Smrk v Jizerských horách

Na vrcholu hory vybudovali členové Okrašlovacího spolku z Nového Města roku 1892 dřevěnou, 20 m vysokou vyhlídkovou věž a v těsné blízkosti vyrostla ještě chata umožňující přenocování a nabízející jednoduché občerstvení. Rozhledna sloužila turistům dlouhých padesát let, ale za 2. světové války začala chátrat a její zbytky se zřítily počátkem padesátých let 20. století, chata vyhořela v roce 1946. V devadesátých letech 20. století byla založena Společnost pro obnovu rozhledny na Smrku, která ve spolupráci s představiteli Nového Města pod Smrkem usilovala o obnovení vyhlídkové věže. Výsledek: v polovině srpna 2001 byla zahájena stavba nové ocelové rozhledny podle projektu architekta Jana Dudy, která byla o dva roky později slavnostně otevřena.

Z vyhlídky ve výšce 18 m je panoramatický výhled na Krkonoše (dobře patrná je typická silueta polské horské boudy Wavel nad Sněžnými jámami), Jizerské hory, uvidíme i Ještěd a Lužické hory a za dobré viditelnosti je možné spatřit i Říp. Ocelová věž se dvěma vyhlídkovými plošinami je 23 m vysoká a její součástí je i přístřešek pro turisty, kde se nacházejí informační panely seznamující návštěvníka s historií staré rozhledny a s výstavbou té nové. Při příležitosti pátého výročí otevření rozhledny byla na Smrku, pár metrů od paty schodiště hned vedle útulny, odhalena plastika ochránce Jizerských hor, bájného ducha Muhu. Jejím autorem a současně dárcem je Miloš Šimek z Raspenavy. 160 cm vysoká plastika je vyrobena z jednoho kusu dubu, který pochází ze zahrady zámku Sychrov.

Na vrcholové plošině nedaleko rozhledny je pomník připomínající výstup německého romantického básníka Theodora Körnera na vrchol Smrku (16. srpna 1809), který sem zavítal při cestě do Krkonoš z lázeňského města Bad Flinsberg (dnes Świeradów Zdrój). U příležitosti stého výročí této události mu členové Německého horského spolku v Novém Městě vztyčili na vrcholu pomník s vytesaným nápisem, který připomínal důvod postavení. Slavnostní odhalení, kterého se zúčastnili zástupci různých horských spolků, se konalo 19. září 1909. V roce 1939 byl na obelisk připevněn bronzový reliéf s podobiznou básníka, který z památníku zmizel během války. Po roce 1945 byl pomník poničen, později ho kdosi neznámý obnovil a v roce 1992 členové spolku Patron na něj upevnili tabulku s portrétem básníka. Po dokončení stavby nové rozhledny byl památník uveden do původní podoby a zároveň získal i obnovenou německou a novou českou pamětní desku.

Theodor Körner (1791 – 1813) se narodil v Drážďanech, v roce 1813 se zapojil do protifrancouzského odboje na území Německa pod vedením majora von Lützow. V srpnu roku 1813 zahynul v bitvě proti Napoleonovi u města Gadebusch. Východně od vrcholu Smrku se nachází hraniční přechod do Polska pro pěší, zelená značka vede na blízký vrchol Stóg Izerski (1105), na nějž vede od roku 2008 z města Świeradów Zdrój visutá kabinová lanovka, překonávající výškový rozdíl 443 m. Chata pod tímto polským vrcholem byla postavena v roce 1924 a při příležitosti pětasedmdesátiletého výročí výstavby byla nad vchod do chaty umístěna pamětní deska iniciátora stavby Josefa Siebelta z Lázní Flinsberg (dnes Świeradów Zdrój).

Přístup

Cest vedoucích na Smrk je hned několik. První možností je trasa dlouhá cca 16 km, začíná i končí v Lázních Libverda – po červené (výhledy) k chatě Hubertka, tady od Křížového k Červenému buku po zelené značce (Smuteční cesta), následuje červené značení k rozcestí Streitův obrázek. Tady začíná stoupání po modré značce (výhledy), projdeme kolem Pramenu mládí s velmi chutnou vodou, stále modrá až na vrchol Smrku. Pokračujeme po modré k rozcestí Pod Smrkem (výhledové místo), přes Nebeský žebřík na křižovatku Nebeský žebřík, rozcestí, vpravo po červené (výhledy) – přes Tišinu a Hubertku do Lázní Libverda.

Touto trasou se překoná převýšení asi 700 m. Asi o 2 km delší je putování z Nového Města pod Smrkem – modrá na sever kolem pramene Novoměstské kyselky, přes Streitův obrázek na vrchol Smrku. Po modré přes Nebeský žebřík, červená – přes Tišinu k Hubertce, pak po zelené na sever přes rozcestí Červený buk k orientaci Odbočka k prameni kyselky, odtud po modré do Nového Města pod Smrkem. Na této cestě se jedná o překonání převýšení asi 650 m.

Zejména cyklisté, ale i pěší turisté, využívají cyklotrasu č. 3018 ze Smědavy přes Předěl k Nebeskému žebříku. Ti cyklisté, kteří se chtějí podívat na vrchol Smrku, pokračují vlevo po červené a na Tišině zahnou vpravo po neznačené cestě. Z výhledového místa, kde se napojí na modrou značku, se rázem stává cyklistické parkoviště, protože až nahoru na Smrk to na kole nelze. „Pěšáci“ stoupají přes Nebeský žebřík vzhůru. Stejná trasa tam i zpět je ale poměrně nudná, přesto je dlouhá asi 16 km. Jen se ušetří stoupání – tady se zdolává převýšení necelých 300 m.