Určitě jste v poslední době zaznamenali rozruch kolem via ferratových setů od různých výrobců a vrtá vám hlavou, jak to, že se stahují nebo vyměňují ferratové sety. Pojďme si to vysvětlit.
Jako v každém odvětví, i v horolezectví probíhá určitý vývoj, a tak je dobré seznámit se s tím, jakým vývojem si prošlo vybavení na via ferraty.
Na začátku byla odsedka
Jistě si většina z nás pamatuje dřevní doby zájezdů do Dolomit s vypůjčeným vercajkem, který v té době se stával z jednoduchého sedáku a odsedky s (ideálně) zámkovou karabinou.
Nutno říci, že tyto doby jsou pryč, jak z hlediska vybavení, ovšem také z hlediska obtížnosti via ferrat, které si dnes můžeme dopřávat.
Buďme rádi, že se tehdy nepadalo – 4metrový pád do statické 60-80 centimetrové odsedky by generoval tak velkou rázovou sílu, při níž by selhalo vybavení a pokud ne vybavení, tak vaše vnitřní orgány zcela jistě.
V SINGING ROCKu jsme zkoušeli, jaké rázové síly při takovýchto případech nastávají. Testovali jsme pád 100kg závaží (dobrovolníky jsme nenašli) z různých výšek s použitím různých typů spojovacích prostředků. Výsledek byl horší, než jsme čekali – při pouhém 60cm pádu do 60cm smyčky se generuje rázová síla přes 15 kN – a teď si představte třeba 2m pád.
Sety fungující na principu tření lana v destičce
Naštěstí se objevily tlumiče pádu pro via ferraty , tzv. via ferratové sety, které umí velmi výrazně snížit rázovou sílu a přetížení působící na organismus a přetavit pádovou energii v energii tepelnou. Tyto tlumiče fungují na principu tření lana v kovové destičce.
Nevýhodou tohoto řešení je vliv stárnutí a opotřebení na funkčnost setu. Jako všechny osobní ochranné prostředky, i tyto sety musí splnit příslušnou EN normu. Vzorek nového setu prochází zkouškou, při které je vystaven 5metrovému pádu s 80kg závaží a musí utlumit pád do 6 kN na 120cm délky. Nový set je toho schopen, ale s tím, jak se lano postupně špiní a „tvrdne“ zvyšuje se i síla potřebná k rozpohybování lana v destičce.
Ovšem stále je toto řešení několikanásobně bezpečnější než obyčejná „odsedka“.
Párací tlumiče
Nakonec přišly sety založené na párání dvou setkaných popruhů. Škarohlídi okamžitě vyrukovali s argumentem, že zatímco destičkový set je možné znovu přenastavit a dokončit bezpečně túru, u páracího máme problém.
Na to existuje jednoduchá odpověď – žádný výrobce neumožňuje opětovné použití setu (ani destičkového, ani páracího) po zachycení pádu. Set je po pádu nutno okamžitě vyřadit. Proto by mělo být v družstvu vždy krátké lano na dojištění, případně náhradní ferratový set na dokončení túry. Toto však v praxi bohužel není příliš časté a tak by po pádu mohly teoreticky nastat následující situace:
V případě malého pádu, kdy se párací tlumič nevypáře celý, by teoreticky bylo možné nouzově dokončit túru.
V případě většího pádu, kdy se vypáře větší část tlumiče, nouzové dokončení túry již prakticky není možné, protože, upřímně, po takovémto pádu už bez záchranářů neuděláte ani krok. Což dokazuje i test, kdy při maximálním pádu (5m) antropometrické figuríny dojde k vypárání cca 60% tlumiče ve srovnání se zachycením 5m pádu tuhé 80 kg hmoty, která vypáře 100 % tlumiče.
Ještě důležitějším argumentem ve prospěch páracích tlumičů je stabilita funkčnosti během životnosti. Tlumič je většinou schovaný v obalu, který ho chrání proti nepříznivým vnějším vlivům. Naše testy opět prokazují, že téměř není rozdíl mezi setem novým a 3 roky používaným, pokud jde o chování při zachycení pádu.
Ačkoliv to teď, díky stahování různých typů setů z trhu, vypadá, že většina výrobců neví, co dělá, je to právě naopak – bezpečnostní charakteristiky těchto pomůcek se neustále zvyšují s tím, jak se zvyšují nároky uživatelů na bezpečnost a s tím, jak se zvyšuje obtížnost via ferrat a s tím, jak se zlepšují materiály a technologie používané ve výrobě. Něco, co před 5 lety bylo považováno za dostačující, už je dnes pasé a někdy dokonce považováno za nebezpečné.
Na poli CEN i UIAA právě teď probíhají revize příslušných bezpečnostních norem s cílem zohlednit dnes tolik diskutovaná témata – vývoj vybavení pro zachycení pádu, ale i velmi diskutovanou funkčnost setu v případě používání dětmi.
Via ferratová turistika se rychle rozvíjí, ale je třeba brát na zřetel, že slovo turistika je poměrně zavádějící. Nejde totiž o turistiku, ale o vážné lezení, kde může dojít k pádovému faktoru dosahujícímu i dvojnásobné hodnoty, než jakákoliv jiná lezecká technika, při které systém pracuje s dynamickým horolezeckým lanem a max. pádovým faktorem 2. Proto se při via ferratě kladou větší nároky na veškeré prvky systému zachycení pádu.
Člověk by tedy měl být připraven jak fyzicky, tak znalostně před tím, než se do via ferraty pustí a měl by také dobře vědět, do čeho jde a jak náročný výstup jej čeká.
Více na www.singingrock.cz.
Text a foto poskytla společnost Singing Rock, článek nemusí vyjadřovat názor redakce.
