Tipy na nejlepší treky v celém Balkánu

Co je to Balkán?

Každý jistě ví, kde najít Balkán, už méně lidí ale zná přesné vymezení Balkánského poloostrova. Co myslíte, patří Řecko na Balkán, nebo nepatří? Ano, geograficky sem patří, poloostrov je totiž celá velmi různorodá oblast mezi Černým mořem a Jadranem. Patří sem Bosna a Hercegovina, Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Kosovo, Bulharsko, Albánie, Řecko a evropská část Turecka. Mezi balkánské státy se v některých případech řadí i Rumunsko, naopak Slovinsko a Chorvatsko se zase mezi ně většinou nepočítají (všechny mají na Balkáně jen menší část území).

Podrobné popisy túr na Balkáně

Trekování na Balkáně

Nabídka trekování je opravdu úžasná. Kromě nepatrných výjimek tvoří celý Balkán hory, takže je možné vyrazit skoro kamkoliv. Kdo má radši hory se zázemím horských chat a ubytoven, zamíří do Řecka, Chorvatska nebo Bulharska. Naopak nekonečné možnosti pro dlouhé opuštěné treky bez výraznějších stop civilizace najdete v Černé Hoře, Bosně a Hercegovině, Albánii, Srbsku či Makedonii. Jediným problémem je bezpečnostní situace, která se za poslední desetiletí neustále a velmi rychle mění, takže je třeba hlídat aktuální stav vybrané destinace.

Lákají tě dálkové treky? Via Dinarica se táhne v délce 1400 km balkánskou divočinou.

Trek pohořím Korab

Milovníci samoty mohou zvolit několikadenní trek pohořím Korab na makedonsko-albánské hranici, kde nepotkáte ani značku, natož turistu. Opuštěné pohoří se zaplňuje jen ve dnech pravidelných výstupů na společnou nejvyšší horu obou států, Velký Korab (2764 m). Trek nevyžaduje horolezecké výkony, ale je třeba počítat s velkými sněhovými poli i v letních měsících. Bezpečnostní rizika existují, ale nejsou velká. Obě země si uvědomují důležitost příjmů z turistiky a podnikají opatření pro bezpečí turistů (v rámci místních možností).

Paklenica těsně nad mořem

Jestliže ve většině balkánských hor nepotkáte živáčka, na pobřeží Jadranu je tomu jinak. Skvělé treky totiž najdete nejen ve vnitrozemí, ale také nedaleko známých mořských středisek. Příkladem může být chorvatské pohoří Velebit, které z moře obdivují jachtaři v okolí přístavu Zadar. Lákadlem jsou soutěsky Velká a Malá Paklenica, které stoupají od moře na náhorní plošinu ve výšce kolem 700 m. Trek soutěskami zvládnete za den, ale krása náhorní plošiny láká k vícedennímu poznávání. Hřebenovka pohoří Velebit s výhledy na moře a na chorvatské ostrovy je opravdu úchvatná. V jižní části se jmenuje „Velebeitski planinarski put“ a v severní části Velebitu je to „Premužićeva staza„, každá o délce 50 km s množstvím horských chat, květin a vápencových věží.

Bulharská Musala: střecha Balkánu

Nejvyšším vrcholem celého Balkánu a současně i Bulharska je Musala (2925 m). Samotný výstup na tuto královnu pohoří Rila není technicky nijak obtížný, z horského střediska Borovec sem míří asi 13 km dlouhá červená značka s převýšením 1500 m. Cestou zve k odpočinku chata Musala (2389 m) a asi kilometr od vrcholu horský přístřešek (2709 m). Výstup je možné zkrátit použitím lanovky, nebo naopak prodloužit asi týdenním přechodem celého pohoří Rila. Nejvyšší vrcholy balkánských států jsou vůbec zajímavým cílem. K jejich dosažení postačí průměrné trekové zkušenosti i vybavení. Není nutné pouštět se do horolezeckých terénů, což ovšem neznamená, že někde nebude potřeba jištění v exponovaném místě a při překonávání sněhových polí.

Triglav není na Balkáně?

Zajímavou geografickou otázkou je, jestli se slovinský klenot Triglav (2864 m) v Julských Alpách počítá k Balkánu. Severní hranici poloostrova tvoří řeky Sáva a Soča, což by mohlo Triglav k Balkánu přiřadit. K hraničním řekám ale patří také Krka, která leží jižně od Triglavu. Dalším argumentem je samotné pohoří Julské Alpy, které už patří k Alpám. Triglav tedy na Balkáně neleží. Túra na vrchol se nicméně řadí k nejhezčím ve Slovinsku a nehledě na geografii rozhodně Triglav ze svých plánů nevynechejte. Jen počítejte s tím, že sem za pěkného počasí míří hodně lidí (pozor na slovinské svátky, to tu je opravdu plno).

PŘEHLED: Nejvyšší vrcholy balkánských států (podle výšky)

Musala (nejvyšší hora celého Balkánu), 2925 m, Bulharsko, Rila
Mytikas, 2918 m, Řecko, pohoří Olymp
Triglav (leží mimo Balkán), 2864 m, Slovinsko, Julské Alpy
Velký Korab, 2764 m, Albánie a Makedonie, pohoří Korab
Djeravica, 2656 m, Kosovo, pohoří Prokletije
Moldoveanu (leží mimo Balkán), 2544 m, Rumunsko, Fagaraš
Zla Kolata, 2534 m, Černá Hora, Dinárské hory
Bosanski Maglić, 2387 m, Bosna a Hercegovina, Dinárské hory
Midžor (bulharsky Midžur), 2168 m, Srbsko, Stara planina
Sinjal (někdy také Dinara) 1831 m, Chorvatsko, Dinárské hory

Olymp je pohoří, nebo hora?

Sídlo řeckých bohů a bájné pohoří Olymp naopak na Balkán patří. Skrývá však jiné překvapení. Jen málo zájemců o dobytí Diova trůnu totiž dopředu tuší, že nejvyšší hora slavného pohoří se nejmenuje Olymp, ale má mnohem méně známé jméno Mytikas (2918 m). Cestou na Mytikas budete mít také hodně souputníků, ale nádhera vrcholových partií spolu s  geniem loci sídla řeckých bohů rozhodně stojí za to. Statistika slibuje lepší viditelnost dopoledne, navíc možná budete chtít počkat na vlídnější počasí, připravte se tedy raději na vícedenní trek (okolí je nádherné). V dosahu několika hodin od vrcholu je více chat, které je možné využít pro přespání. S vrcholovou partií Mytikasu mohou mít méně zdatní turisté trochu problémy, ale zkušenější trekař ji zvládne v pohodě.

Plitvická jezera

Pobřeží Jadranu se systematicky uchází o přízeň turistů. Zdejší přírodní krásy jsou díky tomu hodně navštěvované a skutečně je co obdivovat. Třeba Plitvická jezera v Chorvatsku (stát má na Balkáně 47 % území a tahle část na poloostrově leží), známá z filmů o Vinnetouovi, patří k masivně navštěvovaným místům.

Doporučit návštěvu uprostřed sezony nemůžeme nikomu, kdo se v hustém davu necítí dobře. Během rána se cesta k velkému vodopádu zaplní turisty a dav se posunuje krok sun krok, což málokoho baví. Ale máme radu – celá oblast kolem Plitvických jezer je protkaná stezkami. Pokud vyrazíte hodně brzo, můžete si nejhezčí místa prohlédnout bez davů a na zbytek dne utéct do méně navštěvovaných severních partií národního parku. Relativně v klidu si tu vychutnáte nekonečné travertinové kaskády, které rozhodně stojí za vidění.

Stara maslina v černohorském Baru

Na Balkáně se určitě setkáte se stromem, který v našich končinách neroste, ale jehož plody využíváme často a rádi. Olivovník je skutečným králem balkánských stromů, dorůstá do obdivuhodných tvarů s pokrouceným svalovitým kmenem. Staré olivové plantáže jsou pochoutkou pro oko i pro fotoaparáty. Jeden z nejstarších olivovníků roste v Černé Hoře kousek od jadranského přístavu Bar. Návštěva je určitě zajímavá, ale nesmí vás otrávit oplocení a výběr nevelkého vstupného. Strom známý jako Stara maslina je starý údajně kolem 2000 let. Při hovoru s domorodci však pochopíte, že každá oliva zmlazuje a na starém odumřelém kmeni může mít další a další výhonky. I tak je tenhle olivovník opravdu úctyhodný.

Zbytky války a obnovený most v Mostaru

Ačkoliv se následky balkánské války postupně odstraňují, není možné je přehlédnout. Tu a tam najdete upozornění na nevyčištěná minová pole, v méně turistických oblastech občas spatříte rozstřílené domy. Na řadě míst fotografie připomínají, jak bylo konkrétní místo zničeno podlým protivníkem. Hořkost nejvíce poznáte při hovoru s lidmi, kteří na válku jen ztěžka a pomalu zapomínají. Přesto se život na mnoho míst vrátil. Dubrovník je opět v dobré kondici a z obnoveného mostarského mostu už zase místní mladíci skáčou za peníze turistů do dvacetimetrové hlubiny.

Vítejte na Balkáně

Zotavuje se i příroda. Před časem jsme mířili autem z Lublaně na jih kolem hory Krim (1107 m). Přesně v místech, kde geograficky začíná Balkán, se silnice vyšplhala vzhůru a asfalt se změnil na prašnou lesní silničku. Auta zmizela a my dumali, jestli vůbec projedeme. Na svačinu jsme našli malou odbočku, která končila v lese snad deset metrů od „hlavní“ silnice. Vystoupili jsme, les dýchal vlhkostí a my svačili.

Pak začalo krápat, tak jsme zalezli do auta a v klidu dojídáme, když moje žena najednou nevěřícně říká: „Vidíš to, co já?“ Snad 30 m od nás, jen kousek od místa, kde jsme před chvílí svačili, stojí medvěd! Zážitek! Chvíli na sebe civíme, pak medvěd máchne tlapou a zmizí. Sice nejsem znalec na medvědí posunkovou řeč, ale určitě se to dalo vyložit jako: „Vítejte na Balkáně!“ Byl to sympatický medvěd i přes to, že v daný moment jsem byl skutečně rád, že sedím v autě. Takže, vítejte na Balkáně!

Balkánský poloostrov

Rozloha: 550 000 km², počet obyvatel: kolem 55 milionů

Balkánský poloostrov leží v jihovýchodní Evropě mezi Černým mořem na východě a Jaderským mořem na západě. Na severu tvoří hranici řeky Soča, Krka, Sáva a dolní tok Dunaje, na jihu je to Jónské, Krétské, Egejské a Marmarské moře.