TOP 5 světových dálkových treků, které prostě jednou musíte zažít!

The Great Himalaya Trail (GHT) – pochod vysoko nad mraky

První dálkový trek, který vám sice s jistotou doporučujeme absolvovat, ale nebude jen tak pro kdekoho. Stezka fenomenálního „Velkého himálajského pochodu“ protíná nejvyšší pohoří světa a království hor v zemích jako Nepál, Pákistán, Indie, Bhútán a Čína. Za svými „nej“ si cesta pevně stojí, obrovské převýšení až 88 kilometrů na trase delší než 4500 kilometrů posouvá tuto výzvu do dalších úrovní, na něž musíte být náležitě připraveni, fyzicky i psychicky, časově i finančně – vždyť zatím nikdo ji nepřekonal v kuse! Taková je to výzva! Mnoho míst není detailně zmapovaných a celý nástih trasy tak stále leží jenom na papíře.

Pravděpodobně nebudete na takovou akci mít (což není žádná ostuda, i my v redakci s úctou klopíme zrak před jejím majestátem), a tak se vydejte alespoň na část treku do rušné Indie či vřelého Nepálu, kde se neztratíte a najdete si tam to, co vás bude bavit… A předtím se třeba podívejte, jak ultratrailový běžec a dobrodruh Phelippe Gatta, o němž jsme vás informovali, himálajskou výzvu přijal – alespoň její nepálskou část! Klobouk dolů!

Proč lidé vyráží na dálkové poutě, jaké jsou nejznámější dálkové trasy v Evropě i ve světě a jak roste popularita dálkový treků, čti v našich dalších článcích. V roce 2020 zažily velký boom dálkové trasy i po Česku. Severní hranici od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod republiky zhruba kopírují přes 1000 km dlouhé trasy Cesta Českem a Severní stezka cesty Via Czechia. Jižní stezka Via Czechia pak v délce víc než 1000 km prochází podél jižní hranice ČR také od nejzápadnějšího po nejvýchodnější bod naší vlasti.

Od zkušených thru-hikerů máme pár tipů, jak si dlouhé traily užít bez zbytečné zátěže a bezpečně. Než vyrazíš, přečti si návod od Petra Koska – držitele prestižní Tripple Crown za absolvování tří dálkových trailů přes USA (Pacific Crest Trail, Continental Divide Trail a Appalachian Trail), jak odlehčit výbavu na trek. Seznam jak se zabalit na trek pod 7 kilo, připravila milovnice ultratrailů Viktorka Hlaváčková.

Co se ti na každém treku určitě bude hodit, je dobře zásobená outdoorová lékárnička, trekové hole, které ušetří tvé klouby, a taky bys měl/a vědět, jak ošetřit puchýře, protože těm se asi nevyhne nikdo.

The Pacific Crest Trail (PCT) – Amerikou po svých

Dálková turistická stezka vedoucí z hranic Mexika až do Kanady podél pobřeží Tichého oceánu Spojenými státy americkými je opravdová výzva, se svou délkou přes 4200 kilometrů láká už roky nejvytrvalejší turisty, aby se na ni vydali a změřili své síly nejen s přírodou, horami a převýšením, ale především sami se sebou. Už je to nějaký čas, co jsme si psali o skvělém dokumentu Only The Essential páru turistů, kteří na ni vyrazili. A pokud si myslíte, že akce podobného ražení je jenom pro ostřílené borce v nejlepším vybavení, podívejte se na příběh Megan Rose Bullers, která pochodem bojovala proti roztroušené skleróze. Tak vzhůru do Severní Ameriky!

Petr Kosek, provozovatel webu www.nalehko.com, nadšenec do trekování a všech dobrodružství, který jako jeden z mála Čechů absolvoval kompletní trek v jednom kuse pro nás soukromě prozrazuje: „4,5 měsíční přechod Pacific Crest Trailu v USA byl pro mě životní zážitek. Kromě toho, že procházíte širokým spektrem prostředí od pouští (Mojave, Anzaborego), přes velehory (mnoho sedel přes 3000 m n. m.), lávová pole, nekonečné hluboké lesy až po deštný prales mírného pásu u kanadských hranic je tu aspekt skutečného dobrodružství a sounáležitosti s prostředím, ve kterém jdete. Nejste tam totiž na týden dva, ale na několik měsíců. Téměř stále desítky kilometrů od nejbližší silnice a s omezenou možností zásobování. Už nejste na výpravě, ale tohle je váš život. Jít 30 až 50 km denně, jíst a spát a užívat si všechno, co příroda každý den nabízí. Rozhodně doporučuji!“

GR11 – španělskou nespoutanou přírodou

Kdo jednou na vlastní kůži poznal kulturu španělské země, kdo jednou vyrazil do strmých kamenných hor oddělujících zemi galského kohouta a zbylou Evropu od celého Pyrenejského ostrova, bude se do nich chtít vracet navždy. Tisíce kilometrů značených stezek vás provedou Pyrenejemi, neprávem zastíněnými Alpami, na této straně s nejvyšším vrcholkem hřebene Pico de Aneto (3404 m n. m.) od nejznámějších míst po nejzapadlejší kouty a vesnice, kde se zastavil čas a lidé už do nic dávno ztratili cestu, pro fanšmejkry je tu ale něco jiného. Významná turistická stezka s označením GR11 (Grande Randonnée 11) v barvě červenobílého pruhu protíná celý hřeben na jižní straně od Atlantského oceánu až ke Středozemnímu moři v délce téměř 900 kilometrů s převýšením až 40 kilometrů. Nenajdete-li dostatek času, motivace či odvahy na „jedenáctku“ vyrazit, můžete se alespoň podívat na některá místa hor, třeba ke kouzelnému jezeru de Anayet či na Pic de Coma Pedrosa, což je nejvyšší hora Andorry. Srdcovka!

O této krásné cestě se rozpovídal nadšený sportovec, milovník horské přírody Jiří Štaffa, který ji s autorem tohoto článku v roce 2011 absolvoval za 38 dní, a rozhodně ji doporučuje: „Přechod Pyrenejí byl můj nejdelší trek v životě a také patrně nejkrásnější, každý den se střídala jiná krajina, jiné výhledy, nikdy to nebylo stejné. Je to určitě skvělý odrazový můstek pro ty, kteří chtějí s podobnými treky začít. I my jsme to šli bez větších příprav a předchozích zkušeností, hlavní je chuť něco dokázat a nevzdát se při prvních problémech, cesta vás naučí!“

Svatojakubská cesta – chůzí za poznáním sebe sama

Svatojakubská cesta neboli Camino de Santiago je opravdový „poutnický“ pojem. Nejedná se o jednu jedinou ustálenou a ucelenou cestu, která by začínala v bodě A a končila v bodě B. Má totiž jednu proměnnou – a tím je právě bod A. Ten má mnoho podob, buď v podobě konvenčních míst, z nichž lze celý pochod začít a z nichž existují návody, jak pokračovat dále, nebo si ho můžete stanovit zcela sami, dle své chuti, a vyrazit zcela dle svého. Bod B, konec vaší cesty, je ale v tomto případě pro všechny stejný, je jím legendární poutní španělské Santiago de Compostela, kde jsou v místní katedrále uloženy ostatky sv. Jakuba. Odznak „mušle hřebenatky“ na vašem batohu či oblečení bude spolehlivým poznávacím znamením po celém světě, že jste se do Santiaga de Compostela vydali, ať už z duchovních pohnutek, nebo prostě jen tak, poznat po cestě sebe sama. Nebudete v ani jednom případě první ani poslední, ke katedrále v Santiagu de Compostela šlapou ročně desetitísce turistů, bez ohledu na délku trasy, pro každého je hranice jiná! Cestou potkáte spřízněné duše, strávíte krásné večery na ubytovnách vypravováním příběhů a druhý den zase s lehkým batohem můžete pokračovat dále s ostatními.

Pro Belgičana Wernera van Zuylena byla Svatojakubská cesta velkolepým dobrodružstvím i hlubokou sondou do vlastního já. Vyrazil až z Moskvy, aby putoval pět měsíců sám (ale nikdy ne doopravdy sám) Evropou a ušel 4500 kilometrů (i přes Českou republiku). Měli jsme to unikátní štěstí, že jsme s ním mohli udělat velký rozhovor. A jakou měl vlastně motivaci? „V 52 letech jsem si chtěl udělat přestávku ve svém životě a strávit ji kombinací věcí, které jsem doposud zmeškal: trek na delší vzdálenost na vlastní pěst, život v tichosti a v míru s denní i noční přírodou, také objevování našeho starého kontinentu skrze krajinu a lesy, jeho duši,“ prozrazuje věčně usměvavý a optimisticky naladěný padesátník v samotném rozhovoru. A přidává ještě jednu radu všem: „Udělejte to! Vstaňte a vyrazte za nádhernými zážitky. Je jedno, kde začnete, je jedno, kde skončíte. Lepší je jít do neznáma a … sám!“

Te Araroa Trail – přes zemi  zaslíbenou

Neznáme v redakci asi nikoho, kdo by nechtěl jednou zavítat na Nový Zéland. Ostrov snů, kde se snoubí vysoké hory, džungle, pláže, bouřlivé řeky, ledovce, nekonečné louky a civilizace. Zkrátka – všechno, co chcete. A nebylo by to kompletní, kdyby se zde nenalézala jedna z nejkrásnějších a nejdelších túr světa – Te Araroa. Svou délkou přibližně 3000 kilometrů a převýšením přes 100 kilometrů (!) rozhodně nezapadá do propadliště žebříčku náročnosti, ale drží se těsně u vrcholu. Spojuje nejsevernější cíp s tím nejjižnějším na Novém Zélandu. Ale pozor! Každý bod se nalézá na jiném ze dvou ostrovů, mezi nimi ti nejodvážnější a nejlepší přejíždějí na kajaku, nepoužijí tak za celou svou cestu nic jiného, než pohonu vlastního těla! Mnoho nadšenců již tuto stezku přešlo (nejen britský ultrarunner Jeremy Bragg), nikdo nikdy nelitoval, naopak!