To základní o lodích na divokou vodu

TRADIČNÍ KATEGORIE KAJAKŮ NA DIVOKOU VODU

Kajaky klasické – tradiční tvary, oblé dno, délka přes 3m a výtlak přes 250 l, výhodou je stabilita a rychlost, pomalu se vytrácejí z výroby.
Kajaky na hraní (playboats) – nejrozšířenější a neoblíbenější skupina, délky kolem 2,5 m, výtlak do 225 l soustředěný blízko těžiště, jízda vyžaduje více zkušeností, plochá dna a ostré hrany, často různě objemné modifikace stejných modelů.
Kajaky na rodeo – nejrychlejší vývoj, neustálé změny, ploché dno, ostré hrany a špice – většina objemu co nejblíže kolem těžiště, malý prostor pro nohy, škála velikostí jednoho modelu, délky pod 2,5 m výtlak kolem 200 l, v sezóně 2002 nová vlna lodí pod 2 m, pro tzv. „air“ figury.
Kajaky na obtížné sjezdy (creekboats) – relativně krátké, většinou s mírně zaobleným dnem, délky kolem 2,5 m oblé, masivní špičky, větší objem (až 300 l), více vnitřního prostoru, bohatší bezpečnostní vybavení.
Kajaky na expedice – dlouhé (až 3,5 m) a objemné (přes 300 l) s dostatkem místa pro náklad, téměř výhradně s oblým dnem.
Kajaky pro děti – užší, kratší a menší než standardní lodě, jednodušší výbava.
Squirty – relativně dlouhé, úzké a s velmi malým objemem, konstruují se podle postavy jezdce.
Kajaky na surfování – specialita přímořských oblastí, plochá dna a ostré hrany, delší a užší než freestylové, s těžištěm posunutým dozadu, často s ploutvičkami na zádi.
Sit-on-top kajaky – na divokou vodu, vhodné pro začátečníky, stabilnější a bezpečnější při zvrhnutí.




VNITŘNÍ VYBAVENÍ KAJAKŮ

Sedačka – většinou anatomicky tvarovaná, přesto potřeba individuálních úprav – nepohodlná, neumožní dobrý kontakt s lodí a zhoršuje ovladatelnost. Kromě tvaru a hmotnosti sedačky je důležitá také její výška a možnost posunutí. Nízká = lepší stabilita menší efektivita záběrů. Vysoká = vratší loď, lepší rozhled a záběry.
Zádová opěrka – kvalita zádových opěrek se během posledních let rapidně zlepšila, jen málo výrobců si dnes dovolí dodat loď bez opěrky nebo s takovou, kterou nelze snadno nastavit.
Stehenní opěrky – jsou důležité pro ovládání lodi, často lze snadno nastavit pomocí několika šroubů nebo dolepením pěnou.
Opěrky chodidel – zjednodušuje a zkvalitňuje se jejich konstrukce, to přináší větší bezpečnost a pohodlí, zároveň často snižuje celkovou hmotnost lodi. Jednodušší jsou variabilní pěnové bloky vyplňující špičky, nově se objevují složitější systémy umožňující snadné nastavení.

KÁNOE

Deblkánoe – u nás stále přežívají poslední uzavřené deblovky odvozené ze starých závodních slalomových typů. V jiných zemích jsou dnes již opravdovou raritou.
Singlkánoe – většina singlířů dnes používá přestavěné kajaky. Ty nabízejí natolik dobré jízdní vlastnosti i příznivé proporce (především prostorný límec a dostatek prostoru pro kolena), že není mnoho důvodů pro výrobu singlů.
Otevřené kánoe (OC) – značně populární v Americe, mají relativně malý počet příznivců v Evropě, debl a singl se prakticky liší pouze délkou a vnitřním uspořádáním, délka singlů se pohybuje v rozmezí 3,4–4,2 m, u deblů je to mezi 4 a 5 m. Šířka – singly 70–80 cm, debly 75–90 cm. OC mají široká a plochá dna, zvednuté tupé špičky a vysoké kolmé boky. Tvar boků se mění po délce, střední část je vyboulená (tumblehome) – usnadňuje záběry blízko lodi, na koncích se boční stěny rozvírají šikmo vzhůru (flare) aby rozrážely vlny.


© Malý Průvodce světem outdooru 2002

Nejnovější informace a žhavé novinky ze světa vodního živlu pro všechny, kteří rádi drží v ruce pádlo najdete na vodáckém webu PÁDLER.
Dále tam naleznete aktuality a novinky na českých a zahraničních řekách, rozhovory s významnými českými vodáckými osobnostmi, reportáže z významných českých i světových expedic, novinky na vodáckém trhu nebo termínovky vodáckých akcí.