Štěpánka

S její stavbou se začalo již 1847, kdy se kníže Kamil Rohan rozhodl vybudovat na Hvězdě rozhlednu na počest návštěvy zemského místodržícího arcivévody Štěpána. Po nějaké době ale kníže rozhodl, že stavba bude zastavena. Podle pověsti prý výstavbu zastavil kvůli věštbě cikánky, která mu v případě dokončení rozhledny předpověděla smrt. Nedokončená věž pak dlouho chátrala, až ji i s pozemkem v roce 1888 koupil horský spolek z Kořenova a stavbu dokončil podle projektu libereckého profesora Brausenwettera.

Slavnostní otevření Štěpánky se konalo dne 14. srpna 1892 a kníže Rohan, který se jejího otevření nezúčastnil, zanedlouho skutečně zemřel, ale v požehnaném věku 91 let. Ze Štěpánky se před návštěvníkem otvírá skutečně nádherný výhled na vrcholky Jizerských hor, Krkonoš, Lužických hor i Českého Středohoří. V případě dobré viditelnosti jsou prý vidět i Krušné hory a oblast Labských pískovců. Když sestoupíme o něco níž na vyhlídkový balkon, můžeme si na jeho zábradlí prohlédnout staré měděné desky s vyobrazením hor a obcí, které lze ze Štěpánky vidět. Popisky u jednotlivých obrázků jsou provedeny typickým starým písmem jak česky, tak i německy.

Ke Štěpánce patří ještě dvě zajímavosti:

1. I když geograficky patří do území KRNAPu, je zpravidla považována za jizerskohorskou rozhlednu.

2. Je nejdéle budovanou rozhlednou na našem území – od zahájení stavby byla dokončena po dlouhých 45 letech.

V kraji Járy Cimrmana nikoho nepřekvapí, že je pod rozhlednou památník, připomínající expedici cimrmanologů na Altaj v roce 2007. Tehdy česká výprava vystoupila na dosud nepojmenovaný vrchol v Altaji vysoký 3610 metrů a nazvala ho po fiktivním českém géniovi. A při oslavě 40. výročí vzniku Divadla Járy Cimrmana v říjnu 2007 získala výprava oficiální „Potvrzeni Federace alpinismu Ruska“ o uznáni výstupu a pojmenování hory na „Horu Járy Cimrmana“.

Poněkud vpravo od památníku expedice stojí na upraveném prostranství kamenný maltézský kříž. Unikátní je, že tak mohutný kříž se vyskytuje v takové nadmořské výšce. Celý prostor s křížem, kde v minulosti stávala třicítka vztyčených kamenů (za každou okolní obec jeden), sloužil jako pietní místo – památka na padlé za 1. světové války. Po roce 1945 byl kříž zničen a shozen dolů do stráně. Jeho torzo celá desetiletí leželo jako zničený německý symbol ve svahu pod rozhlednou. Na podzim roku 2011 jej dvanáctičlenná skupina nadšenců z okolních míst vyzvedla a opravila – téměř po 65 letech. Nyní se velký kříž znovu vypíná nad údolím.

Přístup

Nejčastěji využívané jsou následující možností: Z Tanvaldu po zelené na východ přes Příchovice (tady je rozhledna Maják) až na Štěpánku, resp. na vrchol Hvězda – 5,5 km. Z Kořenova od železniční stanice po modré značce kolem Tesařovské kaple, z rozcestí Pod Hvězdou na vrchol po zelené – 6 km.