Snad každému se občas stane, že se zamyslí nad tím, kolik toho denně vypil nebo snědl a k tomu se vyrojí hned další otázka „Snědl a vypil jsem toho dost nebo málo?“.
Co chci článkem říct
Tohle psaní není o hubnutí, či zdravém životním stylu, ale abyste se lépe orientovali v tom, kolik toho spálíte a spotřebujete při běžných činnostech.
Do tohoto tématu bych se ani neodvažoval „šťourat“, protože je to vždy velmi individuální. Všechny uvedené příklady jsou jen informační a vždy závisí na mnoha faktorech (váha, pohlaví, věk, kondice, prostředí apod.). Prostě je to několik postřehů, které se vám někdy můžou hodit a když ne, tak to berte tak, že jste zase o něco chytřejší 
.
Pár informací o spalování kalorií
Mozek spotřebovává v klidu 1/5 veškeré energie.
Když budete ležet a nic nedělat (spát), tak vynaložíte na pokrytí základních životních funkcí 60 – 70 kcal/hodina.
Sezením je to o něco více, a sice 100 kcal/hodina.
Pokud nemáte dostatek tekutin, tak nejezte. Trávením ztrácíte velké množství tekutin. Pro základní životní funkce jsou z krátkodobého hlediska prioritou tekutiny. Samozřejmě teď hovořím o situacích, kdy vám jde o zdraví. Nemám na mysli to, že jste si zapomněli vzít do práce či školy pití, tak budete hladovět.
V extrémních podmínkách a výškách může horolezec spálit i více než 6000 kalorií za den (kcal). Aby pokryl takovou porci kalorií, tak by to chtělo spořádat asi dvacet cheesburgerů. Možná, že za pár let ani to nebude problém, protože v BC na Everestu postaví „mekáč“.
Nakonec jsem si nechal jednu moc zajímavou informaci. Při stavění sněhuláka prý spálíte 285 kcal/hodina
. Chtělo by to ještě definovat velikost sněhuláka.
A teď něco o tekutinách
Dýcháním za den ztratíte až 0,4 l tekutin (ztráta vlhkosti).
Z kůže se za den odpaří 0,6-0,8 l vody (při fyzické aktivitě mnohem víc).
Močením vyloučíte asi 1-1,5l vody.
Ve vysokých nadmořských výškách ztrácíte víc tekutin než u hladiny moře. Důvodem je nedostatek kyslíku (způsobeno tlakem), který nutí vaše tělo makat ve vyšších obrátkách.
Ztráta tekutin na úrovni 2 % tělesné hmotnosti představuje ztrátu až 20 % výkonu.
Radek Jaroš v jednom ze svých rozhovorů uváděl, že nad 8000 metrů je potřeba vypít až šest litrů vody. Libor Uher na přednášce o K2 říkal, že tělo potřebuje v těchto výškách až osm litrů, ale opravdu je vypít, tak to je už jiná věc.
Pocit žízně přichází až při 1-2 % dehydrataci, takže pijte průběžně!
Někdy se mohou výše zmíněné informace hodit i v extrémních situacích, kdy jde o zdraví. Třeba v případech, ve kterých se rozhodujete, jestli je lepší zůstat na místě nebo jít, jíst či hladovět apod.
Pokud máte čím přispět k tématu, tak se neostýchejte připsat nějakou tu zajímavost do diskuze. Taky se rád dozvím něco nového.
