Tipy a rady na vybavení do ledu

Cepín je i není zbraň

Vzpomínám si na starou kresbu, na které sedí na saních pán zjevu Trautenberka. Saně řídí dva lokajové s dlouhými dřevěnými cepíny, připomínajícími krumpáče. Jasan dnes nahradila slitina hliníku nebo uhlíková vlákna. Na VHT se používají cepíny turistické. Pro lezení v ledu se sklonem tak od 50 stupňů se používají kratší cepíny neboli lezecké zbraně s délkou kolem 50 cm. Protože se často i v prudkém terénu vyskytuje sníh, skála nebo zmrzlá tráva, hovoříme také o mixovém lezení. Pokud v terénu převládá holá skála, jde o disciplínu zvanou drytooling.

Jak vypadá takový cepín

Začnu pěkně od topůrka, které bývá nejčastěji ze slitiny hliníku, občas i z uhlíkových vláken, a jeho tvar bývá z několika důvodů zahnutý. Se zahnutou zbraní se snáze zdolávají ledové boule, hákuje se za skalní výčnělky a nedochází k narážení prstů do ledu. Při výběru cepínu je dobré sledovat i označení jeho kategorie. Na topůrku i hrotu bývá označení „B (basic)“ nebo  „T (technical)“. Písmena symbolizují odolnost při zatížení, kdy většina lezeckých cepínů je těch pevnějších, ,,téčkových“.

Pro co nejlepší úchop a ochranu prstů je důležitý tvar rukojeti. Užitečná je zarážka ruky, pro kterou se užívá pojmenování boxer. Pro jistý úchop jde o klíčový prvek, který ale naopak brání zapíchnutí cepínu do sněhu. Proto je oblíbená řada univerzálních cepínů, které mají boxer odnímatelný. Po jeho sundání poskytuje nástroj lepší oporu při pohybu v exponovaném terénu.

Cepín musí mít hlavu a patu

Dalším prvkem je hlava cepínu, která se skládá z hrotu a lopatky nebo tlouku. To všechno jde často z cepínu odejmout, vyměnit a přizpůsobit cepín pro různé typy použití (různé typy hrotů, odnímatelný tlouk a lopatka, odnímatelný boxer, případně i přizpůsobitelná rukojeť). Kvalitní kované hroty jsou vyrobeny z chrom-molybdenové oceli. Pro snadné pronikání do tvrdého ledu je důležitý i tvar ostří.

Hroty cepínů je možné opakovaně brousit pomocí pilníku. O výhodách kvalitně naostřeného hrotu se už přesvědčilo několik mých kamarádů, kteří si s neobyčejnou šikovností vetkli své zbraně do různých nejmenovaných částí těla, z nichž některé se používají na sezení. Každé broušení však ubírá materiál hrotu, čímž mění jeho původní geometrii.

Poutka

Jako doplněk jsou k dostání poutka, která značně ulehčují rukám v úchopu. Na druhou stranu ale poutka (zvlášť ta, která se nedají odepínat z topůrka) znepříjemňují šroubování ledovcových šroubů. Osobně radši používám pružné smyčky zacvaknuté do spodních bodců cepínů a jisticího oka sedáku, které zabrání případnému pádu cepínu.

Mačky nejsou kočky, ani pro kočku

Také u maček se setkáme s několika turistickými a lezeckými typy. Lezecké jsou většinou z odolnější chrom-molybdenové oceli. Mají 12 nebo 14 hrotů, z čehož ty přední, vertikálně orientované, jsou často robustnější a delší než u turistických maček. Protože se mi už povedlo při lezení perforovat koženou pohoru tak šťastně, že to odnesla i ponožka a moje noha, vím o tom své. Podle typu konstrukce můžeme stoupací železa, jak se mačkám trefně postaru říká, rozdělit na rámová a kloubová. Poslední dobou jsou rámové mačky na ústupu a řada výrobců je ani nemá v sortimentu. Kloubové mačky jsou tvořeny zadní a přední částí s hroty. Obě části spojuje posuvný most, kterým jde nastavit velikost maček bez použití nástrojů.

Jak vybrat mačky

Při volbě způsobu upínání maček rozhoduje především použitý typ boty. Pod pojmem bota nemyslím lakýrky, cvičky ani nízké trekovky. Když boty k mačkám, tak minimálně pohorky do lehčího terénu, nejlíp ale boty pro pohyb v těžkém terénu. Tuhost boty totiž významně přispívá k dobrému upevnění maček při lezení. Pokud chcete lézt v klasických pohorkách, nejčastěji se používá třmen z tuhého plastu a druhé plastové poutko kolem paty. Tahle poutka jsou k sobě spojena provléknutým popruhem, vedoucím přes nárt.

Mačky pro pokročilé

Kdo to s lezením v ledu myslí vážněji než harfenista s hardrockem, dá přednost pevné kožené, textilní nebo plastové botě, která má žlábek na špici i na patě. Pro tyhle boty se používají mačky, které mají vpředu ocelový třmen pro zaklesnutí do žlábku na špici. Druhý kovový třmen pak vede z patní části maček. Na něm je ještě připevněn plastový zobák, který se zaklesne do žlábku na patě. Pak se zobák přiklopí k botě, čímž k ní mačku pevně přitáhne. Zobák je ještě zajištěn popruhem kolem kotníků. Protože přední i zadní třmen se dá většinou ukotvit do více poloh v mačce a zobák jde výškově nastavit stavěcím kolečkem, můžeme si mačky přesně nastavit na konkrétní velikost a typ obuvi. Variantou ukotvení maček je kombinace, kdy vpředu je plastový třmen a vzadu upínací zobák na třmenu.

Některé univerzální mačky mají výměnné typy upínacích prvků a dají se použít na různých botách. Výhodou jsou i přední vyměnitelné hroty, s možností použití jen jednoho monohrotu. Nezbytným doplňkem maček pro pohyb ve sněhu jsou plastové podložky proti nabalování sněhu, tzv. vyhazováky sněhu nebo též antibooty.

Šrouby a flétničky pro lezce hračičky

Výbava do ledu skýtá kromě maček a cepínu bohatý inventář. To máte: lana, helmy, sedáky, teplé spodní prádlo, karabiny… a šrouby do ledu. Nějakou dobu mi trvalo, než jsem začal věřit hrotům cepínů, zaseklých do zmrzlé vody. Být u toho jištěný jen pomocí krátké tenké trubky, zašroubované do vody výše uvedeného skupenství, je vyloženě špatný, ale opravdu špatný… nepěkná myšlenka. Jenže, led není skála a moc jiných možností k jištění neposkytuje. Pro postupové lezení v ledu se používají ledovcové šrouby délek od 9 do 23 cm. Na konci dříku mají oko pro karabinu a šroubovací kličku. Já mám nejradši drátěné sklopné kličky, se kterými je šroubování snadné a rychlé.

Kam se šrouby

Ohledně způsobu nošení šroubů se preference různí podobně, jako zásadní otázka, jestli nosit trenky nebo slipy. Se šrouby cvaklými na karabině se nemanipuluje moc dobře. Problém řeší tzv. flétny. Jde o plastová pouzdra na šrouby, která jsou k sobě spojená a nosí se na popruhu šikmo na hrudníku. Šrouby jde takhle tasit pohotově, a navíc flétny přispívají k ochraně závitů při lezení i při transportu. Jsa chlapec vynalézavý a vychovávaný moudrou ženuškou ku spořivosti, dostal jsem šikovný nápad a flétny vyrobil ze zahradní hadice. Výsledek mé snaživosti je takový, že praktičnost výrobku vysoce převyšuje estetickou stránku. Dalším hodně rozšířeným způsobem je používání plastových karabin, tzv. carry tools, které na sedáku odstávají, a dovolují tak šrouby pohodlně odebírat i přidávat.

Zvládnout techniku lezení v ledu není snadné a kromě fyzické odolnosti vyžaduje i tu psychickou. Článek měl jen pomoct zorientovat se v základním vybavení zájemcům, kteří zatím neměli co do činění s touhle, pro mě královskou lezeckou disciplínou.

Autor: Karel „Karlos“ Vidlák

Stálý spolupracovník redakce a lezec Karlos testuje horolezecké vybavení a dlouhodobě se mezi čtenáři Světa outdooru stará o šíření základního povědomí o vybavení pro většinu lezeckých disciplín.