Kestřanský komplex dvou tvrzí a zámku nemá obdobu nejen u nás, ale pravděpodobně ani na světě, protože obě tvrze (horní a dolní) se dochovaly prakticky v nezměněné podobě.
Během 18. a 19. století byly oba objekty upraveny na hospodářské budovy, jejich devastace ale pokračovala i ve 20. století, kdy byly v majetku Státních statků. Dnes jsou obě tvrze v soukromých rukách, postupně se opravují a hledá se pro ně smysluplné využití.
Horní tvrz je z obou dochovaných kestřanských tvrzí větší a významnější, byla postavena koncem 13. století pravděpodobně Albertem z Kestřan. Sice stojí na rovině, ale ochranu před nepřítelem jí zaručovaly močály ze tří stran. Nejstarší budovou je tzv. purkrabství, které je vystavěné v raně gotickém slohu. Objekt je veřejnosti přístupný.
Dolní tvrz – vybudovali ji potomci Alberta z Kestřan během 14. století. Je menší a obklopuje ji hradba s válcovou baštou. Uprostřed dvora pak stojí hranolová dvoupatrová věž, kdysi obytná. Původní vodní příkop nahradil obranný val, ale koncem 15. století je tato stavba uváděna jako pustá.
Zámek – raně barokní budova pochází z 2. poloviny 17. století, tehdy k ní patřila dokonce i okrasná zahrada a vinice. Od roku 1700 až do roku 1924 (1. pozemková reforma) vše vlastnili Schwarzenberkové. Pak znárodněný zámek samozřejmě postupně chátral, po roce 1945 byl upraven na byty a sklady. Dnes je značně zdevastovaný objekt, i když nově zastřešený, opět v soukromém vlastnictví a snad bude rekonstruován.
Přístup:
Z Putimi po zelené na západ, u křižovatky Lhota u Kestřan – rozcestí jít vpravo po modré až do obce Kestřany – asi 5 km. Z centra města Písek po modrém značení proti proudu Otavy – cca 10 km.
