Tři klasické výstupy na čtyřtisícovky ve Švýcarsku

Tři klasické výstupy na čtyřtisícovky ve Švýcarsku

Každá alpská země má své výstupové klasiky, kam proudí nejvíce horalů. Ve Slovinsku je to Triglav, ve Francii například Mont Blanc. Jak je tomu ve Švýcarsku?

Osobně jsem spíše pro vyhýbání se těmto „klasickým“ výstupům, a to právě z důvodů množství lidí. Avšak sem tam udělám výjimku, pokud můžu výstup udělat tak nějak jinak. Na mysli mám především vyhnutí se ideálním podmínkám, tedy hlavní sezóně. Ale to je jen můj pohled na věc, takže se na případné výstupy vydejte dle libosti a v ideálních podmínkách, pokud vám nevadí nějaký ten člověk kolem ;-).

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Bez lidí na Jungfrau (4 158 m n. m.)

Pokud máte v plánu omezit množství lidí kolem sebe, vyrazte z osady Fafleralp. Dále stoupejte do sedla Lötschenlücke, kde je království skal a ledu.

Pohled za sedla na východ odhaluje centrální část Bernských Alp, pusté a drsné krajiny rozlehlých ledovců. Následuje příchod ke Konkordiaplatz, obrovské křižovatce pěti ledovců. Vévodí jí samozřejmě ten největší, Aletschský. Dále  směrem k severozápadu, do sedla Jungfraujoch. Stanice zubačky, restaurace, obchody – nejspíše nejzastavěnější skála v celých Alpách. Tábor proto rozbalte přímo pod skalnatým nástupem na Mnicha (bez lidí). Jasný podvečer nabízí nádherné výhledy na Jungfrau na západě a Aletschhorn na jihu.

Ráno přesun na Jungfrau, tedy zpět na ledovec Jungfraufirn. Po ledovci a přes pár trhlin se dostanete ke skalní pasáži. Je to zde orientačně složitější. Poté už opět v mačkách, notně rozbředlým sněhem směrem k sedlu Rottal. Výlez do samotného sedla, který začíná i končí menší trhlinou, je poměrně náročný a vyžaduje jistotu práce s cepínem. Zde opravdu mnoho prostoru k chybám není.

Zbytek výstupu vede po rozlehlém, avšak strmém svahu. Výhledy z vrcholu jsou nádherné. Sestup může být podle podmínek nebezpečný, mačky se mohou obalovat velkými sněhovými bambulemi a každý krok může snadno skončit v kotrmelcích.

Dorazíte na rovinu Aletschgletcheru a poté ke Konkordiaplatz. Chůze po největším alpském ledovci je opravdu nevšední zážitek. Po 15 kilometrech únavného pochodu ho opouštíte směrem do bočního údolí Märjele a pravděpodobně příštího dne sestoupíte do městečka Fiesch.

Symbol Švýcarska – Matterhorn (4 478 m n. m.)

Na vrchol symbolu Švýcarska vedou dvě „normálky“. Jedna z italské strany, druhá ze švýcarské. Podrobněji se dále budeme věnovat té „švýcarské“. Kromě těchto cest vedou na vrchol i další trasy, jsou to však už lezecké podniky.

Hřeben Hörnli (Hörnligrat) Švýcarská „normálka“ SV hřebenem- jedná se o výstup, který nepatří mezi nejjednodušší „Alpské normálky“. Cesta je ohodnocena AD – až AD. Což znamená, že jsou na cestě pasáže obtížnosti II (drtivá většina cesty je v této obtížnosti), místy III podle stupnice UIAA. Je třeba se připravit také na ledové úseky, které se nacházejí nad bivakem Solvey a pod vrcholem.

Nejobtížnější část hřebene je pak zajištěna konopnými lany. Při výstupu se musíte obrnit trpělivostí, protože turistů je hodně a místa málo. To způsobuje určitá rizika jako sesuv kamení nebo uklouznutí. Výchozím bodem pro tuto cestu je chata Hörnli (3 260 m n. m.). Pokud budete ve vrcholový den vycházet odtud, připravte se na převýšení 1 218 metrů, což vzhledem k tomu, že se jedná o čtyřtisícovku, je docela hodně. Proto je dobré vyrážet mezi čtvrtou a pátou ranní. Na hřebeni je ve výšce cca 4 000 m n. m. bivak (Solvay) pro nouzové přespání.

„Jednoduchý“ Breithorn (4165 m n. m.)

Nejsnáze dostupné švýcarské čtyřtisícové vrcholy nalezneme v masivu Breithorn, i když na to svoji mohutností a hrůzu nahánějícím vzhledem rozhodně nevypadá. Hřeben se skládá z pěti vrcholků, z nichž ten nejvyšší má 4 165 m n. m.

O co příkřeji vypadá ze švýcarské strany, o to pozvolnější je z italské strany, kudy vede pěší cesta na vrchol. Pokud vyjedete lanovkou na Testa Grigia, čeká vás cesta podél vleku k jihovýchodu a pak stále východním směrem po lyžařské trati na Breithornplateau. Horní stanice na KleinMatterhornu zůstane poněkud vlevo.

Problémy při výstupu mohou nastat pouze na úzkém vrcholovém hřebeni, kde jsou velmi exponovaná místa. Před samotným výstupem je vhodná alespoň minimální aklimatizace. Horní stanice lanové dráhy Testa Grigia se nachází až ve výšce 3480 m, během chvilky tedy díky ní překonáte 1500 výškových metrů, což může mnohým způsobit problémy. Pro další postup na vrchol od pláně Breithornplateau je důležitým faktorem dobráviditelnost. V případě mlhy zde hrozí nebezpečí zbloudění. Trasa, která slouží i jako sestupová, není značená, přesto orientačně jednoznačná.

Výhled na vrcholu je mimořádný. Na severu lze spatřit Bernské Alpy včetně Jungfrau, Aletschhornu, Mnicha a Finsteraarhornu, na jihu pak Gran Paradiso, na západěMont Blanc. Na severozápadě se tyčí nepřehlédnutelný Matterhorn a dále Dent Blanche, Obergabelhorn, Zinalrothorn a Weisshorn. Severovýchod pak zdobí masív Mischabel (Dom, Täschhorn, Alphubel a Allalihorn). Na východ pokračuje hraniční hřeben přes Pollux, Castor a Liskamm.

Pokud vás zajíma detailnější popis výstupu na Jungfrau, Matterhorn či Breithorn zavítejte do našeho katalogu treků, který čítá více než 800 tipů.

Švýcarsko

Bližší a aktuální turistické informace o Švýcarsku naleznete na webu MojeSvycarsko.com, kde si také můžete zdarma objednat poštou brožury. Nezapomeňte sdílet Vaše zážitky ze Švýcarska a akcí Switzerland Tourism na Instagramu s hashtagem #MojeSvycarsko – ty nejzajímavější fotografie budou uveřejněny v nadcházejícím vydání tištěného magazínu SWISSmag.

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: