Soubor nazvaný Vodácký průvodce Česko je už dlouho avizovanou novinkou známého vydavatelství map a průvodců ShoCart, načasovanou na hladový předvánoční trh. Autorem díla je rovněž dobře známý Vojta Jančar, který se splouvání a mapování řek a potůčků věnuje už úctyhodnou řádku let ….
Údaje výrobce:
Vodácký průvodce Česko
publikace o vodácké turistice v Česku
šanon A4, jednotlivé listy lze vyjmout
vydal SHOCart, 2005,
Infocena: 1299 Kč
Soubor nazvaný Vodácký průvodce Česko je už dlouho avizovanou novinkou známého vydavatelství map a průvodců ShoCart, načasovanou na hladový předvánoční trh. Autorem díla je rovněž dobře známý Vojta Jančar, který se splouvání a mapování řek a potůčků věnuje už úctyhodnou řádku let a tak by bylo asi těžké najít v Česku autora povolanějšího. Vodácký průvodce Česko má nahradit oblíbenou a dávno rozebranou kilometráž českých a moravských řek, kterou naposledy vydalo stejné nakladatelství v roce 1998. Především je tedy nutno ocenit snahu doplnit nabídku o tolik potřebnou a aktualizovanou publikaci a nabídnout při tom vodákům co nejobsáhlejší sborník užitečných informací. Také myšlenka, která se osvědčila u loni vydaného Turistického atlasu, tj. možnost doplňování a výměny jednotlivých listů Průvodce je zajímavá a pro mnohé lákavá, byť praktická realizace tohoto dobrého záměru je u publikace tohoto typu spojeno s mnoha úskalími a není vůbec snadné vytvořit opravdu funkční systém členění a prezentace potřebných informací.
Samo vydavatelství publikaci charakterizuje jako „První a nejvýpravnější publikaci o vodácké turistice v Česku, se zcela nově zpracovanou kilometráží všech českých a moravských měst. (?) Každá řeka doplněna přehlednou mapou se základními údaji, ucelené a vytříděné informace o nabídce vybavení na vodu, odkazy na vodácké organizace, půjčovny, cestovní kanceláře apod. Tipy na vodáckou turistiku, osvědčené pořadačové (šanonové) uspořádání umožňuje snadnou manipulaci s jednotlivými průvodci či listy a v budoucnu i jednoduchou aktualizaci formou výměny průvodců či listů, šanon je vložen do kartónové krabičky.“
Po vybalení na vás z monstrózního kartónového pouzdra vypadne krásně modrý šanon, jen o malinko útlejší než ten, který znají majitelé Turistického atlasu ČR 1:50.000, který v ShoCartu vyšel před rokem. Ve standardní kovové pořadačové vázací mechanice jsou tu naskládány jednotlivé listy formátu A4 s kilometráží a dalšími vodáckými informacemi.
Samostatné průvodce
Na začátku šanonu jsou vloženy samostatné průvodce nejfrekventovanějších turistických řek: Berounka, Lužnice, Morava, Ohře, Otava , Sázava a Vltava. Ty vycházejí z dobře známé edice oblíbených vodáckých průvodců ze ShoCartu, jejichž autorem je Ivan Novák. Mapky řek jsou v nich doplněny schematickými plánky jezů s vyznačením jejich sjízdnosti a možností přenášení. Průvodní text podrobně popisuje řeku i její možné nástrahy, je však poměrně skoupý na informace o jejím nejbližším okolí. Co se z průvodců vytratilo takřka úplně jsou fotografie – především se to týká jezů (přitom v klíči odkaz na snímky jezů zůstal zapomenut), ale jistě by potěšily i fotografie zajímavých míst, které stojí za to navštívit. Samotné mapky řek budou asi pro mnohé zklamáním – přestože je formát průvodce větší než u samostatně vydávaných průvodců, mapky jsou zde paradoxně menší a tedy hůř čitelné. Jejich největším nedostatkem je ale chybějící měřítko! O to podivněji a nepochopitelněji působí písmo doprovodného textu, které je naopak nepoměrně větší, jakoby mělo zaplnit vzniklé prázdné místo. Za závažné opomenutí považuji zhoršení grafické informace o nejnebezpečnějších jezech, zatímco v původních průvodcích bylo upozornění u mapky každého jezu, zde je pouze nevýrazná značka „X!!“ v kilometráži bez jasného barevně odlišeného varování. Paradoxně je tak smrtící Pilař více vidět v čtyřstránkovém popisu v celkové kilometráži než v samostatném 24 stránkovém průvodci. Z průvodce Vltava se zase zcela vytratilo celé Lipno a Čerťáky až k Vyššímu Brodu.
Zvolený formát osobně považuji na nešťastný, protože je prakticky nepoužitelný na cesty lodí po řece. Publikace formátu A4 prostě není vhodná ani pro balení do loďáku a ni pro čtení ve stanu nebo dokonce venku v lodi a k tomu třeba ještě na dešti. V tomto směru zůstávají staré dobré průvodce 1:50.000 nepřekonané a kvůli 7 zestručněným a neskladným brožurkám určitě nestojí zato do Průvodce investovat. Kdyby vydavatelství jednotlivé průvodce do šanonu vložilo v původním layoutu a formátu, efekt a užitná hodnota tohoto „bonusu“ pro vodáky by byla mnohem vyšší. Vodácký průvodce Česko ale naštěstí obsahuje také a především novou kilometráž řek.
Všeobecné informace
Následující volné listy Vodáckého průvodce Česko nesou předmluvu autora a obecné informace o vodních poměrech a jednotlivých povodích ČR. Ty jsou doplněny přehlednými a veskrze praktickými mapkami vodnosti (obvyklé sjízdnosti) a obtížnosti řek podle povodí. Ocení ti, kdo znají a používají Vodáckou mapu ČR s vyznačením obtížností toků. ShoCart se rozhodl zaužívanou šestistupňovou barevnou škálu obtížností zredukovat pouze na tři různobarevné obtížnostní stupně, což, podle mého názoru praktickým potřebám vodáků naprosto vyhovuje a zároveň to zlepšuje čitelnost malých mapek.
Škoda jen, že legenda neprozrazuje, které obtížnosti jaká barva značí, nicméně bystrý čtenář-vodák okamžitě pochopí, že zelená je obtížnost nízká (do WWI), oranžová je střední (WWII – III) a červená vyšší (WW IV a víc). Další informace už zdaleka tak užitečné nejsou. Jsou zde sice zmíněna snad všechna důležitá témata týkající se vodní turistiky (od vybavení, přes stupně obtížnosti, přehled půjčoven, nebezpečí, záchranu, první pomoc, techniku pádlování, literaturu, ochranu přírody až po táboření), ale informace jsou značně kusé a zkratkovité nebo příliš obecné. Na úvodních kapitolách je dost znát, že vznikaly narychlo z dříve publikovaných textů, aby publikace získala punc všeobsažného veledíla a jsou proto jen jakýmsi shrnutím nápadů s čím vším by se vodák měl dále podrobněji seznámit a co autor považuje za důležité. Začínající vodák jimi bude pravděpodobně zmaten a vodák zkušený se z nich nic podstatného nedozví.
Vodácký průvodce – kilometráž
Hlavní částí Vodáckého průvodce Česko je ale samozřejmě kilometráž a právě od jejího zpracování odvisí užitná hodnota celého díla. Zhodnocení toho, jak praktické ve skutečnosti je volné svázání jednotlivých samostatných listů kilometráže nechám na čtenářích samotných. Způsob práce s kilometráží je hodně individuální a od něj se bude odvíjet názor na užitečnost použitého řešení. Příznivci i odpůrci najdou svá pro a proti. Podívejme se proto co všechno kilometráž obsahuje.
Kilometráž řek má na úvodní „dvoustraně“ hezkou a přehlednou mapku českých řek s obsahem kilometráže. Díky tomu se jednotlivé řeky snadno vyhledávají nejen podle názvu, ale též podle geografické polohy. Nevýhodou je, že v obsahu nejsou uvedeny alternativní názvy některých menších toků, takže když budete hledat například každoročně hromadně sjížděný Vavřinecký potok, musíte buď vědět, že se také jmenuje Výrovka nebo aspoň tušit, že teče nedaleko Kolína. Tahle vcelku povedená úvodní mapka by si každopádně zasloužila alespoň dvoustránkovou rozkládačku, aby se vešla na jeden list.
Jednotlivé řeky jsou v kilometráži řazené abecedně, takže hledání je snadné a rychlé. Stránky jsou číslované a navíc po straně označené názvem řeky, takže i případné vyjímání a zpětné zařazování listů do šanonu je bezproblémové. Jen pozor na ztrátu nebo poškození a také na to, že především často splouvané delší řeky se nevešly na jeden list. I tady bude formát A4 na překážku praktickému použití. Je pochopitelné, že formát těžko mohli vydavatelé měnit (Vodácký průvodce přísluší do celé řady dalších atlasů), autoři ale mohli již předem počítat třeba s přeložením vyjmutého listu a podřídit tomu tiskový obrazec. Hlavní předností šanonového uspořádání je to, že lze jednotlivě aktualizovat nebo doplňovat jednotlivé řeky (například pokud se znovu díky povodni zásadně změní), není však zatím jasné, jak často budou takové aktualizace vydávány a jakým způsobem bude možné listy jednotlivě dokupovat.
Každá řeka má v kilometráži na své úvodní stránce mapu povodí s vyznačením větších měst. Mapa označuje popsaný úsek řeky a přináší tak méně informací, než úvodní mapy vodnosti a obtížnosti. Základní informace o řece jsou maximálně zestručněny a nahuštěny do standardní tabulky (která ovšem zabírá zbytečně mnoho prostoru) s piktogramy, které by měly zrychlit orientaci a vyhledávání informací. To zřejmě bude platit, jakmile se vám podaří naučit se nazpaměť význam všech 18 piktogramů, které se moc nepovedly. Mapa povodí je skvělá pro orientaci, ale možná by se do ní dalo vložit víc informací o řece, které musí člověk hledat jinde (třeba právě sjízdnost a grafické znázornění obtížnosti) a při troše snahy také aspoň některé ze zbytečně roztažených piktogramů, tím by se ušetřily desítky listů atlasu. Následuje seznam sjízdných přítoků a pak už kilometráž s podrobnější mapou toku. Kilometráže všech řek byly prý aktualizovány a opraveny, takže by měly odpovídat současnému stavu. Po rychlé namátkové kontrole nám dobře známých úseků a známých chyb starší kilometráže se zdá, že k aktualizaci a zpřesnění údajů opravdu došlo. Zda všude a správně ukáže až dlouhodobé užívání. Zjistíte-li v kilometráži chybu, můžete na ni upozornit vydavatele nebo HYDROredakci. Počinem hodným ocenění je to, že každá říčka v kilometráži je doplněna podrobnou mapou nejbližšího okolí toku. Slabinou je ale znovu rozměr a měřítko některých mapových výřezů. To že jsou mapy u různých řek v různých měřítcích by ještě tolik nevadilo, horší už je skutečnost, že zmenšováním některých použitých podrobných map došlo z značnému zhoršení jejich čitelnosti. Písmo použité na kilometráž je naopak zbytečně velké. Při tom by se tomu v mnoha případech dalo předejít vhodnější volbou nebo orientací mapových výřezů. Především dělení stránky výřez/popis je zbytečný půl napůl, mnohem praktičtější by bylo dělit na třetiny, dva sloupce použít na výřezy a jeden na popis. Ve výsledku by se tím pravděpodobně ještě ušetřilo místo, které mnohde zůstává nevyužité. Také informace na úvodní straně každé řeky (s mapkou povodí a piktogramy) zbytečně plýtvá plochou.
Dalším nedostatkem je, že některé toky v kilometráži chybí úplně – namátkou se nám nepodařilo objevit Křemelnou, Studenou Vltavu (fakt, že Správa NP Šumava tyto řeky uzavřela přece neznamená, že neexistují!). Mimochodem, inzerovanou kilometráž všech českých a moravských měst jsme také neobjevili.
Vodácký průvodce Česko nesplnil naše očekávání a nepřekročil laťku vysoko nasazenou Turistickým atlasem ČR. Přesto zůstává v současnosti nejobsáhlejší, nejaktuálnější a jedinou dostupnou publikací obsahující kilometráže hlavních českých řek pro vodáky. Obsahuje řadu dosud nedostupných informací, má vizi průběžné aktualizace a hledá nové možnosti. Zároveň je bezpochyby exkluzivním dárkem a může být prestižní i užitečnou ozdobou knihovny každého vodáka. Pro cestovní kanceláře, půjčovny, vodácké kluby nebo nadšence je jeho řešení vynikající právě kvůli své obsažnosti a uspořádání. Z praktického hlediska běžného vodáka turisty by ale asi bylo vhodnější mít samostatnou kilometráž řek a samostatně vázané průvodce v osvědčeném formátu. I přesto, že bychom za to v celkovém součtu zaplatili více peněz než za šanon „vše v jednom“.
Jan Novotný a Jiří Červinka
