Slovankja je nejvyšší bod zalesněného Maxovského hřebene mezi Horním Maxovem a Hraběticemi, který se původně jmenoval Seibtův vrch podle jména původního majitele pozemku.
Český název Slovanka patřil nejprve zdejší turistické chatě a až o něco později se rozšířil i na kopec, na němž chata stojí. Od roku 1887 se na vrcholu tyčí nejstarší železná rozhledna v Čechách o celkové výšce 14 m. Vybudovaly ji společně tři sekce Německého horského spolku pro Ještědské a Jizerské hory (jablonecká, janovská a hornokamenická) na pozemku, který jim bezplatně poskytnul pan Seibt. Členové spolku se pak dohodli, že zakoupí od vídeňské firmy Waagner litinovou konstrukci, kterou předtím vystavovala na Světové výstavě železáren ve Vídni.
Slavnostní otevření vyhlídkové věže se konalo dne 14. srpna 1887 za účasti několika tisíc návštěvníků. Po roce 1945 zůstala rozhledna dlouhodobě neudržovaná a chátrala, až byla v devadesátých letech minulého století pro veřejnost uzavřena. Od července 1999 je tato unikátní vyhlídková věž národní technickou památkou a v témže roce se stala majetkem obce Lučany. Současně bylo založeno Občanské sdružení pro obnovu rozhledny Slovanka, které se zasloužilo o její náročnou rekonstrukci a nové zpřístupnění – to se uskutečnilo dne 5. července 2000.
Jména sponzorů i drobných dárců, kteří přispěli na obnovu Slovanky, byla původně umístěna na štítcích na každém schodu věže, časem však tyto štítky zmizely. Díky částečnému pokácení okolních stromů se z vyhlídkové plošiny nabízí nádherný výhled na Jizerské hory a Ještědský hřbet. V těsné blízkosti rozhledny stávala chata, která podlehla ohni v roce 1895, nová turistická chata Slovanka pochází z roku 1928. Na severním svahu Slovanky (Seibtova vrchu) se nachází nepříliš známá do země vsazená kamenná studánka se schůdky, vysvěcená v roce 1840.
Váže se k ní pověst o nepohyblivém kterému se zdálo o místě, kde má vyvěrat údajně zázračný pramen. Na tom místě nechal vykopat malou nádrž, ve které se koupal. Vodu také pil a z bahna si nechal dělat zábaly. Léčba vodou způsobila, že k prameni začal chodit nejprve se dvěma holemi, pak dokonce jen s jednou. Jako poděkování pak Antonín a Josef Seibtovi u pramene vybudovali křížovou cestu. Pověst o zázračné a uzdravující vodě se rychle rozšířila a lidé ze širokého okolí začali toto místo hojně navštěvovat. Prý mnohým pomohla k uzdravení. Místo bylo opraveno v roce 1934 a znovu v roce 2001. Křížovou cestu, vedoucí z Horního Maxova přes Seibtův vrch ke studánce, obnovil v roce 2010 spolek Patron, celá cesta byla znovu vysvěcena o tři roky později.
Přístup
Z Janova nad Nisou po červené značce 
přes Severák (3 km), od kostela v Horním Maxově po Maxovském hřbetu (zprvu na sever – neznačeno, pak modrá značka 
(3 km), z Horního Maxova od kostela přes rozhlednu na Bramberku (po zelené 
), pokračování po červené + zelené / (4,5 km). Ze Slovanky po zelené přes Hrabětice a rozhlednu Královka, odtud po modré do Bedřichova (5,5 km).
Nenechte si ujít
Zajímavou stavbou v osadě Hrabětice je kamenný dům stojící nedaleko křižovatky s kapličkou. V roce 2009 byl vystavěn na místě původního objektu pravděpodobně z první čtvrtiny minulého století, který dosloužil a byl zbourán. Autorem nové budovy je Ing. arch. Josef Faltejsek, jehož inspirovaly původní stavby v Jizerských horách – např. bývalá sklárna na Jizerce, větrný mlýn v Horním Polubném či řada běžných hospodářských stavení. Materiálem je místní, tzv. liberecká žula z lomu Ruprechtice a na okenice bylo použito neošetřené cedrové dřevo. Na okraji pozemku přitáhne pozornost velký kamenný kříž, pod nímž je na desce nápis: „Spravedliví žijí na věky (Kniha moudrosti). Věnováno památce všech obětí zločinného komunistického režimu. Fox hole Inc. AD. 2010“. |
