Co spojuje výpravu za prvovýstupem v 600 metrů vysoké žulové stěně a objevení nových živočišných druhů? Druhý nejvyšší vrchol Mozambiku – Mount Namuli.
Expedice se zrodila na základě fotografie
Přátelé Majky Burhardtové (USA) navštívili Mozambik a majestátné žulové stěny zahlédli z okna jedoucího vlaku. Pořídili chabé fotografie rozmazaných „zelených“ skal, ale i ty stačily, aby zasely semínko v hlavě Majky, která má reputaci dobrodruha, jež hledá netypické destinace pro lezení po celém světě. A najednou došlo na zkoumání lezeckého potenciálu Mozambiku, země sklíčené hladem a občanskými válkami.
Prohlédněte si všechny fotografie k článku…
Už z prvního pohledu do mapy bylo jasné, že Mozambik je horskou zemí, kde terén je velmi členitý, především na severu. Horské oblasti jsou však izolované od lidí. Důvodem izolace jsou mimo jiné zaminované oblasti, které se vážou k vleklým občanským konfliktům, kdy hory jsou skvělým útočištěm pro nejrůznější povstalecké skupiny.
„Po příjezdu z Namibie, kde jsem pět dní čistila 400 metrovou stěnu od vegetace, jsem si uvědomila, že tyto oblasti a místa jsou nesmírně cenné také z biologického hlediska. Na mysl přišla myšlenka: Měla bych s sebou do podobných míst přivést také vědeckou činnost“, popisuje kořeny celého nápadu Majka.
Proto se rozhodla kontaktovat vědecká pracoviště v Mozambiku, svůj záměr s nimi prokonzultovat a zároveň je požádat o radu, kde z lezeckého hlediska a vědeckého hlediska by to bylo nejzajímavější. Odpověď ji dal Jonathan Timberlake – Mount Namuli (2419 m). Tedy mimořádně neprobádaný masív. To, co o něm z vědeckého hlediska bylo doposavad napsáno a uveřejněno, slibovalo velké dobrodružství nejen pro horolezce, ale také biology.
Od myšlenky k natažení první délky vedla dlouhá cesta
Majka strávila čtyři roky plánováním, přípravami, komunikací s tamními úřady, vědci a také návštěvou země. Až na základě všech těchto příprav shledala reálným se do stěny opravdu vypravit i se zavěšenými biology.
V květnu 2014, po několika neúspěšných pokusech o vypravení se na sever Mozambiku kvůli nestabilní bezpečnostní situaci v oblasti, se šestnácti členný tým vypravil za velkým dobrodružstvím.
Pod Namuli se dostali na motorkách, na kterých vezli vše od jídla, přes stovky metrů lana až po nádoby na půdní vzorky. „Měla jsem s sebou dokonce pár šroubů do ledu, panebože! Vůbec jsme nevěděli, co nás tam může čekat a jestli je stěna lezitelná“, doplňuje Majka.
Skupina rozbila tábor na úpatí Mount Namuli. Dříve zde byl deštný prales, ale dnes oblasti dominují křoviny a louky. Vysoká vlhkost a intenzivní bouře rovníkového charakteru jsou stále běžné.
Lezecké nároky komplikovaly ty badatelské
Majka a její spolulezkyně Kate Rutherford (USA) před sebou měly nelehký úkol. Naplánovat stěnou linii, která bude spojovat vlastní lezecké touhy, průchodný terén a do toho zakomponovat požadavky biologů, kteří si ve stěně vytipovali několik míst, která by chtěli probádat, především pak převislé lesní porosty zhruba v polovině stěny. Výsledkem dvoudenního snažení byla cesta „Majka and Kate’s Science Project“ (5.10-, IV, 12 délek).
Stěna byla pokryta shluky vegetace, které způsobovaly obtížné lezení, zvlášť když zapršelo a podmínky ve stěně se změnily na skluzavku. Smyčky jsme v zoufalství obhazovali i přes trsy trávy. Na dvanácti délkách umístili jen sedm nýtů (mimo štandy).
Se zkumavkami na lano!
V následujících týdnech se vědci naučili, jak se jumaruje po laně a mohli tak provést sběr vzorků půdy a hmyzu. Někteří si dokonce lezení osvojili natolik, že byli schopni vylézt i do horních pasáží stěny. Majka a Kate si uvědomují, že vzít šest absolutních nelezců do 600 metrů vysoké stěny, pokryté nestabilní vegetací, mohlo skončit katastrofou, ale na svůj počin mají celkem jednoduchou odpověď: „It was really fun!“. Obě skupiny se vzdělávaly navzájem. Biologové se naučili lézt a horolezkyně rozšířily své vědomostní základy z biologie.
„Samozřejmě, byly tam horké chvilky, když například doktorka Flavia Estevesová udělala kompletní otočku o 360°. Očekávala jsem, že bude chtít své působení ve stěně okamžitě ukončit, ale ona se jen zpátky přilepila na skálu a křičela: Možná jsem objevila nový druh mravence. Sledovat vědce při práci bylo opravdu vzrušující, vidět ten zápal pro věc v jejich očích, to bylo pro mě i Kate opravdu skvělé“.
Vrcholem veškeré badatelské práce bylo objevení nového druhu hada v jídelním stanu. Majka vzpomíná na významnost tohoto objevu: „Doktorka Harith Farooqová vyšla ze stanu a začala brečet, vůbec jsme v tu chvíli nerozuměli tomu, o jak důležitý objev se jednalo“.
Tato výprava byla položením základů pro vznik organizace LEGADO, která se snaží zkombinovat rozvoj domorodých komunit v oblasti kolem Mount Namuli se zachováním tamní biodiverzity.
O výpravě a projektu dokonce vznikl film, který bude vypuštěn do světa v nejbližších týdnech a tady je krátký trailer.
S využitím rockandice.com a majkaburhardt.com
