Sněžnice

Staletími prověřený dopravní prostředek zasněženou krajinou. Sněžnice rozloží hmotnost člověka do větší plochy a on tak díky tomu zůstane na povrchu sněhové pokrývky nebo se méně zaboří a tak se může mnohem lépe pohybovat. K výhodám sněžnic patří neomezenost pohybu bez běžeckých stop, či pohyb v zalesněných porostech, což pro lyžaře není ideální terén. Navíc sněžnice umožňují nést či táhnout náklad mnohem lépe než lyže. Je to prostě znovuobjevený způsob jak se dostat ven do přírody a tiše obdivovat zimní krajinu.

Proč zrovna sněžnice?

Rostoucí popularita pohybu na sněžnicích je ovlivněná několika faktory. Sněžnice nejsou chápány jako chudý příbuzný lyží, ale jako samotné sportovní odvětví. Použití sněžnic je velice jednoduché a zvládne ho opravdu každý. Pohybu na sněžnicích tak nemusí předcházet složitý a náročný trénink. Navíc pohyb na sněžnicích není závislý na upraveném terénu. To všechno jsou klady, které oslovují čím dál více milovníků zimní přírody. Nezanedbatelné je také to, že umožňuje lidem provádět výlety do přírody i v zimním období bez lyžařské výbavy a naučené lyžařské techniky. Sněžnice jsou také velice dobře skladné, což oceníte při transportu či při kombinaci s jinými zimními aktivitami jako je zimní lezení, kde sněžnice při lezení tolik nepřekáží narozdíl třeba od lyží.

Nejdůležitější ale je, pořádně si před pořízením sněžnic rozmyslet odpověď na otázku:

K čemu chcete sněžnice používat?

Odpověď má hlavní tři podskupiny.

• Podle náročnosti akcí a četnosti použití.
• Podle druhu sněhu.
• Podle terénu, ve kterém se hodláte pohybovat.

Při výběru dle náročnosti a četnosti použití je třeba si uvědomit aktivity, které provozuji anebo hodlám provozovat. Na každou aktivitu je vhodný jiný typ sněžnic. Je rozdíl pokud od sněžnic vyžadujeme jen nenáročnou vycházku nebo zimní turistiku s nákladem, horolezectví či běh na sněžnicích.

Na výrazný nárůst popularity sněžnic zareagovali výrobci a je zde mnohem více specializovaných výrobků. Rozdělují se podle použití na tři hlavní kategorie:

• Rekreačně – chodecké – nejjednodušší a nejlevnější kategorie sněžnic pro běžné použití

• Turistické / Horské -jsou vyrobeny se zaměřením na použití v náročném horském terénu, tedy odolné materiály, stabilní vázání a výborná trakce

• Běžecké – sněžnice určené pro běh jsou většinou asymetrické, pevné a lehké.

Dále je nutné vzít v úvahu druh sněhu na němž se budete nejčastěji pohybovat. Hluboký suchý prašan, těžký vlhký sníh, tvrdý zmrzlý ufoukaný firn nebo kombinace všeho?

S druhem sněhu úzce souvisí také terén v němž se budete převážně pohybovat. Roviny, lesy, kopcovitý terén, strmé svahy? Nebo kombinace více druhů, ale při kombinaci preferujte spíše bezpečnost v náročnějším terénu a menší komfort při běžném použití.

Poté co si odpovíte můžete rozhodnout podle těchto kritérií:

1) Potřebná plocha

Princip sněžnic spočívá v rozložení hmotnosti do plochy, aby se člověk nebořil hluboko do sněhu. Základní rozhodnutí tedy závisí na hmotnosti, kterou musí sněžnice unést a na druhu sněhu. Čím těžší náklad je třeba nést, tím větší plochu potřebujeme. Čím méně soudržný sníh, tím více se boříme a tím větší plochu sněžnic bychom potřebovali. Jako hrubý odhad se občas uvádí přibližně 15 cm² na 1 kg hmotnosti. je nutné si uvědomit, že žádné sněžnice však v určitých podmínkách (jemný prachový sníh) nezaručí neboření do sněhu. Boříte se však výrazně méně než bez nich a také se boříte pořád přibližně stejně a díky tomu je chůze mnohem rovnoměrnější. Chůze bez sněžnic v zasněženém terénu je náročná i vzhledem k nerovnoměrnému tempu vzhledem k různému boření do sněhu. Ovšem velikost také ovlivňuje další důležitou vlastnost, obratnost což je důležitá vlastnost především u sněžnic do horského terénu.

2) Obratnost

Je logické, že mnohem lépe se chodí s menšími sněžnicemi. Jsou mnohem lépe ovladatelné, ale zase mají menší “nosnou” plochu, která nás drží na sněhu. Proto je třeba vybírat ty nejmenší či nejlépe tvarované sněžnice, které ještě vyhovují požadavku na nosnost na sněhu.

Zde také je důležité vzít v úvahu druhy terénu kde se hodláte pohybovat. Na zasněžených pláních jsou vhodné jiné, než na strmých svazích a pevném firnu. Čím náročnější terén (strmější, pevnější) tím jsou vhodnější menší, dostatečně ozubené (pro bezpečnější záběr a pohyb) a lépe obratné. Navíc u menších sněžnic také ztrácí svůj účel prodloužení do tzv. “ocasu”, který by sněžnici vedl a proto jsou vhodnější zaoblené sněžnice které při dané velikosti mají největší plochu.

4) Váha a odolnost

Protože sněžnice nosíte na nohou a při každém kroku je zvedáte, jsou vhodné co nejlehčí. Ovšem nikoliv na úkor spolehlivosti a odolnosti! Hodně také závisí na provedení jednotlivých druhů sněžnic a propracovaní jednotlivých detailů (vázání, pohyblivý “kloub”, ozubení, …) Ta nejmenší sněžnice nemusí být vždy ta nejlehčí. Mezi důležité detaily patří možnost oprav a dostupnost možných náhradních dílů.

5) Komfort použití

Závisí na provedení detailů. Například na provedení vázání a jak se s ním manipuluje i v silných rukavicích, na stabilitě uchycení boty ve vázání a ovladatelnosti sněžnic (např. v traverzech). Sem také patří skladnost a komfortní možnost transportu.

6) Tvar

Zde se nejdříve podívejme do historie. Jednotlivé severské kmeny vyvinuly různé typy sněžnic lišící se zejména tvarem podle použití. I dnes se klasické sněžnice vyrábí, ale převahu mají moderní verze z plastu a kovu. Pokud chcete klasické sněžnice máte je mít, ale pokud nepotřebujete klasický vzhled, podívejte se i po moderních sněžnicích z kovu či plastu.

Klasické sněžnice

Medvědí tlapa – je určena pro pohyb v zalesněném terénu. Do hlubokého prachového sněhu se používají širší typy, které však jsou poněkud neohrabané. Problematické je také držení přímé stopy.

Zelená hora (modifikovaná medvědí tlapa) – protažená a zúžená medvědí tlapa, která spojuje schopnost skluzu a snadné ovladatelnosti. Na cestě svahem dolů poněkud klouže(vzhledem ke své délce), ale není špatná, když je dostatečně špička otočena vzhůru. Většina moderních sněžnic opisuje tento tvar.

Bobří ocas – další variace medvědí tlapy. Zmenšená plocha a výrazným ocasem, který zhoršuje skluz, ale výrazně zlepšuje schopnost držet stopu.

Cross-country – sněžnice klasického tvaru slzy, vytvořené pro nošení těžkých nákladů v otevřené krajině. Známé pod názvy jako aljašské, michiganské nebo mainské sněžnice.

Odžibwajská sněžnice – je zvláštně tvarovaná pro rychlý pochod otevřenou rovinnou krajinou. Díky “ocasům” na obou koncích je vynikající pro klouzaní po krustě a mokrých závějích.

Moderní sněžnice

Pro moderní sněžnice je charakteristické rozdělení na základní dva tvary. Jedny opisují styl “cross country” s ocasem, což zlepšuje směrovou stabilitu sněžnice a ty co opisují styl “zelené hory” (modifikované medvědí tlapy). Sněžnice country-stylu jsou vhodnější pro rychlejší pohyb díky “ocasu”, který sněžnici lépe vede. Sněžnice podle modifikované medvědí tlapy jsou vhodné pro větší náklady (větší plocha) a v menších velikostech jsou obratnější.

Při výběru mezi jednotlivými modely srovnávejte provedení a vybírejte jen to, co je pro vaše použití nejdůležitější:

Konstrukce a materiál

Sněžnice jako taková musí rozložit váhu člověka a nákladu do celé své plochy. Proto je zapotřebí, aby měla pokud možno kvalitní konstrukcí (rám). Jde také o to, že zvláště v náročnějším terénu je sněžnice hodně namáhaná a celé namáhání se přenáší na rám. Namáhání je zhoršeno také oděrem o zledovatělý sníh či nárazy o kameny, při přechodu nerovného terénu, také zkrutem apod.

Navíc musí být sněžnice dobře vyvážená a pevně spojená s botou. Sněžnice musí rozvést váhu do celé plochy!! Pozor, zvláště při domácí výrobě na provedení. Pokud má špička sněžnice malou plochu tak se bude špička propadat a naopak při malé ploše zadní části se bude propadat pata. Obojí je velmi nepříjemné a svědčí o špatném uchycení a vyvážení sněžnice.

U klasických sněžnic je materiál a provedení zřejmé. Ohýbané dřevo a výplet. Vyrábí se i u nás. Samozřejmostí by měla být pravidelná údržba, na kterou jsou klasické sněžnice z přírodních materiálů náročnější. U moderních sněžnic jsou dva hlavní konstrukční typy. S kovovým rámem a syntetickou tkaninou či výpletem a sněžnice vyrobené z plastu jako celek. Sněžnice s kovovým rámem jsou pevnější a odolnější, ovšem také náročnější na zpracování a tím i dražší. Některé sněžnice z plastu bývají levnější a při šetrném zacházení jsou stále dostatečně odolné.

Vázání

Vázání moderních sněžnice je velice sofistikované a často i nejdražší částí sněžnic. Původních pár řemínků, které pouze připevnili sněžnici k botě dnešním nárokům na kvalitní sněžnice už nevyhovuje. Špatné řešení bývá často také problém levnějších sněžnic či u domácí výroby.

Vázání se dělí do dvou druhů – pevné a pohyblivé. Pevné spojí botu se sněžnicí. Pohyblivé umožňuje patě boty volný pohyb, díky čemuž je chůze výrazně pohodlnější. Ovšem vázání musí botu stabilně připevnit ke sněžnici, umožnit vertikální pohyb paty při chůzi a zároveň zamezit podélným pohybům, aby bylo možno sněžnice ovládat i v traverzech a na svazích. Pevné připevnění paty není vhodné pro dlouhodobou chůzi. Sněžnice s pevným vázáním jsou vhodné do náročných míst a terénu nebo na kratší cesty, ovšem existují i sněžnice u kterých je možné alternativně patu připevnit, když to sněhové podmínky a nutnost ovladatelnosti sněžnic vyžaduje. Existují také volné vázání s omezením pohybu jen v určitém úhlu což zvyšuje komfort v určitých situacích. Některá vázání podobná skialpinistickému umožňují také podložit patu při výstupech.

Pro seriózní zájemce o sněžnice je pak určena novinka firmy TSL. Jde o vázání Step-in, které jde na hranice jednoduchosti, ale i specializace. Základem je uchycení boty pomocí bočních os. Svým konceptem to připomíná skialpinistické vázání Dynafit Tour Tech Light. Vázání vyžaduje speciální obuv s vyztuženými otvory pro osičky vázání. Výhodou však je přirozenější chůze, minimální váha vázání a precizní ovládání sněžnice.Další výhodou je to, že odpadá jakékoliv nastavování velikosti, protože to je dáno uchycením dané boty. Nezanedbatelnou výhodou je také minimální hmotnost, kdy vázání váží 280 gramů (pár) a při použití sněžnic TSL 205 racing se váha páru sněžnic nedostane ani přes jedno kilo, přesněji 970 gramů. pro srovnání běžné sněžnice s vázáním jako třeba TSL 225 s vázáním radno váží 1830 gramů.

Ozubení

Původní klasické sněžnice na ploché terény byly pouze přitlačovány k povrchu váhou člověka. To umožňovalo i určitý skluz, jako na lyžích. Ovšem dnes je většina moderních sněžnic vybavena ozubením pro zvýšenou trakci na pevném sněhu či strmějších svazích.

Záběr sněžnice závisí na ozubení a na profilaci plochy sněžnice. V mnoha případech přitlačení plochy váhou člověka stačí k záběru, ale při tvrdém firmu či větším sklonu je třeba záběr zvětšit pomocí ozubení. Není to ovšem spása a ani náhrada za mačky ve strmém a pevném terénu(!), provedení závisí na druhu sněžnice, protože jednotliví výrobci používají různě tvarované a vybavené sněžnice, ale nejpoužívanější jsou 3 části ozubení.

Přední ozubení (pod prsty “toe crampons”)

Hlavní ozubení pod špičkou nohy a při chůzi za zarývá do sněhu zvláště při stoupání do svahu.

Zadní ozubení ( pod patou, heel crampons)

Pomáhá hlavně při sestupech, kdy je více zatížena zadní část.

Spodní, boční ozubení (under-deck)

Zde závisí na provedení plochy sněžnice tedy různé zářezy, profilací, ozubenými lištami apod. Pomáhá zlepšovat celkový záběr a omezuje boční ujíždění v traverzech na svazích.

Doplňky

Mezi nejzákladnější doplňky sněžnic patří hůlky. Hůlky dodají oporu, stabilitu zvláště s nákladem a při sestupech a také výstupech. V hlubokém sněhu je vhodné hůlky doplnit většími sněhovými talířky. Nejčastěji jsou používány teleskopické hole, kde je možné nastavit délku podle použití ve výstupech, traverzu či sestupu.

Chůze na sněžnicích je prudce rozvíjející se sport a zábava. Výrobci předhánějí i v nabídce doplňků, které jsou podobné ostatním turistickým doplňkům, ovšem optimalizované k použití se sněžnicemi, a ovšem také nezapomínejme na módní trendy, jsou elegantní, barevné a dostatečně “sněžnicové”. Vyrábí se speciální boty na sněžnice či vosky, které omezují nabalování sněhu a mnoho dalších (oblečení, brýle, …). Většině českých příznivců sněžnic však postačí klasická zimní výbava. Nejdůležitější jsou pohodlné, dobře izolované a nepromokavé boty. Měly by také dobře sedět ve vázání a při dotažení ve vázání neomezovat krevní oběh v nohou. Používají se trekové boty, mrazové bory ve stylu firmy Sorel nebo i plastikové skelety eventuelně speciální boty TSL do vázání Step-in. V hlubokém prašanu jsou důležité také kvalitní návleky. Samozřejmostí je pohodlný batoh, ve kterém jsou nezbytné bezpečností pomůcky pro pobyt v zimní přírodě.

Situace na trhu v ČR

Příznivce outdooru může jenom těšit, že i na českém trhu je již zajímavý výběr z několika druhů sněžnic. Vybírat můžeme jak ze zahraničních sněžnic tak mezi modely od českých výrobců.

Ze známých zahraničních značek vyrábějících sněžnice jsou v prodeji vidět především značky TSL (Francie), MSR (USA), ale také ATLAS či TUBBS (USA). Dále se objevili další sněžnice různých značek jako Salewa, Grivel, Warp, Baston či Inook a mnoho dalších. Vynechat nelze ani českého výrobce Sasquetch. Navíc stále se můžete setkat také s velice pěknými klasickými dřevěnými vyplétanými sněžnicemi.