Test bundy Devold Thermo

Devold Thermo Jacket

Bunda z merino vlny

Infocena: 4486 Kč

Dodává: North Trappers

Po „objevu“, že první vlněná vrstva oblečení má své nesporné výhody, přichází nejen firma Devold s vlněnou druhou vrstvou, která tak vhodně doplní vrstvu první, která nemusí být nutně vždy jen vlněná. Poslouží tedy jako zateplovací druhá, nebo i třetí mezivrstva v extrémních podmínkách nebo jen jako svrchní prodyšná a přitom teplá vrstva pro mírnější chladné a suché podmínky.

Bunda Thermo je velmi dobře navržená, s překvapivě zpracovanými detaily. Je vyrobena z kvalitní nové vlny se zkříženými vlákny. Zajímavostí je uvedení průměru vláken 27/31 µm, což ukazuje, že nejde o nejjemnější merino, které je populární u první vrstvy, jak by někdo mohl předpokládat, ale o silnější a proto i odolnější a pevnější vlákna, která jsou vhodnější pro vrstvu druhou. Ze svrchní strany je zřetelná hustá a odolná pletenina, ze spodní pak jemně počesaný a na dotyk příjemný povrch. Bunda je samozřejmě těžší než obdobný výrobek třeba s flísu, hustá pletenina má poctivých 470 g/m² a má bunda velikosti XXL váží 840 g.

Známou výhodou pak zůstává, že vlna hřeje i vlhká až mokrá a dlouhodobým užíváním nepáchne a pocitově je také stále velmi příjemná. Výhodou vlny jako přírodního materiálu je také její dostatečná odolnost proti ohni, což je výhodou oproti syntetickým materiálům, když chceme nebo potřebujeme využít teplo klasického ohně. Pak i při závadě vařiče bunda zvládne odolat zášlehu plamene lépe než polyester a podobné materiály.

Bunda je tmavomodré barvy, s kontrastním světlemodrým šitím. Výrobce nabízí ještě variaci v černé barvě. Rukávy jsou nejen dostatečně dlouhé, ale navíc jsou zakončeny pružnými manžetami se zachycením palce, takže ruka je pak krytá až k prstům, což v mrazech každý ocení. Při běžném nošení pak stačí manžety ohrnout zpět. Celkovou pohodlnost bundy a současně i lepší odvod vlhkosti zajišťují pružné a prodyšné klíny pod pažemi z tenčího a lehčího materiálu, takže bunda nejen dobře sedí, ale na minimum se snižuje i absorbovaná vlhkost z těchto míst. Určitou nevýhodou vlny může být to, že máte-li už vlhkou bundu namačkanou déle v batohu, pak po oblečení nevypadá chvíli právě vyžehleně, také její schnutí je delší. Samozřejmostí u této bundy je prodloužený zadní díl, skutečně sahá až pod zadek, s možností stažení dvěma samosvorkami na bocích. Bunda má dvě prostorné boční kapsy a jednu vnější náprsní na levé straně, všechny uzavíratelné na zip. Náprsní kapsa má malý otvor dovnitř pro případné protažení kablíku sluchátek od přehrávače či mobilu. Hlavní zip bundy (YKK) je poměrně jemný, stejný jako na kapsách, podložený je slabou légou, aby jím netáhlo, a po úplném uzavření končí v malém „tunýlku“ na límci. Jezdce zipů jsou prodlouženy tak, že se dají snadno ovládat i v silných rukavicích.

V chladných, mrazivých dnech je bunda Thermo opravdu velmi dobrým praktickým oblečením. Příjemným překvapením je, že ač jde o bundu bez membrány či jiného „windstopperu“ díky hustému pletení ji závan chladného větru hned tak neprofoukne. Kromě teplých dnů najde v naší výbavě uplatnění od hor a vysočin až po polární oblasti. Prostě řečeno, je to dobře izolující střední vrstva, která je vhodná i jako vrstva svrchní, pokud nevane silný a trvalý vítr nebo i právě příliš neprší či hustě nesněží. Pak je nutné, jako obvykle přidat i třetí vrchní vrstvu nepropro.

Bundu či možná lépe řečeno teplý svetr jsem nosil hlavně při lyžování a mohu říct, že splnil mou představu o funkci vlněného oblečení ve druhé vrstvě. Pokud jsem nebyl nucen použít membránovou bundu, vlhkost bundy byla téměř neznatelná a nebylo třeba vlnu nějak dlouho sušit a lze ji tedy tak srovnat s oblečením z flísu. Na obou mi shodně zvenku odpařený pot vytvářel na zádech a ramenou mírnou jinovatku, která se dala snadno setřást. Pod nepropo oblečením se samozřejmě zadrželo víc vlhkosti v pletenině, ale i ve shodném množství s umělými materiály, ty pak byly na omak mokré, avšak přibližně dvakrát rychleji v teple uschly. Jako první vrstvu jsem střídavě nosil vlněné ale i PES a PP prádlo a pocitově jsem se cítil s bundou Thermo, jako druhou vrstvou příjemněji, než například s flískou. Nevím, je to asi dost subjektivní dojem, možná související s elektrostatickým nábojem nebo pro tělo vhodnou okolní vlhkostí. Podobný pocit také mívám s vlněnou první vrstvou za mírného počasí, už bez další vrstvy. Vlněná bunda Termo tedy navozuje pro tělo podobně příjemný pocit, jako mám u první vrstvy z merina, jen tvoří samozřejmě silnější izolační vrstvu. Ideální tedy asi je, pro střední fyzickou zátěž, použít obě dvě vrstvy z kvalitní vlny, což také mohu ze zkušenosti potvrdit, zvlášť při časté střídavé zátěži a velké zimě.

Během používání jsem nezaznamenal žádné opotřebení bundy od batohu či ledvinky. Zipy se nezadrhávají, do kapes se mi vejdou jak ruce v rukavicích, tak běžné rukavice tam odložené. Límec bundy mě zvednutý nevadil ani na holém krku, většinou jsem ale měl vyšší límec už u spodní první vrstvy, takže delší působení na zpocený krk zatím vyzkoušené nemám. Z vnitřní strany, která je jemně počesaná, nepozoruji žádné tvoření žmolků, jak by se u vlny dalo očekávat.

Všechny důležité části bundy jsou kvalitně zpracovány, nikde se nepářou ani nejsou nekvalitně sešité. Trochu výhrad mám jen k prošití jinak hezkého symbolického expedičního označení Devold na levém rameni, „Worn by Norwegians Since 1853“ které je, jak se říká, nějak odfláknuté, což mě mrzí. Podobným způsobem je proveden i drobný výstup na sluchátka z náprsní kapsy, na který však není vidět. Tyto detaily pak dojem z jinak kvalitní bundy poněkud kazí. Bundu ale mohu jen každému doporučit, protože její vlastnosti mě přesvědčily, že vlna skutečně v mnohém překonává ostatní materiály a zvláště pro delší akce v zimním období se určitě velmi dobře osvědčí. Pro úplnost uvádím, že bunda se také vyrábí v dámské variantě, která má střih vhodnější pro něžné pohlaví.