Vosky na běžky

Vosky na běžky

Dnes si budeme povídat stále ještě o vybavení, a to speciálně o mazání. Pokud v současnosti kupujete nebo jako já obnovujete výbavu, zjistíte, že za vosky a příslušenství okolo mazání lze utratit tolik (i více), jako za zbytek vybavení, lyže, boty, vázání a hole dohromady. Tím více ovšem záleží na jejich správném výběru. A o tom bude tento článek …

Dnes si budeme povídat stále ještě o vybavení, a to speciálně o mazání. Pokud v současnosti kupujete nebo jako já obnovujete výbavu, zjistíte, že za vosky a příslušenství okolo mazání lze utratit tolik (i více), jako za zbytek vybavení, lyže, boty, vázání a hole dohromady. Tím více ovšem záleží na jejich správném výběru. A o tom bude tento článek.

Stať o tom, jak to vše dostat účelně na lyže by byla natolik obsáhlá, že si to nechám na další pokračování tohoto miniseriálu o běžkách. Pevně věřím a slibuji redakci i Vám, čtenářům, že na další pokračování Vás nenechám čekat tak dlouho jako na toto. Takže nezoufejte, pokud nevíte, jak nějaké práce udělat. Tento článek spolu s tím dalším vytvoří jakýsi celek – tento o materiálech, příští o činnostech. Dosti řečí, pojďme se podívat na vosky.

K čemu vosky slouží?

Kdyby pro nic jiného, je potřeba všechny lyže – i snowboardy – mazat kvůli ochraně skluznice. Pokud nebudeme skluznici pravidelně preparovat, bude se vysoušet a zanášet nečistotami a následně bude klouzat čím dál hůře. Zatímco, zejména pokud jsem začátečník, moje technika a citlivost na lyže se bude zlepšovat – tedy radost z lyžování bude čím dál menší. Tato preparace je potřebná i pro tzv. „no wax“ úpravu – takové ty šupiny pod vázáním. Vzhledem k této práci je samotné mazání, alespoň pro turistické účely, maličkost. Proto mi přijde tato „no-wax“ úprava zbytečná – ušetří naprosté minimum práce, uživatel za to platí podstatným zhoršením jízdních vlastností lyží. Příčně vroubkovaná skluznice se snad hodí pro dobrodruhy, kteří si pár stovek metrů od vyjeté stopy hrají na polárníky, „jdou vlastní cestou“ a jízdní vlastnosti dnešních sportovních běžek si nikdy nevychutnají.

Dalším účelem mazání je přizpůsobení povrchu skluznice momentálním sněhovým podmínkám a dosažení lepšího skluzu, vyšší rychlosti ať na běžkách či sjezdovkách a také zlepšení zrychlení (a ovladatelnosti) třeba snowboardu.

Specifickým účelem mazání na klasiku je dosažení optimální možnosti odrazu při běhu klasickou technikou – ve stopě – při maximálním možném zachování schopnosti skluzu.

Poslední účel – impregnace dřevěných lyží – se v posledních letech vytratil spolu s posledními dřevěnými lyžemi. Pokud vytáhnete ze sklepa nějaké historické plaňky, dobře je umejte smývačem vosků a pak do nich zažehlete nějaký skare. Možná budete překvapeni, že i na dřevěných lyžích se jezdit dá.

Rozdělení vosků

Poněkud nemetodicky začneme rozdělením na vosky relativně univerzální a specializované. Univerzální jsou vhodnější pro rekreační nenáročné aplikace, jsou většinou levnější a chovají se poměrně dobře v širokém rozsahu podmínek. Specializované používají závodníci, kteří mají možnost připravit si před závodem několik párů lyží, na konkrétním sněhu několik minut před závodem vyzkoušet a vybrat nejlepší. Ale dlouhé vytrvalostní závody s velkými rozdíly nadmořské výšky, často střídající úseky na slunci a ve studených údolích v lese vyžadují někdy vosky se širším rozsahem a kompromisní řešení, často také riskantní rozhodnutí závodníků a servismanů. Pokud si pořídíte sadu dvou „univerzálních“ vosků, na mokrý a suchý sníh, výsledek bude určitě lepší než vůbec nenamazané lyže, ale žádný zázrak neočekávejte – lyže jedou tupě, pomalu, do kopců naopak brzy podkluzují.

Rovněž předem poznamenejme něco o přísadách vosků. Vosky jsou dnes většinou vyráběny z ropných derivátů. Pro závodní účely jsou někdy obohaceny, při vyšší vlhkosti vzduchu se používají příměsi fluoridů, na některé specifické podmínky i molybdenu nebo silikonu. Fluorizované vosky ovšem nejsou právě levné. Pokud máme staré, zanedbané turistické lyže, tyto speciality asi příliš neoceníme. Efekt fluoritových přísad spočívá v tom, že odpuzují vodu, činí skluznici nesmáčivou a tak zabraňují následnému namrzání. Takže můžeme použít daleko měkčí vosk pro prudká stoupání a přitom se nezačnou tvořit na skluznici ty známé a neoblíbené bačkory sněhu.

Základní je ovšem funkční hledisko, dělení na parafíny a stoupací vosky.

Parafíny jsou použitelné i na preparaci skluznic. Na tu postačí nejlevnější univerzální parafín. Spotřebujeme jej opravdu hodně, proto nejlevnější, a lyže připravujeme předem, většinou bez znalosti konkrétních podmínek, proto univerzální. Někteří výrobci nabízejí speciální základní vosky na přípravu skluznic, často výhodně ve velkém balení.

Jinak se parafíny používají pro dosažení optimálního skluzu, dnes jsou baleny různě, v krabičkách pro aplikaci žehličkou, jako pasta pro rozleštění na skluznici nebo dokonce jako sprej. Mají různě ďábelské názvy, jako třeba Top Speed, Dibloc Nano Tec LF nebo Skivo Parafín zelený. Pro základní orientaci pár zkratek:

  • Pure Fluor, 100% Fluor a Fluor je obvykle čistá fluoritová přísada pro nejlepší skluz na mokém sněhu a je zpravidla hodně drahá na nějaké to experimentování, navíc její používání předpokládá značné zkušenosti.

  • HF je high-fluor, taky pěkně drahý, zpravidla hotový parafín, pro přímou aplikaci za vysoké vlhkosti. Pokud vám na nějaké koruně nezáleží, zkuste nějaký na padající sníh kolem nuly a uvidíte, jak najednou posvištíte.

  • LF – low-fluor, parafín pro střední až zvýšenou vlhkost vzduchu nebo jako základové pod HF a Pure Fluor, za celkem přijatelné peníze.

  • CH (carbon-hydrat), jiné zkratky a bez zkratek bývají obyčejné parafíny.

Zleva: fluoritová přísada(1), silikonová přísada(2), dále obyčejný(3), fluorizovaný(4) a vysoce fluorizovaný(5) parafín pro podobné rozmezí teplot, avšak různé vlhkosti vzduchu. (zdroj: http://www.inasport.cz)

Teď nám zbývá ta nejzajímavější a na první pohled složitá (ve skutečnosti ještě daleko složitější) alchymie stoupacích vosků pro klasiku. Tyto můžeme rozdělit ještě na vosky tekuté – klistry a tuhé. Klistry jsou všeobecně neoblíbené, neboť je složité vybrat ten pravý, ve stínu a navečer se na chladnoucí sníh odporně lepí, ještě raději se lepí na novou a drahou bundu. Bohužel v našich podmínkách je nutné je používat až příliš často. Obecně se totiž používají za nepříznivých podmínek: hrubozrnný sníh, led, voda ve stopě, ve zledovatělé stopě nebo na přemrzlou krustu.

Sada turistických Rode a sada závodních fluorizovaných Rode Fast klisterů (zdroj: http://www.nyc-sport.cz)

Klasické tuhé vosky se používají na všechny druhy jemnozrnného sněhu, od padajícího přes nový po tzv. starý (vosk, který prošel větší teplotní změnou, typicky leží na zemi přes noc). Doporučuji – ostatně jako u všech typů vosků – kompletní sadu jednoho výrobce, protože většinou pokrývá rozumně většinu myslitelných podmínek. Pro neobvyklé případy lze tuto sadu doplnit některými vosky jiné sady či jiného výrobce. Pokud chci používat fluorizované vosky, stejně pořídím i sadu běžných, za suchého vzduchu nebo na výletech s pomalejšími kamarády nebudu zbytečně mazat několikrát dražší fluorizované vosky…

Sada základních a sada fluorizovaných tuhých vosků Swix (zdroj: http://www.nyc-sport.cz)

Sám sobě servismanem (a někdy i psychoterapeutem)

Závodníci jedou všichni podobným stylem – dokáží prošlápnout lyže a přimáčknout stoupací vosk pod vázáním do sněhu a následně se z této relativně pevné plošky odrazit. U nás, rekreačních sportovců a turistů je to trochu jinak. Pokud například na padající sníh při -2°C namažu sobě obyčejný modrý vosk, při troše opatrnosti na svých starých lyžích s průhlednou polyetylenovou skluznicí vylezu docela prudký kopec. O dvacet kilo lehčí kamarádka, která dostala od Ježíška skorozávodní běžky na klasiku s grafitovou skluznicí, pokud nebude hopsat jako klusající koník, asi brzy odjede pozpátku do údolí, protože prostě neprošlápne mazací komoru lyží až na sníh, aby se krystalky zakously do vosku a udržely ji na svahu. A naopak nadupaný závodník by mi za takovou mázu taky zrovna nepoděkoval, protože obyčejný vosk by mu na padajícím sněhu drhnul a nepříjemně brzdil na rovinkách a ve sjezdech. Nakonec, kdyby přestalo sněžit a začalo hřát sluníčko, začal bych podkluzovat a nehezky nadávat i já. Z toho vyplývá, co vše ovlivňuje ideální mazání: způsob běhu či chůze, hmotnost lyžaře, lyže, změny, které mohu očekávat (počasí, zima v lese, teplo na planinách). Takže zase tak moc neopisujte a neptejte se ostatních jak mažou, nakonec i oni se mohou mýlit, věřte sami sobě a hlavně – používejte hlavu. Časem si třeba vytvoříte jednoduchou pomůcku – mazací tabulku.

Kdybychom dodržovali terminologii, museli bychom jí říkat graf, ale „tabulka“ se už ujala. Nejjednodušší mazací tabulku vytvořím podle údajů výrobce, není to nic složitého. Na svislou osu nanesu teplotu, třeba v rozsahu +5 až -15, na vodorovnou stáří sněhu (jedním extrémem je led, krusta či voda, pokračuje hrubozrnný sníh, starý přemrzlý sníh, nový sníh, druhým extrémem je pak padající sníh. Potom vezmu jeden vosk po druhém a podle údajů výrobce si nejlépe barevně vyznačím oblast použití. Pokud se někde hranice překrývají, čím starší sníh, tím měkčí vosk a naopak. Tuto tabulku pak upravuji na základě vlastních zkušeností, podle toho, co mi vyhovovalo na mých konkrétních lyžích, a mému stylu. A nebojte se experimentovat: nevíte zda dát červený special nebo fialový extra? Zkuste kombinaci obou. Možná budete výsledkem překvapeni.

Další užitečnosti

Žehlička – nemusí být zrovna napařovací. Taková ta kovová krabička na tuhý líh s rukojetí taky není ideální, špatně se reguluje a hlavně zbytky z ní vypadávající dělají na skluznici pěknou neplechu. Stačí stará na šaty, lyžařská je lepší a stojí méně než zničené lyže. Pokud nechcete být závislí na elektřině, pořiďte si plynovou – vypadá jako plynový vařič, také tak funguje, ale můžete ji libovolně naklánět a plamen by měl zahřívat nějakou kovovou plošku, kterou následně žehlíte vosk. Přímým plamenem bychom skluznici snadno zničili.

Korek – vosky nikdy neroztírám dlaní, jednak si ji zašpiním, jednak je vlhká a slaná, takže porušuje vrstvu vosku.

Škrabky– kovovou (nikoliv nůž!), na čištění drážky, na stírání přebytečného vosku po zažehlení.

Zásoba čistých hadříků na umývání i leštění, smývač (i ten nejlevnější je šetrnější než perchloretylen či technický benzín), jemný smirkový papír, měděný kartáček…

Přehled současného trhu

Skivo – český výrobce Druchema, dnes vyrábí zúženou řadu Olympia. Docela kvalitní a levné parafíny, tuhé vosky opět levné a na turistiku i nenáročné sportování postačující, sadu dvou univerzálních vosků použitelných jako rezerva na přemazání na dlouhé výlety když se výrazně změní podmínky a nechci s sebou vozit velkou zásobu vosků. Dále vyrábí sadu klisterů, přiznám se, že těm jsem příliš na chuť nepřišel.
Odkaz: http://www.druchema.cz

Swix – tradiční a známý norský výrobce, relativní nevýhodou je to, že řady jsou poměrně rozsáhlé, takže do vybavení docela dost zainventujete. Na druhou stranu ovšem s jistotou že nekoupíte nekvalitní výrobek a pořídíte výbavu do snad všech myslitelných sněhových podmínek. Kompletní řady univerzálních (mokrý/suchý sníh), turistických, sportovních i závodních vosků. Z ucelených a vyvážených výrobkových řad je těžké některý výrobek vyzdvihnout a jiný neopomenout. Například mne by zaujal VM – Universal klister, s rozsahem -3/+10°C, velmi používaný klister na mokrý sníh, břečku, mimo závodní použití výborná volba. Když už ulepenou tubu, tak jen jednu.
Odkaz: http://www.swixsport.com

Rode – italský výrobce, v poslední době se na našem trhu začíná výrazně prosazovat. Není divu, sada čtyř fluorizovaných vosků Rode Fast a fluorizovaný klister Rode Fast Klister FK76 Multigrade rozsahu +6 – -6°C nabízí zvědavým sportovcům opravdové závodní vosky za poměrně příznivé ceny.
Odkaz: http://www.rodeskiwax.com

Toko – tradiční švýcarský výrobce, má bohatý výběr sportovních a závodních parafínů i univerzální vosky a klistery pro turisty a nenáročné sportovce. Za hodné pozornosti považuji především parafíny Toko Nano Tec HF2 a LF2: poměrně univerzální fluorizované a vysoce fluorizované parafíny s jednoduchou aplikací.
Odkaz: http://www.tokowax.com

Holmenkol – německý výrobce, u nás se zatím příliš nerozšířil, s jeho výrobky nemám velké zkušenosti, snad kdysi používané leštící pasty na skluznice sjezdovek a modrý klister/skare do ledové stopy, oboje hodnotím na svou dobu velmi vysoko. Má promyšlené sady, takže vystačíte s poměrně málo vosky.
Odkaz: http://www.holmenkol.com

Zkušenosti čtenářů

Mike

Nevim, jestli mne to uslo, ale teplotni rozsah u vosku odrazi teplotu vzduchu nebo snehu?

Jan Hlaváček

Správná připomínka: mělo by to být uvedeno na obalu vosku. U turistických vosků se uvádí zpravidla teplota vzduchu (pro milovníky přesnosti: teplota vzduchu ve stínu cca metr nad povrchem sněhu). Některé firmy (např. Swix) však uvádí nad nulou teplotu sněhu, pod nulou vzduchu. Nějaké ve slíbeném příštím článku.

Peter

Co kdyz jen utikam pred davy lidi ve stope a chci se v klidu podivat kolem sebe, aniz bych nekomu prekazel. Nazor se da vyjadrit i bez toho abych se do nekoho, kdo se chova pro mne nepochopitelne, zbytecne navazel.

Jan Hlaváček

Já se taky rád toulám prázdnou krajinou, ale do hlubokého sněhu zvláště s batohem, vařičem a zimním spacákem mi přijdou praktičtější sněžnice, do stopy sportovní běžky. Jiné podmínky potkávám zcela výjimečně. No dobře, trochu se do vyznavačů BC strefuju, doufám, že jsem nikoho neurazil;-)

Jan Hotmar

…prázdnou kajinou? a v ČR? hmmm zajímavá představa. Bohužel musím říci, že v ve střední evropě se o nějaké liduprázdné divočině moc mluvit nedá. Spíš jde o to nezapomínat o základní slušnost a vycházet i s ostaními – i tak je problémů dost (musheři, BC, skialp, sněžnice vs. lesáci, CHKO,..atd.)

miro

Neviem, ale teplota snehu nad nulou sa mi zda fyzikalne dost nemozna, ved nula je teplota mrznutia, resp topenia, kde teplota je konstantna, len sa dodava – odvadza skupenske teplo. Inak teplota snehu v stope pri ustalenych podmienkach by mala približne sledovat teplotu vzduchu (ak je pod nulou). Ine je, ked sa prebarame v hlbokom snehu, tam mozu byt v roznych vrstvach rozne teploty, najma pri zmenach pocasia – oteplenie, rychle ochladenie.

Jan Hlaváček

Omlouvám se, samozřejmě naopak. Teplota sněhu pod nulou, teplota vzduchu nad nulou. http://www.swixsport.com/ie5D416.htm

Vrci

Swix uvádí u parafínů teplotu sněhu pro teploty pod nulou a teplotu vzduchu pro teplotu nad nulou, ale u stoupacích vosků pevných a klistrů VŽDY teplotu vzduchu. Vzduch se měří v cca 5 cm nad sněhem ve stínu.

Ondra

Ja bych nesouhlasil, mám parafíny Swix a ty jsou na kladné teploty-tedy určují teplotu vzduchu,stoupací to samé.
Co já vim, tak pouze TOKO měří teplotu sněhu

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: