Ueli Steck k vrcholu Everestu „poběží“

Švýcarský extrémní horolezec Ueli Steck se na webu rozpovídal o svých plánech, které by rád uskutečnil v nepálském regionu Solo Khumbu. Že se bude pohybovat spíše jako dobře namazaný stroj a ne jako běžný smrtelník, napovídá i sám název jeho projektu „Khumbu Express II“. Nejprve se hodlá aklimatizovat na třech šestitisícovkách. Cílem ale zdaleka nebude jen nabrání červených krvinek, protože tyto vrcholy se chystá zdolat společně s Američanem Freddiem Wilkinsonem náročnými stěnovými výstupy. Freddie Wilkinson, který se společně s Ueli Steckem pokusil např. o prvovýstup v severní stěně Cholatse, odlétá 15. května na Aljašku. Potom se dostatečně aklimatizovaný Steck bude soustředit na sólový výstup nejvyšší hory světa. Více už samotná „švýcarská mašina“: „Když jsem zjistil, že jsem schopen vylézt severní stěnu Eigeru za tři nebo čtyři hodiny, otevřely se mi nové dimenze. Bez této znalosti bych nikdy nevystoupil jižní stěnu Shisha Pangmy za 10,5 hodiny. Uznávám – vylézt tímto způsobem dvoukilometrovou stěnu na nejvyšší osmitisícovce je bláznivá věc. Ale teoreticky to je možné. Musí vyjít počasí, aby bylo alespoň 24 hodin pěkně. To mi dává mnohem větší šance, že danou stěnu zvládnu vystoupit. Filosofie „Khumbu Expressu II“ je taková, že čím rychlejší jsi, tím více toho stihneš přelézt a tím rychleji se dostaneš do pohodlí, kde si vychutnáš šálek dobré kávy! Doufám, že tentokrát mě mráz nezastaví.“ Rychlostní rekordy na Everestu: Ze severu: Rakušan Christian Stangl (2007): 16 h 42 min, Rakušan Hans Kammerlander (1996): 17 h (! S LYŽEMI NA BATOHU) Z jihu: nepálský Šerpa Pemba Dorjie (2004): 8 h 10 min (! S POUŽITÍM PODPŮRNÉHO KYSLÍKU), bez kyslíku – Francouz Marc Batard (1988): 22 h 30 min   Článek vyšel také na LIDÉ&HORY.