Máte radost, když najdete ideální místo k táboření? Místo v přírodě, kde ještě nebyl nikdo před vámi. Takových míst je na Zemi čím dál méně a cesty k nim jsou stále delší. Přesto stačí málo a alespoň ten pocit prvních obyvatel panenského kousíčku Země si můžete vychutnat. Jen mít to štěstí aby i vaši předchůdci věděli jak tábořit beze stop.
Táboříte beze stop?
Jan Novotný
Trochu prehnane, nemyslite? Nosit biologicky odpad domu je jednoznacne plitvani biologickou hmotou, nemluvje o tem ze tak ci tak skonci s komunalnim odpadem nekde v rece.
Přehnané, možná, z pohledu evropana žijícího v přírodním prostředí, které po tisíciletí člověk přizpůsoboval svým potřebám. Dostanete-li se ale někdy na svých cestách do míst, kde člověk ještě není tak úplně pánem tvorstva, možná vás, podobně jako mě (a přiznávám, že jsem dlouho myšlenku nošení biologického odpadu zpět do civilizace neuznával), drobní nebo i větší tvorové přesvědčí, že lepší bude je nekrmit. Druhým, snad ještě pádnějším důvodem je vysoká koncentrace turistů v některých přírodních oblastech, kde se skutečně hromadí odpady (včetně biologických i „lidských“) takovým tempem, kterému přirozený rozklad prostě nemůže stačit. V těchto případech je koncepce „nezanechání stop“ především otázkou naposledy zmíněné ohleduplnosti. A nakonec i s tou jednoznačností plýtvání biologickou hmotou by bylo možné polemizovat, vždyť například myšlenka, že odhozením banánové slupky v pouštní oblasti jsem vlastně udělal záslužný čin, neboť jsem přispěl k jejímu zúrodnění, je zcela mylná. Poušť je křehký, ale vyvážený ekosystém, který nemá dostatek vlastních prostředků pro rozklad biomasy, kterou by bylo možné jinde považovat za vhodné hnojivo. Takovou slupku byste na stejném místě mohli najít i po letech.
No a kdo říká, že jej doma vyhodím do popelnice? Co v přírodě vadí, na kompostu se snese.
hlavně někde v pustině asi moc vadit nemůže, i když tam bude strašit. Kdo ale chtěl někdy přespat na exponovanějších místech (třeba na Americe), tak tomu myšlenka odnášení vlastních produktů asi zas tak od věci nepřijde, musel by to tam ale někdo hlídat. Třeba na Mc Kinley je to ale povinné, když tam jdete nafasujete na to kontejner a nemůžete se vrátit s prázdnym a je to v pořádku. Je tam nával a pořád tam mrzne a zmrzlý h…. tam bude ještě za 100 let
Souhlasim s článkem, i když nosit si domu vlastní hovno asi nedokážu. (viz „Po vykonání potřeby vše přikryjeme hlínou (pískem, kamínky, záleží na prostředí). Ještě citlivější řešení je přibalit jej k odpadu a odnést s sebou zpět do civilizace což je mnohdy vyžadováno v přísných přírodních rezervacích nebo na exponovaných místech.“)
Bohužel dodržovat tyto zásady neni obvyklé ani mezi lidmy, kde by to mohlo být prestiží a jakýmsi vstupním razítkem – třeba současní trampy ! Co takhle takový „desatero“ udělat nějak pěkně zpracovaný jako samostatný odkaz na úvodní stránce ? (Myslim, že si kde kdo přidá odkaz na „svetoutdooru/10tero.htm“ i na svý cestovatelský stránky).
Svet outdooru je pološílenej název 🙂
Fajn. Seš zvanej na příští úklid, ať už bude s požehnáním Lomů Mořina, nebo bez, určitě se o něm dočteš na okoun.cz 😉
Ideově s článkem celkem souhlasím, dodal bych, že by se zásada nerušení přírodního okolí neměla vztahovat jen na tábořiště. Praktické pokyny se mi ale často nezdají
– jídlo je třeba před mlsnými zvířátky chránit stejně. Pokud přírodní odpad vypadá, že by v daném prostředí nemusel být úplně exotický, klidně bych ho v přírodě ponechal.
– ohniště lze zbudovat a zahladit bez větších stop i bez fólií či plechů. Klíčové je odkrýt drny a neopálit trávu okolo, ne ta folie. Po skončení provozu vrátit drny na místo, popel se pod nimi může víceméně nechat. Na místech s velkým provozem jsou vhodná stálá ohniště, opatřená kamenou podlahou. Kameny na dně tajistí dokonalé spálení dřeva na minimum jemného popela. Ohniště bez kamenů se postupným „vybíráním popela“ stane jámou na medvědy.
-exkrementy: doporučení zakopávat tak docela neplatí. Z hlediska estetického a komfortu dalších návštěvníků je to asi nejlepší, z hlediska rychlé biodegenerace je v někdy výhodnější např. hovínka rozpatlat tak, aby byla vystavena intenzivnímu slunečnímu záření (vysoko v horách). Totéž se týká problému „společná latrína“ vs. „jednotliví borci vybíhají do lesa s lopatkou“. Příroda většinou snáze odbourá „minové pole“, které je ale pro lidi většinou nepříjemnější.
-pro odpadní vodu bych považoval za vhodnější vykopat samostanou vsakovací jámu. Kombinace latrína + vsakovačka v jednom – tfuj, to musí být humus, centrum infekcí…
Téma měsíce: Za sněhem do Skicircus Saalbach
Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn: lyžování a freeride snů v obří lyžařské areně v srdci Alp
FIS Alpine World Ski Championships Saalbach 2025: jedinečná podívaná na MS v alpském lyžování v Salcbursku
Zimní dovolená ve Skicircus Saalbach Hinterglemm Leogang Fieberbrunn: Zábava pro celou rodinu
Rady k vybavení
V suchu i za deště. Správná impregnace pohorek
Nejlepší trekové boty a pohorky 2024: výběr testerů Světa outdooru
Jak vybrat nepromokavou bundu?
Knižní tipy
Snow Film Fest 2024: adrenalin, humor, i dojetí na plátnech kin
E-BOOK 1. POMOC NA HORÁCH: zdarma ke stažení
Zajímavé vybavení
NEJLEPŠÍ TREKOVÉ BOTY A POHORY
Výběr testerů Světa outdooru
Forclaz trekový stan MT900
Váha 1,3 kg, polosamonosná konstrukce s 1 apsidou
Merino spodní bunda MT900
Z merino vlny (63 %), ideální jako 2. hřejivá vrstva
Forclaz stan tarp MT900
Hybrid stanu a tarpu pro dva (1,3 kg) za 4499 Kč
Zajímavé túry
Velký Choč s výhledem na čtyři národní parky Slovenska
Hayduke trail: kaňony a pouštěmi na jihozápadě USA
Główny Szlak Beskidzki – polský trail mezi Českou a Ukrajinskou hranicí
Další zajímavosti
Podzimní kolekce značky Columbia nabízí funkční technologie pro pohodové outdoorové zážitky
Poručíme větru, dešti… sněhu? Nová kolekce od Sensoru krotí všechny živly
Barefoot obuv: Do přírody i na horské výšlapy