Nastane dlouho očekávané jaro, budete chtít nasát atmosféru budící se přírody a položíte si pravděpodobně otázku – kam vyrazíme z ruchu civilizace? Zkuste to do Rychlebských hor na poklidné Hraničky!
Česko-polské pohraničí
Rychlebské hory už znáte z několika článků zde či zde na našem serveru, a tak se pusťme rovnou k věci. Na tento výlet dokonce nebudete potřebovat ani auto, ani jiný vlastní dopravní prostředek (nebudete-li vyloženě chtít)!
Započnete v městě pod horami uprostřed ničeho v koutu českého Slezska – Javorníku. Sem vás buď může přivést vlak (který jezdí v závislosti na dotacích i počasí…), nebo lépe autobus. Nedaleko hlavní zastávky naleznete turistický rozcestník s červenou turistickou značkou směřující do hor přes Čertovy kazatelny až na zříceninu hradu Rychleby, obě tyto záležitosti vévodí krásnému hlubokému a zajímavému Račímu údolí, které lze projít ještě po jeho dně po modré značce vedle Račího potoka. Tentokráte se ale podívame na věci pěkně zeshora. Stezka z Javorníku brzo vchází do stinného lesa, který je příjemným útočištěm před ostrým jarním sluncem, a stoupá nahoru, pozvolna, ale vytrvale.
U trosek hradu Rychleby se můžete nejen podívat z některých míst pěkně dolů do údolí, ale dát si svačinu před dalším postupem. Červenou barvu neopouštíte, dojdete do vesnice Červený důl a po polní cestě otevřenými loukami s výhledy do „kotliny“ a stále více se dostáváte do nitra hor. Nad všemi vesnicemi – Červený důl, Nové Vilémovice – se můžete naposledy rozhlédnout zpátky a vstoupit do lesa k rozcestníku Roveň, za nímž vás už čekají vytoužené krásné jarní louky (nebo letní, podnikáte-li tuto akci později v roce..) na česko-polských hranicích Hraničky. Poklidná atmosféra zdejšího „koutu“ je magická a láká ke strávení nejen obědové pauzy, ale i části odpoledne, ne-li více. Je zde i turistický přístřešek (jeden nad Hraničkami nedaleko Rovně, druhý přímo na Hraničkách).
Nechcete-li stejnou cestou zpět a pod Červeným dolem uhnout po modré stezce Račím údolím zpátky na Javorník, můžete pokračovat stále dále po červené značce, po hřebeni Rychlebských hor. Za loukami Hraniček se stezka opět vydává do lesa, stoupá neohroženě vzhůru a dosahuje Borůvkového vrchu (859 m n.m.) – pozor, neplést s Borůvkovou horou (899 m n.m.) na druhé straně hor – a poté opuštěného „lesnického srubu“ s nedalekým pramenem pod Stráží. Listnaté lesy určitě při slunném dnu přijdou vhod! Nad pramenem se vyhoupnete na poslední zdejší vrch na vaší cestě – Špičák (957 m n.m.), určitě ho nevynechte – výhledy mezi stromy sice nejsou široké, ale rozhodně jsou daleké, spatříte polské Otmuchowské jezero a další krásy nížiny.
Pěšina se dále rozbočuje, žlutá stezka pokračuje po hřebeni dále, ale vy barvu neměňte, držte se pořád červené, která vás z počátku prudce, potom mírněji lesem zavede až do vesnice Skorošice a následně Žulová, která je prvním dobrým pojítkem „s civilizací“ a odkud vás může odvést autobus, nebo vlak (ten však už více nejezdí, než jezdí).
Jsem si jist, že takový jednodenní výlet v lůnu poklidné přírody navrátí po psychicky vyčerpávající české zimě opět všechny síly k životu!
Trasa
Javorník – Čertovy kazatelny – zřícenina hradu Rychleby – Červený důl – Hraničky – Špičák – Skorošice – Žulová (cca 25 km)
