Ahoj. Všimli jsme si, že máš zapnutý AdBlock. Prosím, pozastav si pro SvetOutdooru.cz blokování reklamy. Díky tomu můžeme zajistit více zajímavých článků o horách, vybavení nebo metodice nebo aktualizovat katalog stovek treků a ferat. Navíc se snažíme zobrazovat jen reklamy s outdoorovou tématikou, podporujeme touto cestou i mnohé charitativní projekty a neziskovky. Snad tě nebudou moc rušit. Děkujeme! Redakce SvetOutdooru.cz
Pískovcové lezení je odjakživa jakousi třešničkou na dortu pro většinu lezců. Světovým unikátem je v tomto směru Labské údolí, které lemují pískovcové masívy a věže vysoké až 80 metrů. Co „pískaře“ na Labském údolí tolik fascinuje? Je to charakter skály, vysoké nároky na morál, atypický styl lezení, atmosféra či okolní prostředí? Asi od každého trochu, ale pokud chcete být těmi, kteří udávají, co a kde se bude lézt, potom musíte tenhle sport a toto místo opravdu milovat. Jinak řečeno „práce“ prvovýstupce opravdu bolí.
Když se řekne, že někdo „dělá cesty“, tak to má svoji váhu. Pravdou však je, že kdo si tvorbu cest nevyzkoušel, nemá šanci tuhle činnost plně docenit. Vymyslet a zajistit náročnou cestu chce nejen určité lezecké schopnosti, ale také vysokou dávku trpělivosti a kreativního myšlení.
Snímek „Ti z Labského údolí“ vás provede těžkou prací prvovýstupce. Dozvíte se, co obnáší vytvářet cesty od spodu, jaké náčiní je k tomu potřeba a taky skutečnost, že ne vždy bude prvovýstupce odměněn postavením se na vrchol skalní věže. Možná, že budete velmi překvapeni tím, kolik nářadí je potřeba pro zajištění cesty. Lezci se tak v určitých chvílích stávají spíše všestrannými řemeslníky.
Lezci Tomáš Sobotka a Jiří Slavík vám názorně předvedou „jak se dělají cesty“ a formou vzájemných dialogů naznačí své lezecké postoje, hodnoty a principy. Tomáš s Jirkou ve filmu pracují na cestě, kterou pojmenují „Odcházení“ a shodují se na tom, že prvovýstupy jsou nikdy nekončící výzvou.
Labské údolí je rozsáhlá oblast, kterou, jak již název napovídá, protéká řeka Labe a spadá do CHKO Labské Pískovce táhnoucí se od Děčína až po státní hranici s Německem. Stěny údolí jsou pokryty lesy, ze kterých vykukují pískovcové útvary. Ve zmíněném úseku Děčín – státní hranice najdeme desítky skalních věží, na které vedou stovky cest. Údolí je z lezeckého hlediska rozděleno do šesti sektorů, z nichž nejvýznamnější je Centrální část, která leží na pravém břehu.
Skály pro lezecké účely objevili jako první saští lezci. Po válce objevili krásu místního lezení také našinci. Dnes se tady cesty dělí do dvou základních skupin, kterými jsou kruhy velmi řídce zajištěné „klasiky“ a novější moderní cesty, které dosahují nejvyšších stupňů obtížnosti na pískovcové skále.
Filmaři vsadili na jednoduchost a nesnaží se do dvaceti minut nacpat největší „Labské taháky“. To však neznamená absenci krásných záběrů. Zvlášť povedené jsou ty letecké nad celým údolím, které musí k návštěvě přitahovat snad každého, komu něco říká pobyt v přírodě. Hlavní poslání filmu, a sice zasvětit diváka do práce lezeckého architekta, podle mne bylo splněno do puntíku.
Trailer:
Tento film je zařazen jako bonusový snímek letošní Expdiční kamery, která se koná v únoru a březnu ve 204 českých a slovenských městech. Filmový festival Expediční kamera je přehlídkou nejúspěšnějších cestovatelských a outdoorových filmů uplynulé sezony.
