Skryté nebezpečí podchlazení

Skryté nebezpečí podchlazení

Podchlazení je důsledkem dlouhodobého působení chladu na celý organismus. To, že se musíme vyvarovat prochladnutí, víme, ale kde jsou meze, za které bychom se neměli dostat, na to už umí odpovědět málokdo. Těmito problémy se zabývá text Ladislava Siegera…

  • Promrzlý člověk má „centralizovaný“ oběh. Tedy, tělo (trup, hrudník) se snažíudržet nejvyšší možnou teplotu a omezí průtok krve nohama a rukama, aby zmenšilztráty tepla. Nohy tak mohou mít klidně i +5 °C.
  • Člověk kolabuje (zastaví se srdce) při tělesné teplotě okolo 29 °C a přiteplotě okolo 32 °C už může mít problémy mozek, člověk přestává jasně vnímat amůže nám připadat jako opilý.
Při záchraně máme dvě možnosti:
  • Jsme schopni přivolat profesionální pomoc, přiletí vrtulník a za půl hodinyjsme na specializovaném pracovišti.
    V tom případě dotyčného pouze izolujeme oddalšího prochládání. Zabalíme ho do spacáku, izolační fólie, která jej chráníproti větru, převlečeme do suchého, je-li to možné. Podáváme teplý slazený čaj.Snažíme se s ním příliš nehýbat, rozhodně nemůže jít do chaty, byť jen 500 mdaleko. Došlo by k dalšímu ochlazování těla prohříváním studených nohou „teplou“krví z tělesného jádra. Následně by teplota jádra poklesla pod únosnou mez apodchlazený by upadl do bezvědomí s možnou zástavou srdce. Podchlazeného někdomusí hlídat, nesmíme ho opustit. Je tady nebezpečí zranění při ztrátě vědomí čidušení při zapadlém jazyku.
  • V případě, že pomoc je daleko, je třeba postarat se o podchlazeného na místě.Je-li to možné, připravíme si chráněné místo, kam můžeme podchlazeného položit,např. stan. Záchrana spočívá v tom, že ho musíme aktivně rozehřát, tedy dodat muteplo z vnějších zdrojů. Nejlepším zdrojem tepla je horká voda, kterou si namístě připravíme. Postup, který si zde popíšeme, se jmenuje Hiblerův zábal.

Hiblerův zábal

  •  Když vytáhneme trosečníka z vody, jeho teplota stále klesá. Tady nepomůže anitělesné cvičení, běh do schodů, dřepy apod.

  • Když jej pak převlečeme do suchého, napojíme horkým čajem a zabalíme dospacáku, jeho teplota se nemění další dvě až tři hodiny. (To je míněno tak, žeza 2 – 3 hodiny teprve dosáhne teploty, kterou měl při vytažení z vody).

  • Teprve pak jeho teplota pomalu roste a svoji normální tělní teplotu okolo 36,6°C dosáhne zhruba za 7 – 8 hodin. Je tu jeden kritický moment. Podchlazený simyslí (buď hned, nebo po dvouhodinovém odpočinku v teple), že je už v pořádku.Nepociťuje teplotní diskomfort. Objektivně je stále podchlazen a nastává tunebezpečí selhání krevního oběhu.

  • Povšimněme si, že teplota jater (povrchová teplota trupu) jde nahoru velicerychle, nohy se zpožděním 2 – 3 hodin. Nohy jsou tedy velice dlouho studené astudená krev z nich ochlazuje tělní jádro. Teprve pak se ohřívá jádro (trup).

  • nejdříve jádro (hrudník, srdeční krajinu) a velké tepny (třísla, podpaží akrk)

  • pak pozvolna celé tělo, je-li to možné, použijeme Hiblerovy zábaly

  • když máme k dispozici jen spacák (pasivní rozehřívání), podchlazený nebude vpořádku dřív než za 6 – 8 hodin

  • Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců, sladkéteplé nápoje – čaj).

  • Obecně nikdy žádný alkohol. Ten můžeme podat ve výjimečném případě, kdy jsmepromrzlí, ale vlastně bychom ještě nemluvili o podchlazení. Jsme v teple a suchu(tedy v pohodě u televize) a ten alkohol je ve formě horkého grogu. Jde tedy ostav, kdy bychom to zvládli i bez něj. V jiných případech si můžeme přivoditvážné problémy.

  • Nepodáváme léky. Podchlazené tělo má snížený metabolismus a na léky bynereagovalo. Po jeho rozehřátí by pak reakce byla nepřiměřená.

  • Je třeba se vyvarovat aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, toznamená, že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej aninemasírujeme.

  • Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.

  • Rychlý transport vrtulníkem, nejlépe do specializovaného zdravotnickéhozařízenís možností mimotělního krevního oběhu, neboť i lehce podchlazený může běhempozemního transportu zemřít.

Při podchlazení rozehříváme:
  • nejdříve jádro (hrudník, srdeční krajinu) a velké tepny (třísla, podpaží akrk)

  • pak pozvolna celé tělo, je-li to možné, použijeme Hiblerovy zábaly

  • když máme k dispozici jen spacák (pasivní rozehřívání), podchlazený nebude vpořádku dřív než za 6 – 8 hodin

První pomoc na místě nehody:

  • Ochrana před dalším prochladnutím (deky, fólie, oděv a teplo zachránců, sladkéteplé nápoje – čaj).

  • Obecně nikdy žádný alkohol. Ten můžeme podat ve výjimečném případě, kdy jsmepromrzlí, ale vlastně bychom ještě nemluvili o podchlazení. Jsme v teple a suchu(tedy v pohodě u televize) a ten alkohol je ve formě horkého grogu. Jde tedy ostav, kdy bychom to zvládli i bez něj. V jiných případech si můžeme přivoditvážné problémy.

  • Nepodáváme léky. Podchlazené tělo má snížený metabolismus a na léky bynereagovalo. Po jeho rozehřátí by pak reakce byla nepřiměřená.

  • Je třeba se vyvarovat aktivních nebo pasivních pohybů podchlazené osoby, toznamená, že s podchlazeným jednáme jako při poranění páteře, netřeme jej aninemasírujeme.

  • Podchlazeného nesmíme ponechat o samotě, pro zmatenost může dojít k pádu.

  • Rychlý transport vrtulníkem, nejlépe do specializovaného zdravotnickéhozařízenís možností mimotělního krevního oběhu, neboť i lehce podchlazený může běhempozemního transportu zemřít.

Podrobnosti můžete nalézt nawww.horska-medicina.cz.

Zkušenosti čtenářů

Karel

Tak tento clank je na jednicku. Zajimave info, ktere zrejme muze pomoci zachranit zivot.

Petr

Výborný článek, velmi za něj děkuji. Obecné informace o podchlazení a jeho řešení asi vetšina z nás zná, ale tento šel velmi do hloubky a tím mi pomohl lecos si logicky ujasnit.

mirass

Sqvele, samozdrejme bych delal vse co se nema….

Borek

som si spomenul na nejaký článok s 2.sv.vojny,ktorý bol o námorných bitvách.Popisoval sa tam príbeh,ako z mora zachraňovali premrznutých,ale stále živých námorníkov po potopení lode a to,ako im pod rukami umierali pri „rozmarazovaní“. Podľa popisu udalostí , sa dopúšťali chýb,pred ktorými článok varuje.Velmi poučné.

Jarda

Vim, ze se nasli dobrovolnici na kterych zkouseli jaky mraz vydrzi…Jak tohle delali, vcetne mereni teploty jater, to by mne zajimalo. Kde nasli hranici, od ktere je ochlezeni jadra zivotu nebezpecne…Muklove? Sami na sobe?

Joe

Například prof. Mac Donald a poručík Beran sami na sobě: http://www.volny.cz/mmmma/divad-hry/dobyti.html

Trdlo

Ahoj. Co když bude podchlazení kombinované z omrzlinama? Dle mého by už kapka alkoholu mohla prospět (rozproudí krev i v podkoží) samozřejmě, že až v teple. Co vy nato?
Ahoj Tomáš

Ladislav Sieger

Pár poznámek k dotazům:
Většinu měření prováděl autor na sobě. Pokusy nelze provádět ani na dobrovolnících, byť s jejich souhlasem. Vše musí schválit příslušná etická komise a ta stanoví kromě jiného omezení pro daný pokus. Jejím cílem je chránit zdraví pokusných osob. V praxi to znamená, že mnohdy se nelze ani přiblížit k hodnotám, které by byly pro sledovaný případ zajímavé a mohly naše poznání posunout dál. Ostatně řada sportovních akcí a rekordů, kdyby byly pojaty jako pokusy, octly by se na hranici zákona, či by tuto hranici překročily.
Kdy podchlazený člověk ztrácí vědomí atd. je známo z fyziologie. Je to výsledek případů, kdy postižený nějakou situaci přežil, či naopak napřežil. Co je známo méně je, co musí předcházet tomu, aby se dotyčný do příslušného stavu dostal (za jak dlouho, jaké vlivy musí působit – voda, vítr, teplota …).
K měření:
Zde teplota jater je míněna teplota měřená na povrchu těla v místech, kde jsou játra. Je to odizolováno od okolí, aby nebyla měřena teplota vody, v které je dotyčný ponořen. Centrální teplota (rektální) je naopak teplota měřená sondou zasunutou okolo 20 cm do těla. Kromě toho se měří řada dalších parametrů jako tlak, EKG atd. Prvotním hlediskem je vždy bezpečnost.
K omrzlinám:
Omrzliny jsou charakterizovány dlouhodobým působením chladu na periferie – nohy, ruce obličej. Jestliže nejde o podchlazení, pak jednou ze základních snah je prohřát danou periferii. Tedy mírné teplo (vnější) a zlepšit distribuci tepla vnitřní + zásobení poškozené tkáně kyslíkem a živinama. Tedy zlepšit reologické vlastnosti krve (tekutost). To se zajistí příjmem tekutin (zvětšíme objem – rozředíme krev), lze podat acylpyrin, anopyrin (kyselina acetylsalycilová, která sníží srážlivost krve) v množství 100 mg/den (je to lék – tedy pozor na kontraindikace, krvácení do žaludku, alergie, nebezpečí astmatického záchvatu u mladistvých…vždy musíme vědět co děláme), či wobenzym (ale ten je drahý a běžně jej nemáme). Žádný lékař Vám nepodá ani acylpyrin, dokud vás nevyzpovídá. Zde i alkohol (grog) může pomoci protože dojde k vazodilataci (rozšíření cév – tedy zvednutí průtoku krve v periferii). Nejsme-li si ale jisti, že přesně víme co dělat alkohol nepodáme. Všechny předchozí postupy lze použít i bez použití alkoholu. V případě podchlazení a omrzlin zároveň, alkohol nepodáváme. Nejdřív se řeší život zachraňující výkony (a tím rozehřátí podchlazeného bezesporu je) a následně budeme řešit omrzliny. Ostatně u omrzlin 3.stupně, kdy se vyskytují puchýře a tkáň může přecházet do nekrotického stavu (odumření tkáně), léčba může trvat i několik měsíců.

K historii:
První doložené rozehřátí člověka bylo skutečně na začátku roku 1909 učastníky první české výpravy na Severní pól. Rozehřát byl právě poručík biologie Beran. Mnohdy mají lidé štěstí (zde to odnesly jen připálené boty). Obecně rožnění podchlazeného nad ohněm nelze doporučit (nejsou na to zpracovány žádné standardy). To co je vyzkoušeno a doporučeno, najdete na stránkách http://www.horska-medicina.cz/.

Ladislav Sieger

Verca

Ahoj všem! V žádném případě se NEMÁ podávat ALKOHOL podchlazeným lidem, ani v případě omrzlin. Alkohol totiž zvětšuje ztráty tepla a urychluje tím podchlazení, studuji medicínu a dnes nám to říkali o cvičení z první pomoci. Kdo mi nevěří, ať mrkne na „http://www.horska-medicina.cz/?p=63“. mějte se!

Přidej svou zkušenost nebo doplň informace

Odpovídáte na komentář: