Voda, režim pití a získávání vody

• Pro svou běžnou činnost potřebuje naše tělo přísun asi 2,5 litrů vody denně. Asi 1 litr z toho získáme v potravě. Nejméně 1,5 litru musíme tedy denně vypít.

• Bez potravy vydržíme žít i několik týdnů, ale bez vody můžete při teplotě kolem 20 ° C přežít až 10 dnů, ale nesmíte vykonávat žádnou tělesnou činnost.

• Při běžné venkovní teplotě, ale větším tělesném zatížení nepřežije bez vody nikdo více než týden.

• Pocit žízně není žádným závazným indikátorem nedostatku vody v těle. Když je nám zima, žízeň obvykle nemáme, ani když tělo vodu už naléhavě potřebuje.

• Denní potřebu vody ovlivňuje u nás řada faktorů, jako povětrnostní podmínky, celkové klima, teplotní rozdíly a intenzita naší zátěže.

• Při denních teplotách kolem 50 ° C, máme šanci na přežití bez vody nejvýše 2 dny. Máte-li zásobu vody 2 litry, na věci to nic nezmění. Se 4 litry vody vydržíte možná o den déle.

• Mnozí lidé umírají už tehdy, když ztratí následkem nedostatku vody 15 % své tělesné váhy.

• Napijme se vždy, když máme žízeň. Neplýtvejme vodou, ale napijme se kolik potřebujeme. Tělo si vytvoří zásoby a budeme je využívat až přísun vody přestane. Naše tělo snese najednou i víc než 2 litry vody. Studenou vodu pijme pomalu protože nám může způsobit žaludeční potíže.

• Vodu můžeme ušetřit jen tehdy, když zabráníme, aby ji tělo zbytečně ztrácelo. Předcházejme nadměrnému pocení. Za denního parna se zdržujeme ve stínu, odložíme část oblečení, ale nevystavujeme se průvanu nebo větru. Cestujme hlavně v noci. Omezujme pocení, ne pití!

• Nesvlékejme se ani za velkých veder. Životadárná voda musí zůstat alespoň na těle i když ve propoceném oblečení se nebudeme cítit nejlépe.

• Oblékněme si co nejsvětlejší oblečení. Pohybujme se co nejméně. Nosíme pokud možno suché, nestudící prádlo, abychom nenastydli a příliš nemočili. Tím ztrácíme největší množstvívody.

• Pokud se nemůžeme před přímým žárem slunce ukrýt (například na moři), pak si alespoň namáčíme čepici i hlavu nepitnou (mořskou) vodou. Její odpařování nás ochladí.

• Postavíme si primitivní přístřešek před přímým sluncem a držme se ve stínu.

• Ve velkých vedrech si neleháme na rozpálenou zem. Sedíme na zvýšeném sedátku kde je vzduch už chladnější.

• V žádném případě nepijeme alkohol ani nekouříme. Tekutiny jako alkoholické nápoje, slaná voda, krev či moč dehydrataci zvyšují. Aby tělo rozložilo alkohol, spotřebuje hodně vody. Vysoké koncentrace soli v mořské vodě, krvi či moči nám v těle zpomalují krevní oběh, zvyšují ztráty vody a zhoršují tak jako kouření žízeň.

• Udržujme si pocit žízně v přijatelných mezích, pomocí různých triků: sucho v ústech potlačujme zvlažováním rtů a dásní. Žvýkejme jedlé listy, kousky dřeva, ořechy, cibule nebo nějaké jedlé, kysele chutnající rostliny. Dejme si do úst malý oblázek aby se nám vytvářely co nejvíc sliny. Dýchejme vždy nosem ne ústy. Mluvíme jen tehdy když je to opravdu nutné.

• Při nedostatku vody omezíme nebo úplně přerušíme jídlo!

• Na moři nejíme mořské ryby, když nemáte pitnou vodu, ale pouze z nich vymačkáváme tělesnétekutiny.

• V žádném případě nepijeme nekontrolovatelně mořskou vodu. Nečekáme ale, až nás k pití mořské vody donutí velká žízeň, začneme hned, když taková potřebanastane! Denně jí ale nesmíte vypít více než 0,8 litru a toto množství je nutné si rozdělit do 8 až 10 dávek za celý den. Tedy ne více najednou, než 2 – 3 doušky. Celková doba pití nesmí překročit 6 – 7 dnů. Během této doby si musíme opatřit zdroj neslaných tekutin (tekutina z ryb, dešťová voda ap.). Přerušení pití mořské vody prodlouží naši schopnost přežít.

• Po určité době žízně nemůžeme pít. Tělo se přísunu vody brání. Je-li to možné pak namočení kůže sprchou či koupelí ve vlažné vodě, se posléze vodě opět přizpůsobíme a můžeme normálně pít.

Jak získat vodu