Náročné putování s mnoha odměnami za podstoupenou námahu. Čeká nás jeden z nejromantičtějších výhledů v celé oblasti, příjemné lesní partie, údolí Malé Libavy a rozsáhlé náhorní pastviny. Na trase není žádná možnost občerstvení!
V údolí Lipoltovského potoka na západním úpatí Slavkovského lesa je stulená obec Milíkov. Na návštěvníka, zvyklého na vyhlášené atraktivní cíle této oblasti, působí svým klidem a nádhernou krajinnou scenérií s hluboce zaříznutým bočním údolíčkem. Dominantou vsi, doložené r. 1360, je na návsi stojící kostel sv. Šimona a Judy z let 1818–20 na místě původní kaple. V interiéru jednolodní empírové svatyně je kromě jiného zařízení zajímavá rokoková chórová lavice.
Hezký celek doplňuje několik hrázděných usedlostí, většinou pozdně barokních z 19. století. (Občerstvení: hostinec U tří čápů.)Z Milíkova jdeme po zelené turistické značce, která nad bočním údolíčkem východně od vsi stoupá poměrně strmě zalesněným svahem, na křižovatce cest zatočí vlevo a již pohodlně pokračuje k okraji lesního porostu a nad pastvinou a řadou zanedbaných usedlostí nad Těšovem dospěje k rozcestí u Těšovské myslivny.
Z okraje lesa se otvírá impozantní pohled na Chebsko se Zelenou horou a vodní nádrží Jesenice i na dominanty z opačné strany hranice. Panoramatický pohled nám skýtá úžasný zážitek – bez přehánění patří k nejhezčím v celé oblasti Slavkovského lesa.
Z rozcestí pokračujeme po zelené značce kolem školky – vpravo v lese se skrývají nevelké stopy valů někdejšího Strážiště u Těšova. Dostaneme se k němu první cestou odbočující vpravo v lese ze zelené značky. Po 150 m dojdeme na rozcestí, odtud pokračujeme ještě asi 100 m přímo, až narazíme na stopy valů. Vracíme se 100 m stejnou cestou, pak zatočíme vpravo a stále přímým směrem (přetneme i širší cestu) dojdeme zpátky k zeleně značené trase. Po ní jdeme příjemným lesem, klesáme do údolí Malé Libavy.
Ta pramení poblíž Lazů v nad¬mořské výšce 795 m a po 13,2 km ústí zleva do Velké Libavy pod hradištěm Kolová. Scházíme na turistické rozcestí u Libavy a dáme se vpravo po žluté značce, která sleduje silničku kolem samot Dvorečky ke Studánce. Za zemědělskými objekty žlutá značka odbočuje vlevo a my pokračujeme po silničce, která se vrací k Malé Libavě. Čeká nás poměrně dlouhý úsek stálého, byť mírného stoupání po silnici podél potoka. Z lesů vystoupáme mezi pastviny s pasoucím se dobytkem. Vlevo nad námi vystupuje vrch Žitný (793 m), procházíme místy, kde stávala ves Žitná (Rockendorf).
U hospodářského dvora byl v 18. století postaven barokní zámek, který měnil majitele, až se Žitná r. 1882 stala součástí velkostatku Císařský les knížete Otty ze Schönberku. Jeho potomci vlastnili zámek do r. 1945. V 50. letech 20. století, kdy byl Slavkovský les z větší části vojenským prostorem, ves i se zámkem zcela zanikla.Vystoupáme až na náhorní planinu a otevřeným terénem s hezkými výhledy k zalesněnému údolí Velké Libavy pokračujeme k osadě Horní Lazy.
Míjíme odbočující silničku a u prvních chalup na rozcestí narazíme na modrou turistickou značku. Po ní zatočíme vpravo na asfaltovou silničku, která vede zprvu po rovině a pak mírně klesá po zalesněném úbočí vrchu Ovčák (898 m). Nepřehlédneme místo, kde modrá značka odbočuje ze širší komunikace vpravo a začíná klesat strměji. Míjíme další velké rozcestí, pokračujeme přímo – klesneme do zalesněného údolí Podleského potoka. Pohodlná cesta přejde nejprve na pravý, pak zpátky na levý břeh.
Po pravé ruce míjíme kdysi známé poutní místo – kapli Kneipelbach. V slabém prameni vody si tady poutníci léčili oční neduhy. Původní dřevěná kaple vyhořela r. 1930, na jejím místě byla postavena dnešní svatyně.Od kaple pokračujeme pohodlnou cestou, která se mění v silničku, k rekreačnímu místu Javořina mezi vrchy Javořík (695 m) a Kamenný (795 m). Tady opouštíme modrou značku a po zelené scházíme k potoku, na okraj lesa, k silnici a zpátky do Milíkova.
(Doporučujeme Slavkovským lesem ze Zelené edice.)
