Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Nechte se inspirovat tipy na túry ve slovenské části Vysokých Tater, které jsou díky své rozloze a nadmořské výšce přesahující 2500 metrů označovány za nejmenší velehory světa. Pojďme se podívat na to nejzajímavější, co slovenská část Vysokých Tater nabízí.
Vysoké Tatry se rozkládají na slovensko-polské hranici a zahrnují nejvyšší vrcholy obou zemí. Ba co více, Gerlachovský štít je dokonce nejvyšší horou celého Karpatského oblouku. Díky své rozloze a nadmořské výšce přesahující 2500 metrů bývají označovány za nejmenší velehory světa. Z několika důvodů jsou hory přístupné jen po turistických stezkách, z nichž většina je každoročně od 1. 11. do 14. 6. uzavřena. Pokud byste se do hor chtěli vypravit mimo značené chodníky nebo během jejich uzávěry, budete k sobě potřebovat horského vůdce. Možností je také být členem horolezeckého svazu, ale i to má svá omezení. Držme se však značení a pojďme se podívat na to nejzajímavější, co slovenská část Vysokých Tater během léta nabízí.
Asi nejznámějším turistickým centrem Tater je Štrbské pleso. Najdeme zde několik hotelů, lyžařské středisko, kde se konalo mistrovství světa v lyžování, a samozřejmě nádherné pleso s okružní stezkou. Dokonce tady bylo natočeno několik filmů jako Román pro muže nebo Anděl na horách. Nás však zajímá, co se odehrává na vrcholcích, takže dotáhnout pohorky, uchopit hůlky a můžeme vyrazit.
Rysy, nejvyšší hora Polska
Naším prvním cílem bude vrchol Rysy. Nadpis je trochu zavádějící, jelikož na nejvyšší horu Polska budeme stoupat ze slovenské strany, ale má to své opodstatnění. Tato túra totiž nabízí vše, co v Tatrách chcete zažít. Průzračná plesa, krásné doliny i ostré štíty. Samozřejmě nechybí ani občerstvení na chatách s tradičními slovenskými produkty. Od Štrbského plesa dojdeme po Tatranské magistrále k plesu Popradskému, odkud začíná stoupání Mengusovskou dolinou. Stejně jako na většině túr i tady vaši nebojácnost prověří skalnatý úsek zajištěný řetězy. Výhodou této trasy je, že vás nahoře kromě okouzlujících vrcholových výhledů na slovenskou i polskou část Tater čeká občerstvení na Chatě pod Rysmi, která je nejvýše položenou chatou v Tatrách i na Slovensku (2250 m n. m.).
Tip: zdatní jedinci si u Popradského plesa můžou naložit náklad na záda a pomoct se zásobováním chaty. Za dobrý skutek dostanete čaj a kartičku nosiče.
Pokud nemáte odvoz z polské strany, čeká vás návrat stejnou cestou. Variantou je přespat v Horském hotelu Popradské pleso a další den vystoupat serpentinami nad jezerem až do sedla pod vrcholem Ostrva. Odtud sledujte Tatranskou magistrálu, která vás úbočím Gerlachu přivede až ke Starému Smokovci.
Kôprovský štít je takovým sousedem Rysů, ale na rozdíl od nich není tak navštěvovaný a budete mít šanci si užít vrcholové výhledy bez davů lidí. Začátek trasy k Popradskému plesu je stejný jako při výstupu na Rysy. V Mengusovské dolině se stezky rozdělí a člověk dál pokračuje směrem k vrcholu. Cestou minete Velké Hincovo pleso, které je největším plesem ve slovenské části Tater. Jak už to tak bývá, nejlépe se vám ale ukáže při pohledu shora. Krom něj můžete z vrcholu Kôprovského štítu obdivovat také Temnosmrečinská plesa, zmíněné Rysy, následující Kriváň, Vysokou, ale i navazující Západní Tatry nebo protější Nízké Tatry. Podobně jako trasa na Rysy, i tato měří okolo 19 km, jen převýšení je o 200 metrů nižší.
Mengusovská dolina, ze Štrbského plesa na Kôprovský štít
Kriváň, symbol Slovenska
Poněkud odlišnou turistiku nabízí výstup na Kriváň. Jedná se o nejzápadnější vrchol Vysokých Tater, který je jasně rozpoznatelný již při příjezdu k velehorám. Po několik desetiletí byl vyobrazen na státním znaku ČSSR a dnes ho najdeme na slovenských euromincích. Ze Štrbského plesa se opět vypravíme po Tatranské magistrále, ale tentokrát úbočím hor směrem na západ. Samotné stoupání začíná až od Jámského plesa a modrá značka neúprosně šplhá do výšky téměř 2500 m. Vrcholu dominuje dvojitý slovenský kříž a výhledy samozřejmě stojí za to. Díky poloze Kriváně jsou krásně vidět Západní Tatry i protější Nízké Tatry. Pro návrat zpět využijte stejnou cestu nebo můžete sejít na Tri Studničky, které jsou také častým výchozím bodem výstupu na Kriváň.
Druhým tatranským centrem dění je Starý Smokovec. Část obce Vysoké Tatry leží nad Popradem v nadmořské výšce okolo 1000 m. Najdeme zde nespočet ubytovacích možností a také železniční uzel. Tatranská električka se odtud rozjíždí do třech směrů, a tak s dopravou do Smokovce není problém.
Dobrodružná turistika přes Priečne sedlo
Dobrodružná turistika přes Priečne sedlo sice nezahrnuje žádný vrchol, ale rozhodně bude patřit k vašim nejoblíbenějším. Cestou totiž poznáte dvě studené doliny, dvě zajímavé turistické chaty a budete mít výhledy na dva nejznámější tatranské vrcholy. Hlavním lákadlem je samotné Priečne sedlo, do kterého vede prudká lezecká pasáž zajištěná řetězy a kramlemi. Právě díky ní patří tato turistika mezi nejnáročnější v Tatrách.
Ze Smokovce je potřeba nastoupat k turistickému středisku Hrebienok (lze zkrátit pozemní lanovkou) a pak už si můžete začít užívat krásy Tater. Kolem Obrovského vodopádu a Zámkovského chaty vstoupíme do Malé Studené doliny, kterou ukrajujeme výškové metry k Téryho chatě. Následující půl hodinka lezení do Priečneho sedla prověří vaše zkušenosti i odvahu. Ačkoliv se nejedná o vrchol, ze sedla budete mít nádherné výhledy na Gerlachovský a Lomnický štít. Dolů pokračujeme dále po žluté k další známé chatě, tentokrát Zbojnické. Tatranský čaj přijde vhod, aby sestup Velkou Studenou dolinou utíkal rychleji. Okruh se dá jít i opačně, ale jednodušší je překonat nejprudší část ve směru od Téryho chaty ke Zbojnické.
Slavkovský štít bývá mezi turisty trochu opomíjený. Jednak kvůli vysokému převýšení, ale hlavně díky psychické náročnosti. Nezahrnuje žádné lezení a hluboké spády, jak by někoho mohlo napadnout, naopak je výstup ryze turistický a poněkud monotónní.Náročnost je dána několika falešnými vrcholy, které člověku dávají naději, že už bude nahoře. Se značením si tentokrát nemusíte lámat hlavu. Stačí ve Smokovci najít modrou značku a ta vás dovede až na vrchol. Nevýhodou nástupů ze Starého Smokovce je oproti Štrbskému plesu počáteční nadmořská výška, která je o 400 m nižší. To je i přibližné převýšení, které vás dělí od Slavkovské vyhlídky, prvního zpestření na trase. Pohled na Lomnický štít a do doliny Studeného potoka dodá energii a člověk se může pustit do dalšího stoupání.
Zdálo by se, že Slavkovský štít za to nestojí, ale vrcholová panorámata mají něco do sebe. Právě umístění vrcholu v přední části tatranského masivu umožňuje jedinečný pohled z ptačí perspektivy na Podtatranskou kotlinu a protější Nízké Tatry. Na druhé straně naopak uvidíte moře vrcholů, štítů a věží. Podobně jako u většiny výstupů i tady vás čeká návrat po stejné trase. Jedinou možností je akorát spustit se ze Slavkovské vyhlídky na Hrebienok a den zakončit jízdou do Starého Smokovce na vypůjčených koloběžkách.
Okruh přes Východnou Vysokou se délkou i náročností velmi podobá turistice přes Priečne sedlo. Připraveny jsou pro vás horské chaty, dech beroucí výhledy i exponovaný výšvih do sedla. Rozdíl je akorát v dosažení vrcholu. Již název napovídá, že okruh vás zavede na vrchol Východná Vysoká (2429 m). Začátek trasy je tentokrát v Tatranské Polianke, odkud se lesem nastupuje k horskému hotelu Sliezsky dom. Tady se vám ukáže Velická dolina, kterou okolo stejnojmenného vodopádu vystoupáte do sedla Poľský hrebeň s netradičním rozcestníkem na starém stromu. Ze sedla se vyplatí si udělat půlhodinovou zacházku na Východnou Vysokou, kde si mimo jiné budete moct vychutnat pohled na Gerlachovský štít v celé jeho kráse.
Po návratu zpět na Poľský hrebeň je na pořadu dne přehoupnutí se přes Zamrznutý kotol do sedla Prielom. Tato část obsahuje další lezení po kramlích a řetězech, které patří k těm nejnáročnějším v Tatrách. V sedle Prielom už pak budete mít největší dobrodružství za sebou. Stezka chvíli ještě prudce klesá, ale v Kotlině pod Prielomom máte vyhráno a můžete se těšit na občerstvení na Zbojnické chatě a sestup Velkou Studenou dolinou do Smokovce. Okruh přes Východnou Vysokou sice podle popisu ve Starém Smokovci jen končí, ale je na vás, jaký směr zvolíte. Vzhledem k exponované části do sedla Prielom je však lepší začínat v Tatranské Polianke.
Přesuneme se na východ pohoří, kde Vysoké Tatry pomalu končí a Belianské Tatry začínají.
Okolo Chaty pri Zelenom plese na Jahňací štít
Jahňací štít je nejvýchodnějším vrcholem pohoří Vysoké Tatry a Kopské sedlo jej odděluje od Tater Belianských. Se svou výškou 2229 m patří mezi nejnižší přístupné vrcholy ve slovenské části Vysokých Tater. Nenechte se ale zmást. Relativně dlouhý nástup a převýšení 1300 m řadí tuto turistiku k těm náročným. Vyrážíte-li od rozcestníku Biela Voda, stačí následovat žlutou značku vedoucí až na vrchol. Cestou minete Chatu pri Zelenom plese, od které je přes jezero úchvatný pohled na několik špičatých štítů a ikonickou Jastrabi věž. Není se tedy čemu divit, že se Brnčalka (Chata pri Zelenom plese) stala filmovou lokací pro českou komedii Jak se krotí krokodýli.
Od chaty teprve začíná opravdové stoupání, které zabere cca 2,5 h. Při vrcholovém pohledu na „Belianky“ pak doslova objevíte novou tvář Tater. Žulové štíty jsou nahrazeny vápencem a místo kamenných polí se rozprostírají zelené horské louky. Z důvodu ochrany přírody jsou však Belianské Tatry téměř nepřístupné, takže je člověk může obdivovat jen z dálky.
Vraťme se zpět do centrální části Vysokých Tater, kde leží jejich král Gerlachovský štít. Ten je se svou výškou 2655 m nejvyšší horou Tater, Slovenska i celého Karpatského oblouku. Z různých důvodů sem bohužel nevede turistická značka, takže je zdolání možné jen za doprovodu horského vůdce a cena se pohybuje okolo 300 eur.Druhou možností je být členem horolezeckého svazu a zvolit výstup trasou s obtížnosti III nebo vyšší na stupnici UIAA. Takovou kombinaci nabízí hřebenová trasa zvaná Martinka, která začíná v sedle Poľský hrebeň a přes několik vrcholů se vine k vrcholovému kříži na Gerlachu. Sice je to varianta dlouhá, ale nabízí krásné lezecké pasáže, které nejsou náročné a dodají člověku dobrý pocit z výkonu. To vše za doprovodu panoramatických výhledů. Ať už si vyberete výstup s horským vůdcem nebo na vlastní pěst, rozhodně byste neměli Gerlachovský štít minout. Alespoň jednou za život to rozhodně stojí za to.
Vysoké Tatry toho nabízejí opravdu hodně. Na své si zde přijdou turisté, lezci a dokonce i přechodáři. Existuje totiž mnoho variant, jak Tatry přejít. Ať už jen čistě po Tatranské magistrále nebo s odbočkami přes vysokohorská sedla, výstupy na vrcholy a romantickými noclehy v horských chatách. Je na vás, jak si přechod naplánujete a jestli pak třeba navážete i na přechod Západních Tater (Roháčů). Jedno je však jisté. Přechod Tater i jednotlivé výstupy si rozhodně užijete!
