Ultrastany: nízká hmotnost a co dál?

Následně se totiž tyto novinky, pokud se ovšem osvědčí, objevují v různě pozměněné formě u běžných turistických stanů. To je důvod proč sledovat novinky mezi ultralehkými a pochopitelně také ultradrahými stany, i když člověk neplánuje zrovna extrémní expedici do divočiny nebo dlouhé treky se stanem na zádech. A navíc je to pro alespoň trochu technicky zaměřené jedince i zajímavé čtení.

Vývoj ultralehkých stanů postupuje kupředu neustále a známější značky přicházejí s novými modely, i když obchodně nikdy nebudou mít velký obrat. Jde o prestiž a osahání nejnovějších materiálů, sledovaná je především hmotnost, pevnost konstrukce a odolnost materiálů v náročných klimatických podmínkách.

Dvoumístné stany

Veřejnost zaznamenala v roce 2010 především překročení magické hranice 1 kg hmotnosti pro dvoumístný stan. První byl hybrid mezi jednoplášťovým a dvouplášťovým stanem Mirage 2P z produkce americké firmy Big Sky International, další pak už plně dvouplášťové stany jako Mojo UFO (770- 880 g) od SierraDesigns či Voyager Ultra 2 (880- 920 g) od Terra Nova či další účastníci závodu o nejlehčí stan jako je Nordisk Telemark 2  (770 g). Jak se od té doby promítly nové možnosti do produkce běžných stanů? Alfou a omegou snižování hmotnosti při zachování potřebné pevnosti a odolnosti turistických stanů jsou kvalitní materiály a jejich cena. Není velký problém vyrobit vzorek kvalitního stanu, problém je vybalancovat dostatečné množství „muziky“ za ještě přijatelnou cenu. Po třech letech najdeme dvouplášťové ultralehké stany pro dva v nabídce většiny značek, řada z nich je pod 1 kg, téměř běžně dostupné jsou stany kolem 1,5 kg jako např. MSR Carbon Reflex 2 (1,4 kg).

Pro informaci lze ještě dodat, že u větších stanů se odlehčování tolik nekoná , protže nejsou přímo určeny na nošení na zádech a kategorie ultralehkých stanů končí zhruba na hranici stanů pro 3 osoby jako je připravovaný Nordisk Nordland 3LW s 1,98 kg.

Jednomístné stany

Pokud zůstaneme u dvouplášťových stanů, dostala se hmotnost prvního jednomístného stanu už pod 0,5 kg také v roce 2010 (Laser Ultra 1 od britské firmy Terra Nova Equipment). Tady ale šlo spíše o hmotnostní ekvilibristiku. Dnešní stany pro jednoho zůstávají hmotností v relaci něco pod 1 kg, a neliší se tak příliš od dvoumístných. Jednoplášťové stany zůstávají z hlediska kondenzace a odvodu vydýchané vlhkosti stále problematické a mají spíše extrémní a expediční využití.

Konstrukce

Konstrukce pro ultralehké stany řeší otázku, jak být co nejlehčí, a přitom co nejvíc vydržet. Stejně jako u běžných stanů se konstrukce liší podle výrobce. Najdeme jak klasické dvouprutové konstrukce s jedním křížením uprostřed, tak konstrukce odvozené od tunelových stanů nebo odlehčené jednoprutové s krátkým příčným prutem. Ostatně krátký příčný prut nebo volně v prostoru ukončené pruty jsou oblíbeným prvkem pro zvětšení vnitřního využitelného prostoru či pro lepší řešení místa pro vchody a předsíňky. Konstruktéři se snaží najít cestu jak zvětšit životní prostor v minimalistickém stanu. Společným znakem je kvalitní materiál konstrukcí, přednostně dural s příměsí skandia či uhlíková vlákna, všem známý jako karbon.

Materiál tropika

Podstatnou roli pro odlehčení stanu hraje materiál tropika. Moderní technologie umožňují vyrobit lehounké, a přitom dostatečně pevné tkaniny. Díky použité tkanině může být stejný typ stanu oproti klasické verzi až o 50 %  lehčí. Důležitým krokem k lehčím materiálům bylo využití materiálu na bázi lehoučké syntetické tkaniny pro jachtařské účely s gramáží kolem 20 g/m2 při 3000 mm v.s. Dalším designerským fíglem při zpracování odlehčené tkaniny je rozložení namáhání, tedy podložení či laminování další vrstvy materiálu k zesílení kotvicích prvků, aby síla nepůsobila do jednoho místa slaboučkého materiálu.

Prostornost

U ultralehkých stanů musíte být připraveni, že extrémně lehké stany nebudou extrémně prostorné. Zkrátka a dobře, žádný velký komfort nelze čekat. Čím méně materiálu, tím menší hmotnost, ale tím také menší rozměry a vnitřní prostor.

Odolnost

Podobně složité je to s odolností, kdy maximálně odlehčené stany mají při větším větru problém s odolností. Náročnější uživatelé proto preferují druhou vlnu ultralehkých stanů, které používají přiměřeně odlehčené, ale výrazně odolnější materiály. Hmotnost pak samozřejmě nemůže atakovat hranici 1 kg, ale už při hmotnostech kolem 1,7 kg mohou ultralehké stany posloužit velmi dobrou odolností. Čím více se ultralehké stany dostávají do běžného použití, tím větší důraz je kladen na odolnost a ostatně také na s ní spojenou životnost. Příkladem mohou být modely  Vaude Taurus Sul XP2 (1,84 kg) či Marmot Eclipse 2P (1,8 kg).

Doplňky

Je třeba varovat před upřednostňováním hmotnosti jako jediného kriteria při výběru. U nejlehčích stanů firmy často udávají tzv. minimální hmotnost. Jde o nejmenší konfiguraci, v jaké jde stan ještě postavit, tj. s minimem kolíků, bez obalu, někde dokonce bývá uvedena jen hmotnost samotného tropika, pokud je možné postavit je samostatně. Proto pozorně čtěte, ať víte, co se za udávanou hmotností skrývá. Podstatnou roli při výběru by měly hrát i další prvky, jako je půdorys ložnice, výška stanu, počet vchodů, velikost předsíňky, vybavení, větrání nebo třeba reflexní šňůry snižující možnost škobrtnutí o vypínací šňůry v šeru a ve tmě.

Ultralehké stany udělaly za posledních několik let velký skok kupředu. Výrazně se rozšířil výběr modelů a v druhé vlně jsou v nabídce stany, které neusilují o maximální odlehčení, ale o přijatelný kompromis odlehčení, odolnosti a ceny. V každém případě je z čeho vybírat.

Článek vyšel v magazínu Svět outdooru 3/2013