Vrch Třesín v těsné blízkosti Mladče u Litovle je největším ostrůvkem Mladečského krasu. Ukrývá jeskynní systém, který svým významem patří mezi evropské unikáty v oblasti archeologie.
V pravěku byly podzemní prostory volně přístupné propasťovitými propadlinami, které však byly v pozdější době přirozeně zavaleny hlínou a sutí. Proto byla jeskyně lidem dlouho neznámá. K jejímu odkrytí došlo až během lomové činnosti roku 1826 (dle jiného zdroje roku 1828). Volně přístupný labyrint dómů a chodeb se pak stával cílem neorganizovaných výprav. Lidé vynášeli kosti, které v jeskyni pravděpodobně volně ležely a také lámali krápníky. Materiál vynesený z jeskyně se pak často stával prodejním artiklem na Litovelském tržišti.
Prohlédněte si všechny fotografie k článku…
Krápníků a kostí si zde povšiml vídeňský archeolog Josef Szombathy roku 1881. Začal se zajímat o jejich původ a takto se dopátral i existence Mladečských jeskyní. V témže i následujícím roku zde prováděl systematický odborný výzkum. Vytvořil první mapu jeskyně a postupně nalezl řadu lidských kostí, kamenné a kostěné nástroje, provrtané zvířecí zuby a mnoho kostí zvířecích.
Na počátku 20. století pokračovali ve výzkumech další badatelé, J. Knies, J. Smysczek, J Fürst, později pak J. Skutil či J. Jelínek. Nálezy ze Szombathyho výzkumů se zachovaly ve vídeňském muzeu, mladší nálezy byly z velké části zničeny během požáru Mikulovského zámku na konci 2. světové války.
Dochovaný materiál se stal předmětem moderních výzkumů na počátku 21. století. Především bylo prováděno datování lidských kostí, které, jak se již vědělo, patřily člověku modernímu (Homo sapiens sapiens). Výzkumy ukázaly stáří přibližně 31 tisíc let a u jednoho vzorku ještě starší. Tyto skutečnosti řadí sídliště v Mladečských jeskyních k nejstarším výskytům moderního člověka Střední Evropy. Zároveň byla tato lokalita nejsevernějším útočištěm lidí migrujících z jižních oblastí.
První organizované prohlídky v Mladečských jeskyních provozoval na přelomu 19. a 20. století V. Nevrlý. V roce 1911 jeskyně koupila Krajinská muzejní společnost v Litovli, která provedla terénní úpravy a do jeskyně zavedla elektrické osvětlení. Součástí prohlídky se stala i Panenská jeskyně, která byla objevena až roku 1905 a tím byla ušetřena vylamování krápníků v 19. století. Během posledních rekonstrukcí prohlídkové trasy v roce 2011 vznikla v jeskyni archeologická expozice přibližující dle posledních vědeckých poznatků život pravěkých lidí na Moravě.
Mladečské jeskyně patří k nejvýznamnějším archeologickým lokalitám v Evropě. Poslední výzkumy ukázaly, že moderní člověk zde přebýval více než před 31 tisíci lety, což je nejstarší osídlení druhu Homo sapiens sapiens ve střední Evropě. Mladečské jeskyně jsou zároveň nalezištěm koster pleistocénní zvířeny.
Mladečská jeskyně v číslech |
| Objeveny: | 1826 (1828) |
| Zpřístupněny veřejnosti: | 1911 |
| Délka všech prostor: | 1250 metrů |
| Denivelace: | 30 metrů |
| Délka zpřístupněného okruhu: | 400 metrů |
| Doba prohlídky: | 40 minut |
| Průměrná roční teplota: | 7 – 9 °C |
| Počet schodů na prohlídkové trase: | xxx |
Adresa:
Mladečské jeskyně
783 21 MLADEČ
Telefon: +420 585 347 148
Email: ml****@ca***.cz
Mnoho dalších informací o všech zpřístupněných jeskyních, otevíracích dobách a vstupném najdete na webových stránkách www.caves.cz
