Sulovské skály – krajinou pohádky Král sokolů

Tuto romantickou krajinu skalních měst s bizarními skalními věžemi, stovkami kamenných jehel, divokými soutěskami i strmými převisy, nad nimiž se tyčí zbytky skalních hradů si pro svoje osobité kouzlo vybírají i filmaři. Právě tady se natáčely nejkrásnější přírodní scenérie krásné slovenské pohádky Král sokolů ( Sokoliar Tomáš) a donedávna bylo možno na louce pod Roháčom spatřit filmaři postavený proutěný dům na kůlech, s nádhernou kulisou skalních věží na pozadí.

Súľovské skály spolu s dalšími dvěma geomorfologicky odlišnými skupinami Manínska vrchovina a Skalky jsou součástí horského celku Súľovských vrchů, nacházejících se jihozápadně od Žiliny. Celá oblast Súľovských skal je pro svoji výjimečnou přírodní hodnotu vyhlášena přírodní rezervací.

Súľovské skály jsou tvořeny otřetihorními vápencovými slepenci, skládajícími se z ohlazených valounů, spojených vápencovým tmelem, jejichž složení a charakter nemá jinde obdoby a proto byla tato hornina specificky pojmenována jako súľovské slepence.

Selektivní erozí těchto hornin postupně vznikla naprosto ojedinělá zvláštní skalní seskupení věží, homolí a jehel, z nichž některé tvoří mimořádně krásné zajímavé tvary. Říčka Hradnianka svojí intenzivní erozivní činností vyhloubila v měkkých břidličnatých vrstvách širokou Súľovskou kotlinu, která je jednou z nejkrásnějších dolin v Súľovských skalách. Tato dolina, která má mírně zvlněný pahorkovitý povrch, je obklopena dlouhým hřebenem s rozsetou hradbou slepencových skal, jimž vévodí rozeklané masivy vrcholků Brady, Súľova i Kalinkové. Průlomovým údolím, kterým si potok Hradnianka otevřel cestu ze Súľovské kotliny ven k Váhu se stala úzká Súľovské tiesňava, která je zároveň jediným příjezdovým místem do centra této lokality s obcemi Súľov- Hradná.

Po pravé straně před vjezdem do skalní tiesňavy po silnici od Jablonové se ve svahu pod lesem nachází chata Kinex, nabízející ubytování i stravu, v ústí tiesňavy pak slouží turistům chaty Súlov a Súlovčanka. Kousek od nich je možnost odstavit vozidlo na hlídaném parkovišti vedle východiska značených turistických cest a naučné stezky do Súľovských skal.

Za nejkrásnějšími přírodními výtvory v okolí Sulovského hradu

Na tento velice hezký a zajímavý výšlap po snad nejkrásnějším hřebeni Súľovských skal se vydáme od rozcestníku značených turistických cest vedle parkoviště v Súľovské tiesňavě. Žlutě značená pěšina nás po několika stech metrech přivede na širokou polní cestu nad severozápadní částí obce Súľov, po níž pokračujeme podél zalesněného skalního hřebene, z něhož vystupují bíle zářící skalní věže různých tvarů. Po hodince poklidné chůze horním okrajem luk Súľovské kotliny dojdeme k rozcestníku Lúka pod Roháčom, za nímž vstupuje žlutá značka do lesa. Nahoře na svahu po pravé straně stával filmaři postavený sokolníkův dům, vysoko nad stromy přímo před námi se tyčí bizarní bílé skalní věže. Listnatým lesem pomalu stoupáme do úzké soutěsky, sevřené vysokými skalními stěnami. Kousek před ní je po pravé straně místní odbočka k jeskyni Šarkania diera.

Po zdolání kratšího kovového žebříku se dostáváme do nejužšího místa soutěsky, které prověří tělesné proporce i mrštnost procházejících turistů. Po úspěšném absolvování této sportovní vložky nás čeká krátký prudší výstup širokou zalesněnou kotlinou k velice zajímavému mohutnému skalnímu útvaru – Obrovské bráně, která je opravdu hodna svého názvu. Po obhlídce této největší skalní brány Súlovských vrchů nás čeká posledních pár metrů 280-ti metrového převýšení do sedla Roháč-Čiakov (718 m.n.m), kam dorážíme po tři čtvrtě hodince. Zhruba stejnou dobu pak budeme pokračovat po červené značce hřebenem kolem mnoha krásných skalních věžovitých útvarů, rozsetých pod dominantou severní části Súľovských skal – vrcholem Brada (816 m.n.m), do sedla pod Bradou. Při cestě se ze skalních vyhlídek otevírají úchvatné pohledy na malebnou Súľovskou kotlinu, sevřenou skalnatými hřebeny. Po červené značce pokračujeme ještě půlhodinku k rozcestníku Lúka pod hradom, kousek od něhož se nachází občasný pramen pitné vody.

Po zelené značce společně s naučnou stezkou nyní pomalu vystoupáme pěšinou, klikatící se strmými svahy skalního bradla Súľov, na jehož vrcholku se jako orlí hnízdo tyčí zbytky Súľovského hradu. Tento hrad, o němž první písemná zpráva pochází z r.1193 plnil funkci strážního hradu na obchodní stezce Povážím. Po požáru v roce 1550 byl znovu opraven a dál plnil svoji funkci až do velkého zemětřesení v roce 1763, kdy byl značně poškozen a začal chátrat. Hrad, z něhož se dochovaly již jen poměrně malé části byl tvořen dolním a horním hradem, které byly spojeny chodbou, vytesanou do skály. Náramná panoramatická vyhlídka na celé široké okolí, která se nám naskytne z nejvyššího bodu hradu, rozhodně stojí za zastavení.

Od hradu pak pozvolna sestupujeme dál po zelené značce společně s naučnou stezkou hřebenem kolem dalších skalních útvarů, bizarních slepencových věží i jehel, jakoby vymodelovaných z hrubého betonu. V místě, kde začíná pěšina již poněkud prudčeji klesat z hřebene se dostáváme k nejznámějšímu a jednomu z nejkrásnějších přírodních výtvorů Súľovských skal – Gotické bráně. Brána, která je vysoká 13 metrů dostala svůj název podle charakteristického lomeného oblouku, připomínajícího gotický sloh. Pokud si ji chceme prohlédnout v celé její kráse, je dobré sejít od turistického označení několik metrů dolů mezi stromy, odkud se naskytne tolik typický pohled na tento krásný skalní výtvor. Od Gotické brány dál sestupujeme ještě asi půl hodinky dolů do Súľovské tiesňavy, k rozcestníku turistických značek, od něhož jsme před necelými pěti hodinami vyšli.

Hřebenem Kečky, východní části Sulovských skal

K utvoření ucelené představy o krajinném reliéfu Súľovských skal, zejména jejich severní části je dobré ještě absolvovat přechod hřebene, ohraničujícího Súľovskou kotlinu z východní strany. Je třeba však předeslat, že cesta tímto asi 6 km dlouhým členitým skalnatým zalesněným hřebenem zabere kolem tří hodin střídavé chůze do kopce a s kopce.

Od parkoviště na návsi obce Súľov (400 m.n.m)  vyjdeme silnicí po modré značce společně se žlutou, která se po chvíli u rozcestníku odpojí a pokračuje rovně (po ní se později vrátíme zpět), zatímco my odbočujeme mezi domky vlevo na polní cestu. Cesta pokračuje loukami pozvolna nahoru k okraji lesa, odkud se otevírají pohledy na severní část hřebene Súľovských skal. Po půldruhé hodině vystoupáme lesní cestou k rozcestníku v Roháčském sedle (692 m.n.m), kousek, v jehož blízkosti se nachází lavičky s lesním oltářem. Odtud začíná cesta zeleně značenou pěšinou, táhnoucí se hřebenem nad Súľovskou kotlinou k jihu. Hřeben s místy vystupujícími skalisky je pokrytý listnatým lesem a poměrně dost členitý a tak bude trvat asi hodinu, než dorazíme k nejvyššímu bodu tohoto hřebenu – vrcholu Kečka (822 m.n.m). Z této skalní vyhlídky, na níž je upevněna i schránka s vrcholovou knihou se otvírají široké výhledy na protilehlý horský hřeben, táhnoucí se od severu k jihozápadu, za nímž je možno spatřit vrcholek Veľkého Manína. Hluboko pod námi se rozprostírá Súľovská kotlina s obcemi Súľov a Hradná.

Další dvě hodiny chůze zvlněným hřebenem nás čekají na přechod do sedla Pastúch, přičemž asi v polovině cesty se náhle při cestě odkryjí pro změnu výhledy k východu, na Žilinskou pahorkatinu, kde je na kopci možno spatřit i zříceninu hradu Lietava z r. 1241. Z výrazného zalesněného sedla Pastúch (621 m.n.m) pod vrcholem Tigrid, které slouží jako nejlehčí přechod z Rajecké kotliny do Súľova se poté vydáme již po žluté značce pozvolna dolů cestou, která po chvíli vychází z lesa a pokračuje okrajem luk nad obcí Hradná až do 4,5 km vzdáleného Súľova, kde jsme za půldruhé hodinky. Loučíme se s nádhernými Súľovskými skalami, které jistě učarují každému milovníku přírody.

Praktické informace

Doporučená mapa:

Edice VKÚ Harmanec č.157, SÚĽOVSKÉ VRCHY  1:50 000

Ubytování:

Chata KINEX Súlov-Hradná, otevřena od 1.4. – 31.10., Tel.+421 41 5574 113, e-mail: ci*********@st******.sk

Drevenica Súlov – http://www.drevenicasulov.sk/

Turistická ubytovna TJ na hřišti Súľov-Hradná, tel. +421 41 557 43 66