Tipy na 3 trasy pro trekové i horské kolo v chráněné krajinné oblasti Brdy

Prohlédněte si všechny fotografie k článku…

Brdská linka

Pětašedesátikilometrová trasa protíná od jihu na severovýchod naskrz bývalý vojenský prostor a cestou uvidíte to hlavní, co nejen vojenské lesy skrývaly.

Na začátek trasy na vrch Nad Maráskem se můžete dopravit od Borovna, Míšova nebo Nových Mitrovic. Odtud vás budou po hřebenu provázet turistické značky červená, žlutá a nakonec zelená do malé vesničky Teslíny. Po cestě si udělejte zastávku na Třemšíně, pod jehož vrcholem se nachází malebná Třemšínská bouda a partyzánský bunkr, na vrcholu pak kaplička a pozůstatky stejnojmenného hradu.

Z Teslín, kde je poslední možnost občerstvit se v civilizaci, pokračujte směrem na Padrťské rybníky – jedno z nejnavštěvovanějších míst v Brdech. Cestou do údolí k rybníkům minete málo znatelné stopy po tajemném klášteru mnišského řádu benediktinů. Padrťské rybníky nabízejí poklidnou projížďku malebným prostředím, odkud vás čeká stoupání směrem na Roviny a na druhý nejvyšší vrchol Praha (862 m). Otvírají se tu postupně výhledy směrem na Plzeňsko a z vyhlídky Čákova na Rožmitálsko.

Hřebenová cesta pokračuje přes Malý Tok kolem Brdce a pak stoupá na nejvyšší bod Brdské vrchoviny Tok (865 m). Z vrcholu se dá jet dál po kraji lesa nebo se vrátit k rozcestí U Carvánky a pokračovat po cestě zvané Dřevěnka směrem k vrcholu Houpák. Tam vás čekají další nádherné výhledy a několik bunkrů – spodní z nich si zahrál ve filmu Obecná škola.

Dál vás cesta zavede přes letiště k romantické zřícenině gotického hradu Valdek, který pomalu zarůstá trávou a vegetací. Lesní cestou se dostanete až do vesnice Křešín, odkud vás naučná stezka „Z Jinec na Olymp Brd“ zavede do sousední vsi Jince. Táhlým stoupáním se odtud dostanete až na hojně navštěvovaný vrchol Plešivec (654 m), z něhož budete mít krajinu Brd a Křivoklátska jako na dlani. Tady Brdská linka končí a vy můžete pokračovat na Hořovice, Zdice, Hostomice, Dobříš nebo směrem na Prahu.

Velký okruh brdskými lesy

Okruh prochází skrz hluboké lesy a údolí i opuštěné osady bývalého vojenského prostoru.

Na okruh brdskými lesy je možné se připojit z kterékoli strany a je lepší ho absolvovat proti směru hodinových ručiček. Pokud se vydáte ze vsi Jince, čeká vás nejdřív stoupání na zříceninu gotického hradu Valdek. Lesy po levé straně zůstávají nadále v majetku armády a stále se odsud ozývá střelba. Respektujte proto varovné cedule a nepouštějte se tam. Po cestě nevynechte vyhlídku na Jindřichově skále, odkud přes koruny stromů dohlédnete až na zříceninu Valdek.

Na rozcestí U Křížku vás odbočka vpravo nasměruje do sedla mezi vrcholky Tok a Jordán, odkud podél potoka Rezerva trasa klesá až k odbočce k loveckému zámečku Tři Trubky. Tato nejhonosnější lovecká základna v Brdech, vystavěná v alpsko-secesním stylu, poskytla v historii přístřeší osobnostem, jako byli T. G. Masaryk, E. Beneš a za druhé světové války tu byl po neshodách s Hitlerem internován polní maršál Walter von Brauchitsch. Od zámečku pojedete malebným údolím říčky Klabava a dál směrem k vesnici Trokavec. Cestou minete pěchotní střelnici, v jejíž horní části připomínají zaniklou vesnici Kolvín mechem zarostlé základy domů.

Z Trokavce se po značené cyklotrase vydejte směrem k Padrťským rybníkům. Po cestě podél Dolejšího padrťského rybníka, na jehož severním břehu ležela vesnice Padrť, opět zahlédnete zbytky stavení, která byla v první polovině 50. let srovnána se zemí. Stejný osud potkal i sousední vesnice Přední a Zadní Záběhlá.

Ve vesnici Nepomuk určitě zastavte v cykloosvěžovně zvané Nepál a dál se vydejte směrem na Láz a kolem nádrží Lázská, Pilská a Octárna až do vsi Obecnice. Nádrže slouží jako zdroj pitné vody, proto se v nich není možné osvěžit, maximálně se z břehu pokochat vodní hladinou a udělat pár snímků. Zpět do výchozího bodu v Jincích se dostanete po cyklotrase č. 302 přes Drahlín, Sádek a Bratkovice.

Po brdských osmistovkách

Kratší okruh po nejvyšších partiích Brdské vrchoviny je vhodný spíš pro horská kola a nabízí ty nejlepší výhledy z centrální části Brd.

Výchozím bodem je Carvánka kousek od vrcholku Tok, ale napojit se na trasu je možné odkudkoli. Trasu je lepší jet po směru hodinových ručiček a tentokrát si určitě přibalte i navigaci.

Od Carvánky se tedy vydáte nejprve na jih na nedaleký vrchol Brdce (839 m), odkud se vám při pohledu na Prahu ukáže i elektrárna Temelín. Přes Malý Tok (843 m) pokračujete na vrchol Praha (862 m), který byl za druhé světové války centrem radarové základny Pegasus-Y a zbytky po těchto zaměřovačích je možné dohledat ještě dnes.

Při sjezdu z Prahy si pravotočivé zatáčce nenechte ujít základy kuchyně německé posádky obsluhy radarů. Na rozcestí Na Rovinách minete základy hájovny, která byla v 50. letech rozebrána a znovu postavena v nedalekém Nepomuku.  Dalším vrcholem v řadě je Peterák (814 m), ze kterého klesnete zpátky na asfaltovou cestu ke strážní boudě Lizská. Podobných strážních chat, které sloužily jako útočiště hajným, když dělali zátahy na pytlácké bandy, se dochovalo už jen pár. Při podrobnějším zkoumání zjistíte, že místo oken mají malé střílny. Po překonání údolí Třítrubeckého potoka čeká stoupání na vrchol Koruna (832 m), který se nachází v samém středu Brd, a najdete na něm z bezpečnostních důvodů úmyslně zbořenou triangulační věžičku.

Odtud pokračujte směrem na Jordán (826 m), pod nímž najdete stejnojmennou dopadovou plochu dělostřelectva. Jeden z nejhezčích výhledů se otevírá na vrcholku Houpák (794 m), na kterém najdete také několik bunkrů. Při špatném počasí a větru tam ale vůbec nedoporučuju vystrčit řídítka z lesa. Totéž pak platí i na dopadovce Tok, ze které se pokračuje po požární cestě až nahoru k Carvánce.

Možná se bude někomu zdát tento okruh krátký, ale je potřeba počítat také s příjezdovou a odjezdovou trasou. K řadě vrcholků je možné přidat kromě nedalekého Toku ještě Kočku, Kamennou a Hlavu, kde už ale bude potřeba překonávat výraznější údolí.