První pomoc v terénu: úraz hlavy

Nízká futra, větev, pád z kola i obyčejné uklouznutí, a taky trochu naše nešikovnost nebo neopatrnost mohou vést k úrazu hlavy. Snad každý se už v životě do hlavy uhodil. Není to nic zvláštního, pro vysoké lidi téměř denní chleba. Ale, jsou úrazy hlavy a úrazy hlavy.

K vážnějším úrazům hlavy dochází často při sportovních aktivitách, pobytu v přírodě nebo při práci. V první pomoci je třeba postupovat systematicky – na kurzech outdoorové první pomoci HORAL od organizace ZDrSEM využíváme jednoduchý postup tří kroků. 

1. Rozhlédni se – zaměřený na bezpečnost, mechanismus úrazu a možné prostředky k záchraně.
2. Reaguj – řešení život ohrožujících stavů.
3. Rozmýšlej – máme čas, sledujeme zraněného v čase, zjišťujeme možné závažné příznaky.

Úraz hlavy nám prochází všemi kroky postupu. Závažnost úrazu hlavy můžeme usuzovat již podle mechanismu úrazu. 

Mechanismus úrazu odpovídá na otázku: „Co se stalo?“ Pokud jste viděli, jak někdo spadl přímo na hlavu nebo mu na hlavu spadl např. kámen. Je vám na první pohled jasné, že se jedná o vážnější úraz hlavy, který byste měli řešit.

Mnohdy samotný pád nebo náraz nevidíme, pak musíme posoudit úraz hlavy dle příznaků. Na hlavě můžeme vidět bouli, šrám, tržnou ránu, které nás mohou vyděsit. Rány na hlavě a v obličeji nás často vyděsí více, než kdybychom stejnou ránu viděli třeba na koleni. Nenechte se vystrašit. Šrám nemusí být tolik závažný jako problémy uvnitř hlavy. 

Hlavní problémy, které mohou nastávat uvnitř hlavy, jsou pro oko neviditelné, dokud nedojde ke zhoršení stavu a projevu prvních příznaků, jsou v zásadě dvě situace. Krvácení do prostoru lebky. Vnitřní krvácení, které nás ohrožuje na životě v ostatních částech těla především masivní krevní ztrátou, se v oblasti hlavy chová jinak. Není zde problém s množstvím krve, které by do prostoru lebky bylo schopné uniknout, ale s prostorem. Zjednodušeně řečeno v prostoru lebky není místo. Pokud bude do prostoru určeného pro mozek vytékat krev, bude mozek utlačovat.

Druhým možným mechanismem, ke kterému může docházet, je otok mozku. Stejně jako jiné tkáně dokáže mozek otékat. Opět narážíme na nedostatek prostoru v lebeční dutině, tedy mozek začíná tlačit sám na sebe. Ať už se jedná o krvácení nebo otok, vnější projevy mohou být podobné. 

Za závažné příznaky úrazu hlavy považujeme tyto: 

• Krátkodobé bezvědomí – může nastat bezprostředně po úraze.

• Výpadek krátkodobé paměti – může být způsobeno bezvědomím, zraněný není schopen odpověď na otázku: „Co se stalo?“ Dlouhodobá paměť bývá bez poškození – zraněný zná své jméno, čas apod. Problém je s okolnostmi události a dění těsně po úraze. 

• Změna smyslů – jakákoli změna smyslů zejména zraku (rozmazané vidění, ztráta části zorného pole, zdvojené vidění) nebo sluchu (pískání či hučení v uších) je příznakem poškození mozku. Do podobné skupiny příznaků patří také problémy se stabilitou a koordinací pohybů.

• Opakované zvracení – tento projev bývá častý u malých dětí. Jednorázové zvracení problém není, při opakovaném zvracení je nutné vyhledat lékařskou péči.

• Deformity lebky – najdete-li na hlavě zvláštní deformity oproti normálnímu stavu, vyhledejte lékařskou péči.

• Krvácení z nosu nebo uší – pokud po úraze hlavy vytéká zraněnému z nosu krev, pátrejte po mechanismu nárazu. Spadne-li někdo přímo na obličej nebo dostane do obličeje ránu, je normální, že nos krvácí. Toto krvácení není normální v případě nárazu do temene nebo týla.

• Změna chování – pokud se zraněný po úraze hlavy chová nápadně jinak než před nehodou – např. je zmatený, agresivní, nezvykle veselý. 

Výše uvedené příznaky jsou ukazateli závažného úrazu hlavy. V těchto případech vždy vyhledejte lékařskou pomoc. Pokud se nacházíte mimo civilizaci nebo v divočině, vždy volejte horskou nebo záchrannou službu. Zraněný by měl odpočívat, neměl by se namáhat a vzhledem k možným potížím s rovnováhou by se neměl sám nikde pohybovat. Jestliže leží, měl by ležet se zvýšenou horní polovinou těla, pokud tomu nebrání jiná zranění. 

Možná jste slyšeli o doporučeních, že zraněný nesmí po úraze hlavy usnout. Není tomu tak – může a měl by odpočívat. Ovšem nesmírně důležitá je kontrola stavu vědomí a dýchání. Toto doporučení vychází ze situací, kdy zraněného po úraze nikdo nehlídal, nekontroloval a zraněný přestal dýchat a zemřel. 

Aby hlava zůstala celá

Úrazům hlavy se dá předcházet – jednak opatrností a jednak použitím helmy. Při výběru helmy vždy myslete na druh sportu, na který ji chcete využívat. Cyklistická helma patří na kolo, lyžařská na lyže, lezecká na lezení, vodácká na vodu. Důvod určení helmy pro určitý sport je způsob ochrany hlavy. Různé typy helem se chovají po nárazu odlišně, např. cyklistická helma náraz pohltí a rozpadne se, naopak lezecká helma zůstává vcelku.

Každá helma má svou certifikaci, níže uvádíme certifikace sportovních helem: 

Informace v tabulce převzaty z webu www.szutest.cz.

V současné době se na trhu častěji objevují helmy univerzální, které je možné použít na více sportů, např. skialpinistická helma – využitelná pro sjezd i lezení. U univerzální helmy také v popisu vždy najdete specifikaci sportů, pro které je určená.

Stejně jako časem obnovujeme např. lezecké vybavení, měli bychom vyměňovat také helmy, i když helma nenese viditelné známky poškození. Materiál je při sportu vystaven působení slunečního záření, větru, deště… všechny tyto podmínky ovlivňují životnost helmy. Průměrné časové období, kdy bychom měli zvažovat výměnu helmy, je pět let.

Novou helmu si koupíte snadno, novou hlavu nikoli.