Všech 14 nejvyšších vrcholů světa hodně lidí z hlavy nevyjmenuje, ale z doslechu je znáte všechny. Je však paradoxem, že něco tak bezvýznamného jako je 50 výškových metrů dělí mnoho z vás od znalosti toho patnáctého nejvyššího vrcholu.
Následujícím výčtem nemám v úmyslu nikoho poučovat. Sám jsem se v rámci tohoto článku dozvěděl hodně nových informací, včetně názvu hor. Spíše chci zvýšit povědomí o dalších třech úžasných vrcholech, které patří k těm největším horolezeckým výzvám. A už samotný pohled na ně budí respekt!
Gyachung Kang
Právě tato hora si vytáhla černého Petra, obrazně řečeno, protože s výškou 7952 metrů je prvním vrcholem pod magickou hranicí 8000 metrů. Hoře samotné je to asi „šumák“, ale horolezcům asi ne.
Podle údajů z Himalayan Club Index na ni do roku 2004 zavítalo pouze 5 expedic (bez ohledu jestli uspěli nebo ne). Pro srovnání, pouze o 75 metrů vyšší Shishapangma měla do roku 2008 téměř 300 úspěšných výstupů (nemluvě o těch dalších neúspěšných). A to musíme vzít v potaz ještě to, že byla pro zahraniční horolezce až do roku 1980 nepřístupná (politické důvody).
Pokud jen trochu vládnete angličtinou, tak vám doporučuji přečíst si krátký článek o expedici na Gyachung Kang z roku 2002, kdy Japonci Taeko a Yasushi zažili opravdu dramatický sestup. Druhý jmenovaný přišel o deset prstů. Stejný horolezec byl v roce 1998 prvním člověkem, který vylezl K2 sólo a bez umělého kyslíku.
Výška | 7952 m |
Rok prvovýstupu | 1964 (Y. Kato, K. Sakaizawa (oba JPN) + Šerpa Pasang Phutar) |
Stát | Čína/Nepál |
Pohoří | Himálaj |
Nejbližší osmitisícovka | Cho Oyu (cca 8 km) |
Gasherbrum IV
Libor Uher na své přednášce řekl, že se jedná o největší horolezeckou výzvu na světě. Není tam žádná lehká cesta a jít na ni je podle něj na půl sebevražda. Někdy je označována za technicky obtížnější vrchol než K2 (to je však relativní).
Její tvar je ze všech stran naprosto úžasný. V podstatě to vypadá, že hora nemá nikde slabinu. Našel jsem informace pouze o deseti lidech, kteří se podívali na vrchol, z nichž prvními byli v roce 1958 legendární Italové Walter Bonatti a Carlo Mauri (severovýchodní hřeben).
Za spekulativních okolností Gasherbrum IV nevylezli v roce 1984 Kukuczka a Kurytka. Podle Kukuczky to byla právě vina Wojciecha Kurytky, že otočili, ale přesný důvod nebyl nikdy zveřejněn (mluví se o strachu ze špatného počasí). Pravdou však je, že Kurytka se o rok později vrátil a dosáhl severního vrcholu spolu s Rakušanem Robertem Schauerem poté, co překonali obrovskou, tři kilometry vysokou západní stěnu (prvovýstup).
Výška | 7932 m |
Rok prvovýstupu | 1958 (Walter Bonatti, Carlo Mauri (oba ITA) |
Stát | Čína/Pákistán |
Pohoří | Karákóram |
Nejbližší osmitisícovka | Gasherbrum II (cca 4 km) |
Ngadi Chuli
Výškou 7871 metrů uzavírá druhou desítku nejvyšších světových vrcholů. Někteří ji možná znáte pod názvem „Peak 29“ nebo „Dakura“.
Vrchol byl podle dostupných informací vylezen jen dvakrát (možná jen jednou – viz dále). Tragicky skončil prvovýstup Japonce Watanabeho a Šerpy Lhaksy Tseringa v roce 1970. Ti vystoupili východním hřebenem a východní stěnou až do výšky 7500 metrů, kde postavili stan. Po údajném dosažení vrcholu však spadli při sestupu. Bohužel nepřežili. V nalezeném fotoaparátu nebyly žádné průkazné snímky o dosažení vrcholu*.
Aby Japonci výstup potvrdili, byly uspořádány další tři expedice – bez úspěchu. Celkem se o vrchol pokusilo sedm japonských expedic! Prvním skutečně doloženým výstupem byl až ten z roku 2005 (Ryszard Gajewski, Maciej Pawlikowski)!!! Do té doby šlo pravděpodobně o nejvyšší neslezený vrchol.
Výška | 7871 m |
Rok prvovýstupu | 1970 (H. Watanabe (JPN) + Šerpa Lhaksa Tsering)* |
Stát | Nepál |
Pohoří | Himálaj |
Nejbližší osmitisícovka | Manaslu (cca 5 km) |
S využitím alpine-club.org.uk, wikipedia.com