vzdělání vůdců trvá 100 dní kontaktní výuky v horách plus aspirantská praxe pod dozorem starších vůdců. Vzdělání je rozdělené do bloků a celkem zabere skoro tři roky.

Co je naopak společného?

Vůdce:
Společná je určitě láska k horám a zároveň i chuť pracovat s lidmi. Tu považuju za jeden ze základních předpokladů pro obě profese. Jak horští vůdci, tak průvodci taky můžou působit ve všech zemích světa.

Průvodce:
Mezi společné body patří pojištění odpovědnosti, pokračující vzdělání, osobní rozvoj a samozřejmě láska k přírodě a horám.

Výcvik horského vůdce zabere zhruba tři roky. Aspiranti na horské vůdce, bratři Švihálkové, před vzdušným slaněním z hřebenové túry na Drátníku
Výcvik horského vůdce zabere zhruba tři roky. Aspiranti na horské vůdce, bratři Švihálkové, před vzdušným slaněním z hřebenové túry na Drátníku

Info: Mezinárodní organizace

Horské vůdce sdružuje v ČR Česká asociace horských vůdců (ČAHV) a na mezinárodní úrovni UIAGM (Union Internationale des Associations de Guides de Montagnes). Víc informací na www.horskyvudce.com a www.uiagm.info.

Horští průvodci jsou členy Českého spolku horských průvodců (ČSHP), zaštítěného mezinárodní organizací UIMLA (Union of International Mountain Leader Associations). Víc informací na www.horskypruvodce.cz a www.uimla.org.

Teď praktická otázka: Co mám udělat, když budu chtít využít služeb horského vůdce či průvodce?

Vůdce:
Nejjednodušší je podívat se na stránky asociace www.horskyvudce.com, tam je seznam všech členů ČAHV i s kontakty. Naprostá většina vůdců má také své internetové stránky, takže si vlastně můžete vybrat podle sympatií :-). Jinak, jak řekl Michal, horské vůdce i průvodce potkáte i na zájezdech outdoorových cestovek, což je rozhodně krok správným směrem.

Průvodce:
Na stránkách www.horskypruvodce.cz najdete přehled všech certifikovaných průvodců UIMLA, ve kterém se dá filtrovat podle oblasti působnosti a provozovaných aktivit, včetně kontaktních údajů. Mezinárodní průvodce a vůdce využívají k vedení zájezdů i některé cestovní kanceláře.

I horští průvodci by měli ovládat práci s lezeckým materiálem pro případ nouze a záchrany např. z feraty.
I horští průvodci by měli ovládat práci s lezeckým materiálem pro případ nouze a záchrany např. z feraty.

Dá se v terénu poznat, že jsem potkal horského vůdce či průvodce? Jsou nějak identifikovaní?

Vůdce:
Ano, snadno je poznáte podle odznaku asociace – UIAGM. Pokud to zjednodušíme, horské vůdce potkáte v terénu za použití maček, lana, cepínu např. při lezení v ledu, na ledovcích, skalách a při lyžování mimo sjezdovky.

Průvodce:
V terénu poznáte průvodce nebo vůdce podle loga, které se objevuje na výšivkách, kovových odznacích nebo bývá vytištěné na oblečení. Loga jsou často doplněná titulem: „Horský průvodce“, „Mountain leader“ i jménem.

Setkali jste se někdy s falešným průvodcem nebo vůdcem? Jaké nebezpečí představují?

Vůdce:
Ano, je jich poměrně hodně. Nebezpečím může být jejich nedostatečná erudovanost, a hlavně neexistence pojištění pro činnost horského vůdce. V principu se jedná o to, že tihle lidé pracují a podnikají v oblasti, kde je nutné vzdělání, certifikáty a pojištění odpovědnosti. Jistě jsou mezi nimi lidé, kteří jsou schopní a dokážou si v situacích v horách poradit. Samozřejmě, že tihle lidé většinou nabízejí túry levně, což je dělá v očích zákazníků velmi atraktivními. Otázka je tedy postavená v rovině zákazníka. Najme-li si licencovaného horského vůdce, má jistotu, že půjde do hor s člověkem, který má veškeré kvality a dovednosti, jež zaručují bezpečný pohyb na túře, a hlavně bezpečný návrat. Zároveň bych ale byl rád a vždycky budu lobovat za to, aby hory zůstaly svobodnou zónou bez regulací, kde se lidé pohybují sami nebo s vůdci podle svého vlastního uvážení. Ne proto, že jim to nařizuje nějaký zákon. Možnost volby, jestli polezu sám, nebo s vůdcem, by měla zůstat jen na svobodném rozhodnutí každého – ovšem při vědomí své vlastní zodpovědnosti za tohle rozhodnutí. Většina „falešných“ vůdců svým klientům bohužel neříká, že nemají odpovídající vzdělání, nebo je dokonce vědomě klamou.

Průvodce:
S falešnými vůdci a průvodci se setkáváme často. I v dnešní době některé outdoorové cestovní kanceláře vysílají na horské programy lidi bez potřebné kvalifikace. Průvodcovská činnost horská je vázanou živností a komerční horské programy musí vést certifikovaný průvodce nebo vůdce. Pokud jsou do hor vysíláni lidé bez dostatečných zkušeností, může to skončit tragicky. Jinou kapitolou jsou ti, kteří cíleně porušují legislativu ČR i navštívených zemí a organizují akce bez patřičné koncese cestovní kanceláře nebo licence průvodce či vůdce. Často se při tom skrývají za občanská sdružení nebo kluby. Certifikovaní profesionálové mají za sebou specializované vzdělání ukončené zkouškami a jsou odborně i legislativně způsobilí pro vedení klientů v horách za úplatu. Mají povinné pojištění odpovědnosti, nutné pro práci v zahraničí. Licence nedělá člověka, ale zaručuje jeho minimální odborné kompetence a znalosti.

Výstup na Grossglockner s horským vůdcem
Výstup na Grossglockner s horským vůdcem

Co byste rádi vzkázali našim čtenářům?

Průvodce i vůdce:
Přejeme všem úspěšné výstupy a túry, a aby nezapomněli, že úspěšný výstup je ten, ze kterého se vrátí všichni v pořádku domů. Pokud jim k návratu přispějí i horští vůdci UIAGM a průvodci UIMLA, budeme velmi potěšeni.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: