Byť se severní Čechy sopkami jen hemží, středočeský kraj na třetihorní vulkány zase až tak bohatý není. I to je jeden z důvodů, proč vyrazit na Vinařickou horu nedaleko Kladna.
Sopka nebo halda?
Pokud jste někdy navštívili ostravské haldy, nejlépe ty, kam se vyvážela struska z železáren, tak vám geologický podklad Vinařické hory bude připadat povědomý. Sopka byla aktivní během mladšího terciéru a dnes leží na území nazývané Pražská plošina. Ačkoli nevypadá nikterak exkluzivně, má nepopiratelnou přírodní a přírodovědeckou hodnotu. Toho si ostatně všimla i socialistická ochrana přírody a začala chránit území už v roce 1985. „Posláním přírodní památky je ochrana stratovulkánu, tedy sopky složené ze střídavých vrstev čediče a vrstev sopečného popele (jde o nejlepší ukázku tohoto typu sopky v českých zemích) a ohrožených teplomilných společenstev,“ tvrdí nápis na informační ceduli.
Pohled dovnitř
Dříve, než byla hora vyhlášena chráněným územím, sloužila jako zdroj lomového kamene. Největší rozmach zažily zdejší lomy zhruba v polovině 18. století. Nalámaný kámen skončil nejprve v Třebichovicích, kde se nadrtil a následně byl využit při výstavbě cest. To má v dodnes pozorovatelný efekt. Díky odtěžení části stěny je možné nahlédnout do „nitra“ sopky. Bohužel už se v ní nedá nalézt sopouch, tedy onu „díru“ z níž unikaly plyny a přes jejíž okraj se vylévala láva. Zato žhavé magma zasáhlo v podzemí uloženou uhelnou sloj, takže došlo k poměrně vzácnému procesu. Uhlí díky nepřítomnosti vzduchu po střetu se žhavou hmotou zkoksovatělo.
Mayrau a Vojtěšská huť
Mayrau je nedaleká stará šachta přeměněná na muzeum, což potěší zejména mužskou část výpravy. Dnes už se do podzemí nefárá, ale aby nebyl návštěvník o štolu ochuzen, postavili si tady jednu cvičnou. Návštěvu lze jen doporučit, místní průvodci, bývalí havíři jsou nadšenci. Zajímavé, ale žádný adrenalin. To se ale nedá říct o návštěvě areálu Poldi Kladno. „Hele, u Poldovky chybí plot. To znamená, že tam nemají hlídacího psa,“ hlásil mi kamarád a bylo jasné kam bude další výprava. Zdejší industriální ruiny mají leccos do sebe. Několik sběračů drahých i levných kovů sice poté, co si odřízli střechu nad hlavou, zaplatilo návštěvu areálu životem, ale přesto jde o akci bezpečnou. A vidět zbytky Vojtěšské huti či dát si panáka v bufetu Koněv, to je jeden ze způsobů, jak „prožít“ Kladno.
Z 413 metrů vysoké Vinařické hory lze obhlédnou města Kladno a Smečno, dohlédnout na Říp a v případě opravdu dobré viditelnosti lze na obzoru zahlédnout vrcholky Krušných hor. Nejde o adrenalinový výlet, jako spíš o akci, kde si člověk může během jedné návštěvy udělat v hlavě trochu víc přírodovědně i historicky jasno. A jen tak na okraj: hned vedle „majrovky“ je kladenská vazební věznice. Ehm… nikdy nevíte, kdy se vám tahle informace může hodit 🙂
Tip na keškuGCE832 Inside volcano – tuhle kešku berte jako motivaci. Kromě zápisu si můžete nabrat i hrst „třetihorního štěrku“ vhodného do kytek místo keramzitu. |