Treking na Srí Lance

Jejich svěže zelené svahy pokrývají nekonečné čajové plantáže a bujná křoviska, v údolích leží nádherné zahrady, kde se pěstuje exotické koření, banány a papája. Stačí vyjet vlakem z  královského města Kandy směrem na Badullu a ať vystoupíte na kterékoli zastávce, nemůžete šlápnout vedle. Malebné horské scenérie se rozprostírají po celé délce trati.

V následujících odstavcích naleznete pár konkrétních tipů, kam a kudy vyrazit na trek. Kromě zmíněné vrchoviny ve vnitrozemí se podíváme i do džungle v rezervaci Maduru Oya, kde stále vedou tradiční život Védové (Weddové), původní obyvatelé ostrova. Pak bude následovat výprava na Konec světa. Kromě „horizontálních“ tras nechybí v nabídce ani popis výstupů na snadné, krásné avšak přesto stále jen  málo navštěvované vrcholy.

Adamův vrch a čajové hory

Notoricky známou atrakcí Srí Lanky je Adamův vrch (2243 m), poutní místo opředené mnoha buddhistickými, hinduistickými i křesťanskými legendami. Davy věřících a turistů sem stoupají z městečka Dalhousie a většina návštěvníků zůstává na vrcholu do východu slunce, který zde má prý zvláštní kouzlo. Pokud hledáte klid a divokou přírodu, pak sem však raději vůbec nejezděte a zvolte nějaký méně populární cíl.

Jednodenní treky lze podniknout kolem městeček Nuwara Eliya a Nanu Oya, jenž leží v samém srdci hor a mají velmi příjemné klima. Ne nadarmo sem kdysi jezdili za odpočinkem britští kolonizátoři. Jedná se také o centrum pěstování a zpracování slavného cejlonského čaje. Příjemným zážitkem je procházka po plantážích, kde můžete obdivovat krásu i pracovitost domorodých sběraček. Nezapomeňte si při této příležitosti potěžkat některou plně naloženou nůši. Bude překvapeni s jakým závažím běhají po horských svazích místní ženy a dívky.

Poblíž Nuwara Eliya se tyčí hora Pidurutalagala (též Mt Pedro, 2524 m), která je nejvyšším bodem ostrova. Přesto se nejedná o na první pohled nijak zvlášť výrazný a působivý vrchol. Dnes je navíc samotná špička hory nepřístupná, neboť je zde umístěn TV vysílač. Zajímavějším a snadno dostupným cílem je naopak Single Tree Mountain. Z Nuwara Eliya se sem dostanete tak, že opustíte obec ulicí Haddon Hill Rd.

Hortonovy pláně a Konec světa

Úplně nejlepší místem pro pěší turistiku jsou však Hortonovy pláně (též Hortonské pláně, anglicky Horton Plains) u vesničky Ohiya. Tady je vysoko položená náhorní plošina zakončená strmým sedmisetmetrovým srázem, který dostal příhodné jméno Konec světa (World’s End).

Hortonovy pláně mají zcela jiný charakter než-li ostatní hory na Srí Lance. Jedná se o mírně zvlněnou náhorní plošinu, která se rozkládá asi 20 kilometrů západně od městečka Haputale. Její povrch tvoří převážně travnaté plochy a ostrůvky vlhkého pralesa s neobvyklou vysokohorskou vegetací. V odlehlých zákoutích přežívá mnoho druhů divokých zvířat, např. jelen sambar. Z okraje tohoto zvláštního území ční druhá i třetí nejvyšší hora ostrova – Kirigalpotta (2395 m) a Tatapola (2359 m). Prostě excelentní krajina pro několikadenní trek.

Obvyklým výchozím bodem k výpravám na Hortonovy pláně je Farr Inn, kam lze dojet po silnici z Nuwara Eliya nebo za necelé tři hodinky dojít pěšky z nádraží v Ohiya. V budoucnu zde má vzniknout moderní návštěvnické centrum. Zatím zde stojí jen pokladna, kde se vybírá přemrštěně drahé vstupné za přístup na stezku ke Konci světa (asi 4 km).

Výhled z horského srázu je bohužel velmi často zacloněn hustou mlhou, zejména v období dešťů (duben-září). Největší šanci pokochat se tímto přírodním divem máte za úsvitu. Nevyplatí se proto přijet na Hortonovy pláně pouze na jednodenní výlet.

Od Konce světa pokračuje většina návštěvníků k vodopádu Baker (2 km). Přesto, že to není přímo zakázáno, neměli by jste se pohybovat mimo stezky ve volném terénu a zbytečně ničit tento nádherný kout světa.

Kvůli vysokému poplatku za vstup dávají někteří cestovatelé přednost vyhlídce zvané Konec světa chudého muže (Poor Man’s World’s End). Cesta sem vede od usedlosti Giniheriya Lodge nebo přes čajovou plantáž Udaviria. Na značenou odbočku narazíte cestou od nádraží Ohiya k Farr Innu. Dále se ptejte na cestu sběraček čaje. Nejde o běžně užívanou trasu, takže zde jen sotva potkáte další turisty.

Za divochy z pralesa

Zatímco v horách tvoří krajinu dobře průchodné čajové plantáže, níže položené oblasti ostrova jsou zcela protkány ploty, které od sebe oddělují jednotlivé zahrady a kokosové háje. Pro treking nejsou vhodné ani četné národní parky, zejména kvůli nebezpečným plazům a divokým slonům. Výjimkou je snad jen do nedávna oficiálně nepřístupná rezervace Maduru Oya, kde se nachází i několik posledních autentických vesnic Védů. Těžko doporučovat nějakou konkrétní trasu. Park je rozlehlý a ve spleti sotva znatelných lesních stezek se vyznají jen místní. Nezbývá než-li si na výpravu do pralesa najmout nějakého domorodce, což není žádný velký problém. Bez něho zde budete jen zmateně bloudit a snadno se můžete dostat do opravdu nebezpečných situací.

Národní park Maduru Oya je s rozlohou 58 850 ha jedním z největších na Srí Lance. Rozprostírá se ve východní části ostrova poblíž stejnojmenného městečka. Rezervace je pestrou směsí rozsáhlých skalních hřbetů, říčních ekosystémů a plání zarostlých džunglí, která má zde sušší charakter něž v ostatních částech ostrova. Jde o velmi cenné útočiště slonů a endemického ptactva. Z ostatních zvířat se tu sporadicky vyskytuje nebezpečný medvěd pyskatý, buvol indický, levhart, makak bandar (druh opice), jelen sambar a divoká prasata. Védské osady leží převážně v jihozápadní části parku. Turisté se vydávají obvykle jen do snadno přístupné osady Dambana (tuktukem po silnici z asi 15 km vzdálené Mahiyangany), kde jim Védové za úplatu předvádí své tance, rozdělávání ohně a pověstné lovecké umění. Skutečným dobrodružstvím je však vidět Védy, jak bojují o med s divokými včelami hluboko v džungli. To se poštěstí jen málokomu.

V Dambaně můžete výpravu začít návštěvou chýše, ve které sídlí současný védský náčelník Uruwarige Tisahamy. Stěny příbytku zdobí důležité smlouvy s vládou a několik vzácných fotografií slavných předků.

Malý Adam’s Peak a Ella Rock

Pokud chcete na Srí Lance zdolat nějaký snadný ale pěkný vrchol, pak dojeďte vlakem až do horské obce Ella. Tohle místo má tolik půvabů, že budete potřebovat několik dní, aby jste je všechny dosyta vychutnali. Mimo jiné se pyšní nádhernými výhledy do o tisíc metrů níže položené pobřežní roviny, v okolí je několik vysokých vodopádů a za pozornost stojí i řada významných chrámů. Hlavně jsou tu však všude kolem výrazné zelené pahorky s voňavými čajovými plantážemi na svazích.

Jedním z nich je vrchol nazývaný bůhví proč Malý Adam’s Peak. Dostanete se sem tak, že vyjdete z Elly po silnici na východ směrem obec Passara. Hned za kilometrovníkem číslo jedna odbočuje stezka do svahu. Nenáročný výstup zabere sotva hodinku včetně cesty zpět.

Mnohem náročnějším podnikem je výstup na Ella Rock. Z Elly jdeme nejdříve podle železniční trati na západ směrem na Bandarawela. Asi po dvou kilometrech narazíte na kovový most odkud je vidět na nedaleký vodopád. Odtud pokračujeme podle trati až kousek za značkou 166 km se objeví odbočka do leva. Cesta vede dále přes potok a kolem několika venkovských usedlostí stoupá do lesa. Ze skalnatého vrcholu je za dobrého počasí perfektní výhled. Zůstanete-li přes noc, můžete zahlédnout i vzdušnou čarou asi 70 kilometrů vzdálený maják Kirinda na pobřeží Indického oceánu.

Lví pevnost

Pokud máte na výlet do vnitrozemí jen velmi málo času, pak se vydejte alespoň do Sirgiriye. Tento obrovský žulový monolit se leží mimo centrální vysočinu nedaleko městečka Dambulla a okolní rovinu s nekonečnými kokosovými háji převyšuje o více jak dvě stě metrů. Ne nadarmo sloužila kdysi tato neobvyklá skalní formace jako pevnost a pokladnice místních vládců. Dnes je to prvotřídní turistická atrakce. Podle mnohých cestopisů je v srdci Srí Lanky ležící Sirgiriya největším divem tohoto ostrova. Například geniální vědec a spisovatel Arthur C. Clark, jemuž se stala tato část světa na mnoho desítek let druhým domovem, Sigiriyi označil za jedno z nejhezčích míst na této planetě.

Na jeho úpatí skalní pevnosti původně stála gigantická brána ve tvaru lva, z níž se zachovaly jen dvě impozantní tlapy s drápy. Tady dodnes začíná jediná cesta vzhůru, která míjí přírodní galerii s freskami polonahých krasavic, jejichž přesné stáří a význam není dosud přesně znám.

Každého, kdo chce vystoupit na samotný vrchol památné skály, čeká krkolomná cesta vzhůru. Začíná kamenným schodištěm ve stínu pralesních velikánů. Pak pokračuje po točitých kovových schůdcích a můstcích zavěšených na strmých stěnách hory. Vysoko nad zelenými korunami tropických stromů náhle končí na terase, kde stála kdysi obrovská cihlová socha lva. Ten dal pevnosti jméno a v jeho tlamě byl umístěn její jediný vchod. Dodnes se zachovala pouze spodní část monumentu a prochází se mezi mnohametrovými torzy lvích pracek. Stezku lemují tabule nabádající návštěvníky, aby nedělali hluk. Ten by totiž mohl rozzuřit divoké včely, jejichž zlověstně bzučící hnízda visí všude okolo a jsou velká jako pytel brambor. Poslední úsek je obzvlášť nevhodný pro osoby trpící závratí. Vede nad asi stometrovou propastí a tvoří ho jen do skály ledabyle vytesané úzké římsy, provizorní kovová stupátka a rozviklané rezavé zábradlí. Z vrcholu, kde stál kdysi královský palác, lze prý za dobrého počasí dohlédnout až k Indickému oceánu.

Dnes je Sirgiriya památkou chráněnou UNESCO. Patnáct století hlodal však na tomto místě zub času, takže má daleko do své původní nádhery. Monzunové lijáky, eroze a zemětřesení zničily téměř všechny stavby, které tu kdysi ve své domýšlivosti vybudovali dávní vládcové ostrova a buddhističtí mniši. Zbyly z nich pouze trosky, napůl pohlcené džunglí. Místu se tak částečně vrátila jeho divoká přírodní podoba a na každého návštěvníka musí silně zapůsobit svým nevšedním zjevem a atmosférou. Pokud chcete na Srí Lance zdolat pouze jediný vrchol, tak zvolte určitě Sirgiriyi.

Informace na cestu

Formality: Turistické vízum s platností 30 dnů obdrží občané české republiky zdarma na letišti.

Konzulát: Česká republika na Srí Lance nemá zastupitelský úřad. V případě potřeby lze kontaktovat Honorární konzulát, nebo ambasádu v indickém Dillí.

Horary Consulate of the Czech Republic, 188 Vauxhall Sreet, Colombo 2, P.O. Boex 1626, tel.: 00941-2423578, e-mail: colombo@honorarymzvcz

Embassy of the Czech Rapublic, 50-M Niti Marg, Chanakyapuri, 110 021 New Delhi, tel. : 0091-11-26110205, e-mail: newdelhi@embasymzvcz

Stravování: Srílanská kuchyně připomíná indickou, ale není tolik pálivá. Většina turistů se vyhýbá levným lidovým jídelnám s nízkou úrovní hygieny. V lepších restauracích si pochutnáte zejména na rybích specialitách a dalších plodech moře. Všude lze levně koupit mnoho druhů tropického ovoce. Vyhněte se džusům vyráběných u pouličních stánků. Nejlépe osvěží vychlazený kokosový ořech. Koupíte jej na každém rohu za pár korun. Prodavač do něj před vámi vysekne otvor a do toho pak vrazí brčko. Běžně lze dostat i pivo. To tu je však asi třikrát dražší než-li v ČR. Nezapomeňte ochutnat místní specialitu – palmové víno toddy!

Ubytování: Na pobřeží i na vysočině ve městečkách podél trati stojí bezpočet hotelů všech kategorií. Relativně čistý pokoj s moskytiérou a vlastní koupelnou bez problému seženete za 15- 20 EUR. Pokud vám nevadí špína, plíseň a hmyz, můžete se však ubytovat i třikrát levněji. Stan se může hodit jedině při výpravě na Hortonovy pláně jinak je asi zbytečnou přítěží.

Doprava: Všechna místa na ostrově jsou dostupná levnými mikrobusy. Jezdí se vlevo a poměrně agresivně. Pokud lze do cíle dojet vlakem, pak zvolte vždy tuto možnost. Při cestách po městě a na kratší vzdálenosti využijte motorové rikši na třech kolech (tuktuk). S řidiči je třeba usmlouvat cenu předem, neboť se zákazníky jednají podobně jako pražští taxikáři. V mnoha městech si můžete pronajmout kolo či motocykl. Vzhledem k chaosu, který tu panuje na silnicích, se tato varianta dopravy jeví jako nejriskantnější.

Bezpečnost: Sever ostrova, který do nedávna ovládali Tamilští tygři, se v současné době stále nedoporučuje navštěvovat! Mimochodem, mnoho míst podél silnic je tu zaminovaných. Pro zbytek ostrova platí: Drobná kriminalita je celkem běžná. Nenechávejte se ošálit povídačkami o neskonalé dobrotě buddhistů a vždy si hlídejte cenné věci a peníze. Vzácností nejsou na Srí Lance ani ozbrojená přepadení, proto je lépe po setmění nenavštěvovat některé čtvrti. Ženy by neměli cestovat samotné, vyhnou se tak obtěžování ze strany místních mladíků a osahávání v dopravních prostředcích. Za pašování zbraní a drog může být na Srí Lance uložen i trest smrti, o čemž informují návštěvníky velké cedule přímo na letišti.

Návštěva chrámů: Většinu buddhistických svatyní lze navštívit jen se zahalenými rameny a dlouhými nohavicemi či sukní. Také je nutné zout si boty. Protože země bývá často rozpálená tak, že na ní téměř nelze udržet bosé nohy, noste sebou ponožky. Boty vám během prohlídky za malý peníz pohlídá zřízenec u vchodu. Dagoby se obcházejí zásadně po směru hodinových ručiček.

Očkování: Minimem je vakcína proti hepatitidě typu A (infekční žloutenka), břišnímu tyfu a meningitidě. Doporučuje se preventivní užívaní antimalarik (Paludrine + Delagil). Aktuální informace dostanete na hygienické stanici.

Klima: Na západním pobřeží a ve vnitrozemí trvá sezóna od prosince do března. To má být také asi nejvhodnější doba pro návštěvu hor. V dubnu začíná období mírných dešťů, které znamená i nižší ceny turistických služeb. V posledních letech se však počasí na ostrově nechová podle dosud platných pravidel a vše může být jinak. Sám jsem zažil na ostrově krásný říjen téměř bez dešťů (2004). Kamarád byl naproti tomu na ostrově v prosinci (2007) a téměř stále lilo, ačkoli by tomu mělo být naopak.

Kulturní trojúhelník: Sirgiriya je součástí tak zvaného „kulturního trojúhelníku“, který dále tvoří zaniklá královská města Anurahapura a Polonnaruwa. Na území mezi těmito na seznamu UNESCO zapsanými místy leží nejvíce historických památek ostrova. Protože se chudá Srí Lanka snaží vytěžit z turistického ruchu maximum, je po cizincích požadováno poměrně drahé vstupné. Do každé z hlavních atrakcí se platí v přepočtu okolo 350 kč (a na slevu nemají nárok ani studenti.) Naštěstí je možné si zakoupit speciální okružní vstupenku (asi 800 Kč). Ta platí nejen do výše zmíněných míst, ale také pro návštěvu Nálandy a dalších památek a muzeí. Rozhodně se tedy vyplatí. Počítejte však s tím, že její platnost končí 14 dní od prvního použití!