Švýcarský národní park – první a jediný ve Švýcarsku

Ve východním Švýcarsku najdete první a zároveň jediný Národní park ve Švýcarsku. Byl založen v roce 1914 jako experiment, který se snažil vytvořit jedinečné oázy divočiny, v níž by probíhal přirozený vývoj bez jakýkoliv zásahů člověka.

Prohlédněte si další fotografie k článku…

Je možná trochu zvláštní, že v zemi, která je vyhlášená svou přírodou, je pouze jediný národní park. O to je významnější, typickou švýcarskou precizností byl vytýčen tak, aby se vyhýbal vesnicím i osadám. Se svými 170 km² rozhodně nepatří mezi žádné velikány, je pro porovnání náš národní park na Šumavě má 680,6 km².

Do této jedinečné přírody mohou nakouknout i turisté. Najdete tady celkem 80 kilometrů značených turistických stezek. Za jeden z nejkrásnějších nikoliv však nejsnazších treků je tady považována dvoudenní trasa z městečka Zernez do S-chanfu, s přenocováním na chatě Chamana Cluozza.

V rámci treku je třeba překonat sedlo Fuorcla Val Sassa (2857 m), odkud se vám naskytne úžasný pohled na nejvyšší štít parku Piz Quattervals (3165 m). Odměnou za minimálně osm hodin svižného pochodu jsou výhledy na rozkvetlé louky plné žlutého alpského máku, protěž a kozorožce s kamzíky závodící na strmých horských štítů.

Vysokohorský přechod k jezerům Macun

Jezera Macun, to je více něž dvacet ledovcových jezer nacházejících se na náhorní plošině ve výšce 2600 m, které jsou nejen pro fotografy naprosto nezbytnou lokalitou, jež je třeba v národním parku navštívit. Ani tady nedostanete nic zadarmo.

Za krásné výhledy na zrcadlově lesknoucí se hladiny je třeba zaplatit pár hodinami svižného pochodu. Z vesnice Zernez začněte strmě stoupat po lesní stezce. Postupně bude stromů ubývat, sklon stoupání se však nemění. Les nahradí skalnaté stezky, balvany a nepříjemné suťové svahy. Ve výšce 2945 metrů se vám konečně otevře úchvatný pohled na náhorní plošinu s jezery a nekonečnou kulisou alpských vrcholků.

Ledovcová jezera neobsahují vodu z ledovců, jak by se na první pohled mohlo zdát. Pouze byla ledovcem vyhloubena. Cest dolů vede několik. Ideálně je vydat se delší cestou, kterou ocení především fotografové. Jelikož jsou jezírka různě hluboká, vytváří tak úžasnou hru azurové barvy, která v kombinaci s horským kvítím a zrcadlovými obrazy horských štítů na hladinách jezer tvoří dokonalou kompozice. Ta si doslova říká a o zachycení hledáčkem foťáku.