Úspory energie při vaření

Většina cestovatelů, turistů, vodáků, prostě lidí na cestách, používá dnes vařiče. Úspory energie jsou obecně žádaná věc, ale při vaření na vařiči se projevují zcela konkrétně na ušetřeném palivu a v opravdu náročných podmínkách nemusíme s méně výkonným vařičem bez úsporných opatření uvařit vůbec. Většina výkonu vařiče se ztrácí do okolí a zbytek sotva stačí na ohřátí. Podobnou zkušenost s „plyňákem a ešusem“ jsem získal už před lety na pláních zimních Krkonoš.

V posledních letech se objevilo několik novinek, které se týkají tepelných ztrát při vaření a pyšní se opravdu podstatnými úsporami. Podívejme se, co všechno se ztrátami tepla při vaření souvisí a jaké jsou současné možnosti tyto ztráty omezit.

Sladění nádoby s vařičem
Jednou z výrazných úsporných cest je dobré sladění nádobí s vařičem. Důležité je zvolit nejen správný, dostatečně výkonný vařič, ale pak i takové nádobí, které objemem strávníkům dostačuje a současně s co nejmenšími ztrátami převede teplo dodané vařičem. Současná nabídka na trhu je pestrá a můžeme si vybrat nádobí se sendvičovým dnem, integrovaným tepelným výměníkem nebo třeba s vnitřním nepřilnavým povrchem, které nám vaření, a hlavně umytí značně usnadní. U vařiče samozřejmě nesmíme zapomenout na ochranu jeho plamene před větrem, pakliže to už samotnou konstrukcí hořáku nevyřešil výrobce za nás. Nejpodstatnější je jistota, že vařič a nádoba se k sobě hodí, že teplo neuniká přespříliš kolem nebo že malý plamen naopak neskomírá pod obrovskou plochou dna velkého kastrolu.

Velikosti nádob
Také velikost nádoby dokáže ušetřit hodně energie. Pro dvojici vidím jako vhodnou velikost jeden litr na jídlo, na pití i více, zvlášť počítáme-li i s rozpouštěním sněhu. Jde-li víčko použít i jako pánvičku, tím lépe. Nádoby musí být vždy dostatečně stabilní jak na vařiči, tak i při odstavení mimo, měly by také mít i dobře sedící pokličku, která vždy ušetří hodně unikajícího tepla. Větší společně vařící skupiny použijí samozřejmě přiměřeně větší nádobí, například 2,5, 3,5, nebo i 7 litrů. Větší objemy jsou už problémové při přepravě, jiná věc je například loď nebo doprovodné či expediční vozidlo. Také výkon vařiče musí pak být opravdu velký, je možné používat i více vařičů současně. Samotář na cestách naopak většinou použije to nejmenší nádobí, mělo by mu dostačovat tři čtvrtě litru, já ale jako větší jedlík jsem raději k plné své spokojenosti používal nádoby velikosti ešusu. Mnohé sady kempinkového nádobí obsahují i samostatnou čajovou konvičku. Národy, kde pití čaje má velkou tradici, téměř vždy čajník ve výbavě mívají, příkladem mohou být třeba Rusové s objemnými čajníky. Já jsem se zatím k čajníku neodhodlal, většinou na čaj používám tu větší a čistší nádobu z mé sestavy.

Al nádobí
Hliník velmi dobře rozvádí teplo v celém nádobí, což je většinou výhoda, někdy ale i nevýhoda. Výhodou je to, že se i z malého zdroje tepla dobře ohřívá celá nádoba i její obsah, nevýhodou pak bývá velká ztráta tepla z povrchu celé nádoby do okolí, zvlášť když není plná a je vítr. To může způsobit, že vodu neohřejeme k varu dokonce ani zdánlivě dost výkonným vařičem. Mnoho lidí ale stále vystačí s hliníkovým nádobím, které jim vyhovuje nízkou hmotností i odolností, zvlášť ti, kteří nádobí využívají jen pár dní v roce.

Povrch vnitřku nádobí
Nádobí se nyní dost liší od dříve běžných materiálů a úprav nádob. Nabídka je od titanové slitiny přes potravinářský nerez až k různým nepřilnavým povrchům, jako je teflon, teflex či mechanicky odolnější úpravy povrchu, jako je pasivace titanem. Co do hmotnosti je nejlehčí titanová slitina, titan ovšem špatně vede teplo a je i dost drahý. Těžší než hliník a méně závadný je kvalitní nerez s cenou už přijatelnou, někde mezi Al a Ti. Nerez, stejně jako titan, není nejvýhodnějším materiálem, protože špatně vede teplo. Zvlášť u velmi tenkostěnných nádob se mohou dít zajímavé věci, materiál pracuje a mění barvu. Zajímavé proto jsou nádoby z dvojkovu, kde vnější část tvoří silnější hliníková slitina dobře rozvádějící teplo a vnitřek pak slabý nezávadný nerez. Toto nádobí spojuje výhody obou kovů, celek má nižší váhu než nerez a současně má jeho hygienickou nezávadnost. Vnitřní povrch nádobí bývá stále častěji pokryt vrstvičkou nepřilnavých materiálů, což usnadňuje vaření, ale naopak vždy vyžaduje velkou opatrnost při používání i přepravě. Nepřilnavá vrstva se totiž snadno poškodí. Může se také snadno stát, že si tuto vrstvu velkým žárem z vařiče zničíme (za vývinu velmi jedovatých výparů), například při přípravě malého množství jídla nebo při tavení sněhu na vodu na výkonném vařiči. Také už třeba jen při použití obyčejné kovové lžíce ho můžeme poškodit, doporučuje se proto používat pouze příbory plastové či dřevěné.

Nepřilnavá vrstva na vnitřním povrchu nádoby zabraňuje připálení jídla, usnadňuje vaření,
ale poměrně snadno se poškodí

Závětří a vedení spalin
Podstatným příspěvkem ke zlepšení přenosu tepla a omezení ztrát způsobených větrem je dobré závětří. Stále častěji se objevují závětří konstruovaná přímo s vařičem, ale pokud takové nemáme, je pro úsporné vaření nezbytné opatřit si jednoduché, skladné a nehořlavé závětří. Čím těsněji kolem vařiče můžeme závětří postavit, tím lepší ochranu před ztrátami tepla poskytuje. Stále častěji se objevují řešení, kdy spaliny jsou vedeny kolem nádoby pomocí druhého pláště. To zefektivňuje vaření ještě více a dvojitý plášť, nebo alespoň otočné závětří, jsou součástí většiny kompletů, o nich píšeme dále.

Ukázky kompletních setů, kdy vařič je navržen včetně nádoby s integrovaným tepelným výměníkem
a případně včetně pevného nebo otočného závětří

Nádobí s integrovaným výměníkem
Úkolem nádobí vhodného do outdoorových podmínek je udržet co nejvíce tepla z vařiče u ohřívané nádoby, a zrychlit tak ohřívaní obsahu, samozřejmě spolu s vítanou značnou úsporou paliva. Řešení někteří výrobci nádobí znají a u svého nádobí také nabízejí. Začíná se tvarem nádobí, kde výška je vždy menší než průměr nádoby, pak vlastním dnem nádoby, která musí nejen stabilně stát na vařiči, ale také dobře absorbovat a rozvést co nejvíce tepla z plamene vařiče. Nejnovějším vylepšením je integrovaný výměník, podobající se nejčastěji vlnovci, kterým prochází teplý vzduch. Vlnovec odebírá spalinám teplo, které by jinak uniklo bez užitku. Některé nádobí má tento převodník tepla už jako svou nedílnou součást, jiní výrobci je mají jako doplněk a můžete je připevnit jen v případě potřeby. Ať už zvolíme jakékoliv řešení, znamená to vždy velkou úsporu paliva, značné zrychlení vaření, u slabších vařičů pak možnost vůbec uvařit vodu nebo jídlo v opravdovém chladu!

Komplet vařič – nádoba
Úsporným řešením se jeví použití kompletů, setů, kdy výrobce nabízí i sadu nádobí s integrovaným výměníkem přímo ke svému modelu vařiče. Podle už zveřejněných testů se tak daří minimalizovat ztráty tepla do okolí. Jestli takový komplet zcela vyhovuje i prakticky, je vždy individuální záležitost. Komplety už nabízí  několik výrobců vařičů, a je možné si tak lépe vybrat podle vlastních představ. Některé toto nádobí jde použít jen s daným vařičem, a dokonce může mít  nádoba i tepelnou izolaci (JetBoil, který s touto myšlenkou přišel jako první v roce 2004), nebo je nádobí víc univerzální a jde použít i s některými jinými typy vařičů (např. MSR Reactor, Primus). Komplet dokáže dlouhodobě ušetřit energii, a tím i kapsu majitele. Efektivita se podle výrobců dostává někam k hranici 80 %, což je oproti běžným 40 – 50 % velký posun.

Další možné úspory energie
Amatérsky se o lepší přenos tepla na nádobu s úspěchem pokusili čeští kutilové, kteří upravovali hrnec mlékovaru. S velkou úsporou energie i času jde vařit i v termosce se širším hrdlem (to opravdu doporučuju každému vyzkoušet si a používat) nebo v extrémních výškách je možné vařit i v tlakovém hrnci. Popisy najdete ve starších článcích Světa outdooru.

Na závěr se pokusím popsat takový skoro ideální outdoorový kastrol, nádobí mých představ. Jako materiál by mi asi stačila  slitina hliníku s kvalitním termodnem a slabými stěnami, které by obepínal ze dvou třetin výšky tepelný převodník, pro snadné mytí asi oddělitelný. Vnitřní povrch bych viděl nepřilnavý, zatím asi nejlepší je pasivovaný titanem. Pokličku také považuju při úsporném vaření za samozřejmost, nejlépe ještě s regulovatelnou velikostí otvoru pro odchod páry a tepelně izolovaným ouškem, abych se nepopálil při sundávání. Velikost pro dvojici odhaduju tak na 1,5 litru použitelného obsahu.

© Svět outdooru 2010, převzato z MP 10, připravil Pavel Krupka s přispěním redakce Světa outdooru

Placené odkazy k tomuto článku:

Revoluční outdoorové vaření – Jetboil Flash. Velmi efektivní hořák, půl litru vařící vody za dvě minuty, vše i s kartuši kompaktně sbalitelné

Zde může být váš odkaz! Napište nám.