Nejzápadnější část hlavního a nejnavštěvovanějšího hřebene Vsetínských vrchů nabízí mnoho nádherných výhledů. Během cesty prakticky není možnost jakéhokoliv občerstvení (pokud neodbočíme kousek k turistické chatě Cáb), proto je dobré vzít si s sebou něco k snědku a pití. Stoupání je středně náročné, zdoláme asi 450 m převýšení.
Vsetín, zámek – Nad Švagery, rozc. 3,5 km – Nad Dřevojánky, rozc. 6 km – Javořina 7,5 km – Lopunice 8 km – Pod Cábem, rozc. 11,5 km – U Krošenků, rozc. 15,5 km – Vsetín 24,5 km.
Výstup zahájíme přímo ve Vsetíně u zámku**, kde můžeme také zaparkovat auto. Z Horního náměstí se vydáme ulicí mírně do kopce Jabloňovou ulicí ke hvězdárně (otevřeno denně 8–15 h), budova soudu zůstane za námi po levé straně, několik panelových domů po pravé. Asi po tři sta metrech se k nám připojí z levé strany modrá turistická značka. Po pár krocích míří ulice prudce vzhůru, mineme několik posledních domků a už po pěšině vystoupáme až k uzké silničce. Otočíme se a vychutnáme pěkný výhled*** na údolí Bečvy a Vsetín, sevřenými okolními kopci. Stále stoupáme po modré značce až se silnička po chvíli změní v místy zpevněnou širokou cestu, která se klikatí střídavě příjemným jehličnatým lesem a po horských pastvinách s osamělými staveními, nabízejíc pěkné výhledy do okolních údolí – vlevo Jasenky, vpravo Jasenice. Následuje krátký strmý výstup k rozcestí nad Dřevojánky – dále cesta klesá do malého sedýlka. Tady uhneme společně s modrou turistickou značkou vlevo prudce do kopce a vystoupáme na vrch Javořina* (678 m), ze kterého se otvírají stejně jako z mnoha míst na naší trase nádherné pohledy na okolní kopcovitou zalesněnou krajinu. Stojíme na rozcestí se žlutou turistickou značkou. Zatočíme vpravo po modré a žluté k rozcestí Putýrka, odkud se otvírá další výhled směrem k západu na východní část Hostýnských vrchů. Scházíme z kopce, modrá značka uhýbá vlevo, my pokračujeme po modré. Časně z jara nebo po vydatných deštích je cesta hůře schůdná (mokřiny) a je lepší výlet si malinko prodloužit, dojít po modré turistické značce do Dušné a zde odbočit vpravo po červené směrem k Cábu.
Žlutá turistická značka nás po nepříliš kvalitní lesní cestě přivede až k asfaltce, kde zatočíme vpravo, zvolna stoupáme vysokým lesem, až dorazíme k rozcestí Lopunice. Tady narazíme na červenou turistickou značku, sledující asfaltovou silničku. Pustíme se po ní vpravo smíšeným lesem s příměsí buku, šlapeme mírně do kopce k Cábu – vlastní vrchol zůstává po naší levé ruce. Silnice tu vede až na malé výjimky lesem, je velmi pohodlná, ale je třeba dávat pozor na občas projíždějící automobily.
Na celém úseku mezi Lopunicí a Cábem sledujeme prakticky hranici chráněné krajinné oblasti Beskydy. Silnice se neustále mírně vlní nahoru a dolů, teď začne opět více stoupat, až nás přivede k rozcestí Pod Cábem. Můžeme využít první a také poslední možnost občerstvení na trase našeho výletu – turistická chata je odtud jen pár pohodlných kroků po rovině po silničce vlevo.
Naše trasa vede dále po hřebeni spolu s červenou turistickou značkou – na pohodlnou silničku ale musíme rychle zapomenout, pod nohama máme ne moc kvalitní lesní cestu. Zde začíná o něco náročnější úsek našeho výšlapu. Asi po dvou kilometrech cesta začne velmi prudce klesat (dáme opět velký pozor hlavně v období tání a vydatnějších dešťů – cesta se stává velmi těžko schůdnou). Po prudkém klesání si můžeme oddechnout, dále pokračujeme po pohodlnější cestě lesem až k pastevecké usedlosti U Krošenků*. Tady opustíme červenou turistickou značku a vydáme se vpravo po žluté. Jdeme po hřebeni, místy mírně zalesněném, stále víc ale převažují horské pastviny, otvírají se krásné výhledy na okolní hory, na stráních stojí několik osamocených typických valašských pasekářských usedlostí. Příjemná cesta nás přivede až do sedla pod vrch Lysný, kde nás turistická směrovka pošle doprava na lesní komunikaci prudce klesající do Vsetína. Scházíme mezi stromy, brzy míjíme první domky, projdeme sídliště, dospějeme k železniční trati, překročíme Vsetínskou Bečvu a zamíříme k železniční stanici.
(Doporučujeme průvodce po Beskydech z edice Česko všemi smysly.)
