Už je to více než tři týdny, co se stalo jedno z největších himálajských neštěstí, ale myslím, že následující výkon by neměl zůstat zapomenut! A to nejen ten sportovní, ale také ten lidský!
Když v září lavina na Manaslu semlela celý 3. výškový tábor, neváhali Benedikt Böhm a jeho Dynafit team ani minutu a už za 15 minut po tragédii stoupali na pomoc.
Jeden z přeživších Glen Plake o nich řekl: „Tihle chlapi jsou naši hrdinové!“
První chvíle po katastrofě a těžké rozhodnutí
Benedikt a jeho tým komentovali situaci takto: Udělali jsme, co jsme mohli a poté se vrátili do základního tábora. Tam jsme se znovu nějak zorganizovali. Všichni jsme byli pěkně šokovaní z toho, co se stalo. Někteří z nás toho měli dost a to jak psychicky, tak fyzicky a rozhodli se v expedici nepokračovat. Zbytek z nás to samozřejmě respektoval a podpořil je.
Trojice Sebastian Haag, Constantine Pade a Benedikt Böhm se rozhodli jít do vrcholového pokusu, a to kvůli létům příprav a silné motivaci. Böhm zdůraznil: Rozhodnutí pokusit se o vrchol po takové tragédii bylo hodně těžké, ale rozhodli jsme se do toho jít také kvůli uctění památky obětí. Není však jednoduché jít na kopec jako první po takové tragédii“.
Glen Plake jejich rozhodnutí podpořil: Plně stojím za jejich rozhodnutím. Hráli důležitou roli při záchraně a pak v sobě našli sílu pokračovat na vrchol. To je úžasné!“
Za 24 hodin budou zpět!
Po pár dnech odpočinku mohlo dobrodružství začít. 29. září kolem 18:00 Böhm a Sebastian Haag vyrazili přímo do kempu 2, kde na ně čekal Constantine Pade. Na cestě do kempu tři začali Haag a Pade zaostávat. Cestu jim neulehčil ani sílící vítr.
Benedikt Böhm stanul na vrcholu sám, a to v 9:00 ráno. Takže měl za sebou 15 hodin lezení. Nestrávil na něm mnoho času a ani neslavil. Uctil památku za zesnulé tím, že na vrchol umístil buddhistické modlitební vlajky.
Böhm čekal na vrcholu téměř hodinu, ale potom se rozhodl začít sestupovat. Těsně pod vrcholem potkal dvojici Haag a Pade, kteří se rozhodli nepokračovat na vrchol a šetřit energii na náročný sjezd! Za 8,5 hodiny byli opět v základním táboře. Takže celý výstup jim trval 23,5 hodiny. Vše navíc absolvovali bez použití umělého kyslíku.
Co si Benedikt Böhm myslí o použití kyslíku?
K tomu, proč Benedikt nepoužil kyslík, se vyjádřil takto: „Každý si může vybrat, jestli použije kyslík nebo ne, ale pro mě je volba 100 % jasná. Pokud používáte kyslík, tak je to jako jet maratón na motocyklu, zatím co všichni ostatní běží. To není můj styl! Dávám přednost čistému výstupu jen prostřednictvím vlastních schopností. Nikdy však nebudu nikoho soudit, když ho použije! Jednou jsem viděl 70. letého Japonce, který na vrcholu plakal. V tomto případě to chápu.“
S využitím daily.epictv.com
