Uklouznutí či infarkt? Statistika nehod v Alpách

Horská turistika patří k nejoblíbenějším letním alpským sportům napříč všemi věkovými skupinami. Ve statistice zabývající se horskou turistikou ovšem nejsou zahrnuty vysokohorské túry (ledovcové oblasti), zajištěné cesty (ferraty) a lezení (na lezeckých cestách).

Ve sledovaném letním období 2018 se zranilo nebo zemřelo při turistice v horách 971 osob (49%) z celkového počtu 1995 osob zemřelých nebo zraněných při outdoorových aktivitách v horských oblastech Rakouska. Celkový počet úmrtí při turistice v rakouských Alpách byl 67 (57%) z celkových 116 úmrtí.

Příčiny úmrtí při horské turistice

Hlavní příčinou smrtelných nehod při horské a vysokohorské turistice je tělesná indispozice. Ve většině případů se přitom jedná o srdeční infarkt. Z dlouhodobého pohledu zemře na toto selhání při alpské turistice 37% z celkového počtu osob.

Na exponovaných místech stačí často malé klopýtnutí, aby člověk spadnul z cesty do hlubiny. 34% smrtelných nehod je způsobeno pády, klopýtnutím a uklouznutím a řadí se k druhým nejčastějším příčinám úmrtí v horách v letních měsících.

Dalších 17% smrtelných nehod připadá na zřícení ve strmých oblastech.

12% tvoří osoby, které měly nehodu z dalších příčin, jako jsou např. pády kamenů, laviny, onemocnění, vyčerpání nebo zabloudění. Navzdory malému počtu těchto nehod, ukazují jejich příčiny na další problematické oblasti, kterými jsou důležité a někdy i život zachraňující precizní plánování túry, účelné a dostatečné vybavení stejně jako základní znalost nebezpečí v Alpách.

Pokud by se hodnotily smrtelné nehody v posledních deseti letech s ohledem na pohyb v horách, tak je zřejmé, že srdeční oběhové problémy jsou častější při výstupu (71%) než při sestupu (29%). Srdeční oběhové problémy nastávají u zraněných relativně zřídka a jsou statisticky nevýznamné, ale jinak svou mortalitou 37% představují při turistice nejčastější příčinu úmrtí.

Zranění při horské turistice

V průměru za deset let představují pád, klopýtnutí a uklouznutí 75% hlavních příčin zranění při horské turistice a vysokohorské turistice. Ženy klopýtají častěji (59%) než muži. Tento poznatek je zajímavý, neboť u všech ostatních důvodů nehod je to naopak. Například muži zabloudí častěji než ženy.

Všechny ostatní příčiny dohromady činí pouze čtvrtinu všech zranění.

Důvody, proč k pádům a uklouznutí dochází, jsou mnohé. Patří mezi ně naříklad tělesná dispozice spolu se sportovní motorikou, nedostatečná koncentrace, špatný odhad, přecenění svých možností, nadměrná zátěž a nedostatečné plánování túry. U nezraněných osob, které si přivolaly záchrannou službu v nouzi, bývá uvedeno jako příčina zabloudění a ztráta orientace. To ukazuje, jak důležité je komplexní plánování túry a stejně tak práce s mapou potažmo s GPS přístrojem nebo chytrým telefonem přímo při túře.

Pohlaví a věkové skupiny

Ze statistiky posledních deseti let je jasné, že zraněné jsou častěji ženy (56%) než muži. Přesně naopak bylo rozložení pohlaví u úmrtí, kde muži (86%) masivně převyšují ženy. Dlouhodobé statistiky toto potvrzují. Muži neumírají prokazatelně častěji nejen na srdečně-oběhové selhání (96%), ale i na pád, zakopnutí a uklouznutí (84%). Ženy sice mají více nehod, ale zřetelně méně se smrtelnými následky. Zdá se, jako by uměly ve srovnání s muži větší rizika nejen lépe odhadnout, ale i se jich vyvarovat.

Pokud se zaměříme na věkové skupiny, tak největší podíl zraněných je ve věkové skupině 51-60 let, následuje skupina 61-70 let a 41-50 let. S přibývajícím věkem se zraňují více ženy. Touto hranicí je čtyřicátý rok života. Do té doby převažují muži (51%) a poté následně ženy (59%).

Co se týče smrtelných nehod, zde největší počet spadá do věkové skupiny 51-80 let. Podle všeho přichází v tomto věku ke slovu problematika srdečně-oběhového aparátu a zhoršující se senzomotorické schopnosti. Prakticky ve všech věkových skupinách umírají více muži než ženy.

Přesná čísla všech osob, které navštíví horské oblasti za účelem zmíněných aktivit, potažmo rozdělení podle pohlaví, nejsou známá. Avšak jako orientační procentuální zastoupení pohlaví se dá přibližně usuzovat i ze vzorku celkového počtu členů Alpenvereinu (573.058 osob), kde podíl tvoří 44,3% ženy a 55,7% muži.

Původ usmrcených a zraněných

Většina horských turistů, kteří měli smrtelnou nehodu nebo zranění během hodnocené periody, pocházela z Rakouska (44%) a z Německa (39%). Následuje Holandsko 4%, Švýcarsko 2%, ostatní zúčastněné státy včetně České republiky nepřevyšují 1%.

Nehody podle alpských disciplín

Jak již bylo popsáno, nejvíce nehod se stává při turistice v horách, následují horská kola a lezení/zajištěné cesty. V oblasti horských kol se dá vzhledem k narůstající oblibě očekávat stoupající tendence v počtu zraněných.

Ukazuje se, že ve všech oblastech se nachází prostor pro preventivní opatření. Především turistika v horách vypadá na první pohled velmi jednoduše – sbalit batoh, nazout pohorky a jít. Avšak vše má své konsekvence a rizika, které není radno podceňovat.

Rakouský alpský spolek – Alpenverein se podílí na vyhodnocování nouzových situací v horském terénu a následně svými preventivními programy přispívá k lepšímu povědomí o pohybu v horách. Členstvím v Alpenvereinu se na všem podílíte i vy.
My z Alpenverein EDELWEISS CZ jako Alpenverein partneři v České republice vám rádi pomůžeme nejen v případě nouze v horách ale i v případě prevence. Kontaktní údaje na www.edelweiss.cz

Zdroj dat: Rakouské kuratorium pro alpskou bezpečnost