Jedny z nejmalebnějších scenérií podél dlouhého toku Dunaje se najdou v oblasti Wachau asi 100 kilometrů nad Vídní. Řeka, zde již docela mohutná, tu vytváří hluboké údolí, které uspokojí milovníky krásných výhledů, znalce umění i příznivce vína. K Wachau totiž neodmyslitelně patří stráně pokryté vinicemi, starobylé vesnice s úzkými uličkami a středověkými kostely i hrady na kopcích nad řekou.
Na okraji Českého masivu
Starobylé kostely mezi vinicemi
Wachau je krajinou stoprocentně kulturní, člověkem ovlivněnou. Pokud si odmyslíme moderní dopravní linie, tak si toto území do značné míry uchovalo harmonický ráz z období středověku. Nejvýraznější krajinný prvek tu vedle mohutného toku Dunaje tvoří terasovité vinice, které šplhají po stráních stovky metrů vzhůru. Však také raný podzim tu patří k nejatraktivnějším obdobím: „Heuriger“ (mladé víno) tu nabízí snad každá restaurace, každý kiosek.
Protože ve středověku probíhaly soutěskou Wachau hlavní dopravní cesty, najdeme na kopcích nad Dunajem řadu hradních zřícenin a někde dokonce i opevněné kostely. Dostat se po svých nahoru na malebnou zříceninu Aggstein dá sice práci, ale odměnou vám bude pohled do soutěsky z téměř ptačí perspektivy. To prohlídka starobylého opevněného kostela ve Weissenkirchenu stojí méně potu, zato jistě zaujme nejen znalce historie.
Ke chrámu, jehož základy sahají již do 12. století, se dostanete pouze po strmých krytých schodech skrze hradbu. I obec sama stojí za prohlídku – v úzkých uličkách Weissenkirchenu totiž najdete také jeden z nejlépe dochovaných typických dvorců oblasti, Teissenhoferhof. Na nádvoří s renesančními arkádami si můžete dát něco k snědku, interiéry pak skrývají Muzeum Wachau.
Vězeň Richard Lví srdce
Skoro všichni turisté se zastaví v Dürnsteinu. Místo, proslavené pohlednicovou siluetou zdejšího kláštera s charakteristickou modrou věží, má díky davům návštěvníků poněkud hektickou atmosféru, ale nenechte se odradit. Nádherný interiér klášterního kostela, v dnešní podobě dílo barokního architekta Jakoba Prandtauera z počátku 18. století, stejně jako pohled z klášterní terasy na Dunaj stojí za námahu, kterou budete muset vynaložit, abyste se prodrali davy turistů.
Pokud chcete v Dürnsteinu alespoň trochu uniknout masám, vydejte se na dvacetiminutový výšlap po kamenité stezce vzhůru ke zříceninám hradu. Tady byl v letech 1192-1193 vězněn anglický král Richard Lví srdce. Podle legendy tenkrát věrný pěvec Blondel hledal svého krále a při putování od hradu k hradu vždy zpíval panovníkovu oblíbenou píseň; právě z žaláře na hradě Dürnstein se konečně ozval králův hlas, který pokračoval druhou slokou písně. Z části výkupného, které požadoval rod Kuenringerů za propuštění Richarda, měla být vystavěna obec Dürnstein.
Tolik spojka mezi Dürnsteinem a velkými evropskými dějinami. Existuje ale i překvapivě přímá historická návaznost mezi touto obcí a Čechami – augustiniánští mniši, kteří kolem roku 1410 začali budovat zdejší klášter, sem totiž byli povoláni z Wittingau, tedy dnešní Třeboně v jižních Čechách.
Mezi klášterem a „městem hořčice“
Začátek a konec Wachau vymezují dvě historicky velmi důležitá místa: Melk, jehož klášter se řadí k evropsky významným klenotům baroka, a město Kremže (Krems an der Donau), která zdaleka není proslulá jen jako místo, kde vymysleli známou hořčici. Jde o jedno z nejstarších rakouských měst, které v roce 1995 slavilo milénium.
Žlutobílá fasáda kláštera v Melku, posazená na terase asi 50 metrů nad Dunajem, je vidět na míle daleko. Perlou komplexu je klášterní kostel, v dnešní podobě dílo vrcholného baroka. Pokud si budete chtít odpočinout od expresivních barokních tvarů, můžete relaxovat u šálku kávy v klášterní zahradě.
Perla Dunaje
Wachau je pro nás nejbližší vinařská oblast světového významu. Z Prahy je to 250 km, autem sem dojedete za čtyři hodiny. Se svými hrady, zámky, kostelíky, vesničkami a strmými svahy lemujícími Dunaj je Wachau nejmalebnější rakouskou vinařskou oblastí. Má ideální mikroklima pro pěstování vinné révy.
Hladina Dunaje odráží sluneční paprsky jako gigantické zrcadlo a zvyšuje množství světla, dopadajícího na svahy vinic, což je důležité pro množství přírodního cukru v hroznech. Svahy a terasy, na nichž se vinice rozkládají, jsou skalnaté. Skály se ve slunečním světle rychle rozpálí, za soumraku, nebo když se slunce schová za mraky, fungují jako přírodní vytápění.
Teplé větry od východu se střetávají s chladnějším a vlhčím západním prouděním, což vytváří velké rozdíly mezi denními a nočními teplotami. Všem těmto vlivům vděčí vína z Wachau za svou svěžest a aromatičnost. Podle jejich věhlasu by se mohlo zdát, že se zde vyrábí významná část rakouské produkce vín, vinice ve Wachau se však rozkládají na pouhých 1 400 hektarech z celkové rozlohy 51 000 ha rakouských vinic.
Země vínu zaslíbená
Nejrozšířenějšími a nejproslavenějšími odrůdami jsou Veltlínské zelené a Ryzlink, pěstuje se však i Rulandské bílé, Chardonnay a Muškát žlutý, z modrých odrůd především Zweigeltrebe a Rulandské modré. Ryzlink se pěstuje na jižních a kamenitých polohách, Veltlínské zelené na níže položených vinicích, protože je citlivější na sucho než ryzlink a potřebuje hlubší půdu.
Réva se na terasovitých vinicích podél Dunaje pěstuje již od devátého století, Ryzlink od šestnáctého století, Veltlínské zelené až od století dvacátého, tato odrůda totiž dlouho nebyla považována za příliš kvalitní. Dnes se ve Wachau vyrábějí především suchá vína, podíl sladkých vín na celkové výrobě je jen asi jedno procento. Vinice ve Wachau jsou skoro vždy rozděleny mezi více vlastníků, z nichž každému patří poměrně malá parcela. Na některých vinicích ve Wachau se od roku 1978 používá kapénková závlaha, řada vinařů však tvrdí, že ji vůbec nevyužívají.
Autor: Vít Štěpánek a sportovní CK TRIP
